Lidé již po stovky a tisíce let likvidují mokřady, bažiny, tůně, potůčky a jiné přirozené vodní prvky. Extrémní rychlost tato hromadná meliorace krajiny nabrala v posledním půlstoletí, kdy se z malých políček, úvozů, romantických míst, zákoutí a sadů (tedy pestré krajiny) stala jednotvárná, pouze mírně zvlněná rovina.
Snadno si představíme žábu, jak si v dřívější pestré krajině najde tůňku, bezpečnou kaluž nebo vlhčí prohlubeň s trochou vody u kořenů statného stromu, kde může na jaře naklást svá rosolovitá vajíčka, vykoupat se po dlouhé zimě a pak si zalézt někam do kyprého humusu pod listím v lese. I ptáci a hmyzáci potřebují někde pít. Ale kde?
Například ve staré vaně! Taková použitá vana, když chytí „druhou mízu“, může ještě odehrát svou životní roli. Na šroťácích, tedy ve výkupnách kovů, se vyhozené plechové nebo litinové vany vyskytují velmi často. Vypadají smutně a přemýšlejí, jestli se dostanou do vanového pekla či ráje. Vzpomínají na všechnu tu pěnu, nahaté lidi, bublinky, horkou vodu, řvoucí děti, vánoční kapry před popravou a romantické večery při svíčkách.
Málokterou vanu však napadne, jaké úmysly by s ní mohl mít šílený ekozahradník nenápadně se plížící kolem. Já si myslím, že žáby, čolci, vodní rostliny a žíznivá zvířátka jsou pro každou vyřazenou vanu jednoznačně nebem, nebo alespoň důstojným dožitím. Stačí ji zakopat, naplnit vodou, vysadit vodní rostlinky a instalovat výlez pro spadlé živočichy (třeba prkno, jednou stranou na dně, zatížené cihlou, druhou ven přes okraj).
Vana jako malý rybníček
Stará vana napuštěná vodou může poskytnout mnoha živým bytostem nový vesmír ke spokojenému životu. Mnoho z těchto bytostí možná ani nepotkáte nebo neuvidíte, ale budou tam. Jsou malí, chodí nebo létají v noci, nebo jsou to tvorečkové plaší. Můžete vytvořit ekologicky bohaté zákoutí v místě, které bylo předtím nudné a nevyužité. Vejde se i na tu nejmenší zahradu, dokonce i na terasu nebo velký balkon (pokud má dostatečnou nosnost). Při osázení pestrými vodními rostlinami získáte nádherný záhon, téměř bezúdržbový. Můžete v něm pěstovat i jedlé vodní rostliny.
Je to takové malé dobrodružství s velkým efektem, které nestojí moc peněz, možná žádné, nic neriskujete a hodně můžete získat. I když na naší farmě vytvářím i jiné vodní plochy, přesto do odlehlejších míst se sady rozmisťuji vany s vodou a divočinkou kolem nich, aby i tam měli k vodnímu zdroji živočichové blízko. Dávám je do polostínu, nejlépe i pod mírný svah, aby se plnily dešťovou vodou stékající dolů, naplním je poprvé z nádrže, kterou přivezu na vozíku za autem, dám do nich pár vodních rostlin a nestarám se o ně celé roky. Občas někde, na tomto mém bývalém poli, které pozvolna zarůstá jedlým lesem, potkám v trávě spokojenou žábu s úsměvem „od oka k oku“ a vím, že vany fungují.
Zažil jsem i případ, kdy se brzy po instalaci vany v ekozahradě usídlila nádherná vážka. Zajímavé je, že i naši psi raději chodí pít živou vodu ze zakopaných van s vodními rostlinami než čistou vodu, kterou jim dáváme do misek. Nemusíte se moc bát komárů, protože vodní ekosystém s rostlinami ožije mnoha druhy vodních potvůrek a brouků, které se živí komářími larvami. Komáři se více množí tam, kde ve vodě tento život není. V začátcích se to stává i v nově založené vaně.
Vodní rostliny
Do vany můžete vysadit jakékoliv vodní a bahenní rostliny, kterým stačí tato hloubka vody. Pro lekníny by to asi bylo málo, ale většina ostatních se kvalifikuje. Některé jen tak plavou pod vodou, pro ty netřeba substrát nebo ukotvení, ale neudělají žádný efekt výše nad hladinou. Jiné musí kořeny v něčem držet a vyrůstají i nad hladinu. Těm můžete do vany dát nějaký květináč nebo jinou nádobu, vyplněnou štěrkem, pískem či kamínky. Tím je přiblížíte i více k hladině, mnohé by v hloubce u dna nerostly. Též nemusíte kamínky zaplnit celou vanu a zbude více objemu pro vodu. Ale klidně můžete spodní třetinu vany zavézt štěrkem a sázet do toho to, co má rádo hloubku kolem 30 centimetrů.
Často sázím do nádob ve vanách i puškvorec (je léčivý), orobinec – to jsou ty známé doutníky u rybníků (má jedlé kořeny i mladé stvoly), nebo nádherné bahenní kosatce. Z kvetoucích druhů ještě doporučuji rostlinu jménem kyprej vrbice s krásnými fialovými květy. Z jedlých můžete pěstovat i vodní kaštany – jednoletou kotvici plovoucí. Ale pozor, pokud dáte moc rostlin, a hodně velkých, jako je třeba orobinec (časem se dost zvětší a rozrostou), tak vám v létě z vany rychle vysají většinu vody. Buďto musíte doplňovat vodu, nebo ubrat vegetaci na udržitelnou hranici. Bez přebytku živin se bude regulovat i sama. Také ve stínu rostliny porostou méně bujně.
Snažte se vytvořit ideální ekologickou rovnováhu. Hodně se u toho můžete o přírodě naučit. Pro děti je to také velmi zajímavé. Seznam vodních rostlin najdete v mé knize.
Tip |
| Přineste si z rybníka spolu s nějakou vodní rostlinkou (nechráněnou) i trochu rybničního bahna. Naočkujete si do vany větší pestrost živočichů, třeba i vodní šneky. Rybky se hodí spíše do větších vodních nádrží, vana by pro ně mohla být trápení a v zimě by asi zamrzly v ledu. Možná jen nějaké menší rybky na letní pobyt, a pak je na podzim dát do většího jezírka nebo velkého akvária či do sudu ve studené chodbě, pokud jsou to naše studenovodní ryby. |
Zakopání do země
Zakopat vanu je snadné. Nejlépe na jaře, když rozmrzne půda. Snadno se kope a je to za chvíli hotové. Lze i v době pozdního podzimu, všeobecně v obdobích výsadby dřevin. V létě ta samá díra může dát mnohonásobně více práce, někdy to ani nejde. Díra nemusí být přesná, vana se vyrovná, aby její okraj byl vodorovně a zároveň s terénem, zbylé prostory kolem ní se dosypou vykopanou hlínou. Pokud chcete, aby při přeplnění voda odtékala přes okraj na určitou stranu, nakloňte ji trochu tím směrem.
Vykopané kameny nebo zbylou půdu lze využít na vytvarování terénu kolem, třeba na malý kopeček, který se hned zjara osází trvalkami, bylinkami apod., aby tam nestihl vyrůst plevel. Ale ani ten by ničemu nevadil. Bílé okraje nejsou hezké, můžete na ně položit stará prkna, kameny, nebo jen k nim vysadit půdokryvné trvalky a ono to brzy celé zaroste.
Vnitřek vany se o sebe postará sám, za pár týdnů už bílý nebude. Nejdůležitější věcí je dát do vany „výlez“, cokoliv, po čem mohou spadlí živočichové vylézt ven a neutopit se. Výborně funguje kus ničím nenapuštěného a nenatřeného prkna, nejlépe dubového (dub dlouho vydrží), nebo velký plochý kámen (našikmo opřít o okraj), nebo lze ze dna nahoru vyskládat cihly.
Špunt
Aby ve vaně držela voda, musí mít špunt. Původní odpadní trubka a plastový držák špuntu se sifonem jsou obvykle pryč, navíc staré plasty už praskají a netěsní, lepší nápad než shánět nové je sehnat veliké gumové špunty, kónické špalky z tuhé růžové gumy, používané například v laboratořích, které můžete vrazit přímo do otvoru v plechu, bez jiných plastů kolem.
Budete potřebovat dva, jeden dolů a jeden do přepadního otvoru pod okrajem. Změřte si jejich průměr, než koupíte špunty. Obvykle potřebujete na vanu jeden 47-55-40 a druhý 65-75-57. Dají se případně i ostrým nožem trochu přizpůsobit. Dají se sehnat například v obchodě pro kutily, nejsou moc běžné zboží.
Plnění vany vodou
Pokud je zdroj vody v dosahu, můžete vanu dát i na plné slunce a v parném létě občas dopouštět. Pokud nechcete nebo nemůžete dopouštět (můžete být zrovna na dovolené), dejte vanu raději do stínu nebo do polostínu keřů či stromů, nebo před ní na jižní straně vysaďte nějaký větší keř. Sice do ní spadá více listí, ale voda se nikdy neodpaří tolik, aby to ohrozilo život ve vaně, a pak zase sama „doprší“.
Vanu můžete umístit i do terénních prohlubní, kam sama stéká po povrchu půdy voda při dešti. Jednou za pár let je potřeba kbelíkem nebo fankou na beton z vany listí a sedimenty vybrat. V přírodě jsou ale také kaluže zanesené a bahnité, takže i nevyčištěná vana plní skvěle svůj účel, dokud je v ní nějaká voda. To, co z ní vyndáte při čištění, poslouží jako skvělé hnojivo pro okolní rostliny, nebo mikroorganismový startér do kompostu.
Mám vanu, kterou jsem přes pět let nečistil, a je stále v perfektní kondici. Rostou v ní bahenní rostliny, které všechen rozložený odpad sežerou – princip odebírání živin a čištění vody jako v kořenové čistírně nebo koupacím jezírku. Lze do ní svést i okap ze střechy kůlny, altánu nebo domu, počítejte však s tím, že přebytečná voda musí někam odtékat. Lepší je tedy přivést tam vodu z menší střechy.
Příběh žáby s hollywoodským happy endem |
 Chudák žába přeskáče jedno stohektarové pole plné klíčícího monokulturního obilí, stehýnka se jí klepou vyčerpáním, díky silné intuici a patnácti strážným andělům zvládne i dálnici, mine Lidl nalevo a Kaufland napravo, najde vedle nich příkop s trochou vody… ale bohužel tam z myčky aut u nedaleké benzinky odtéká saponát střídavě s olejovými skvrnami… tak jde dál. V dálce vidí domy a zahrady… Z posledních sil překoná kruháč a výpadovku na Prahu, proleze plotem, potom pod tújemi – a je na hladce střiženém trávníku. Velká modrá nádrž v dohledu páchne chlórem. Žába již omdlévá, studený pot na čele ji ještě více vysušuje, začíná mít halucinace, umírá frustrací a vyčerpáním… Vtom slyší nádherné kvákání, odněkud z druhé strany za dalším plotem. Zní to jako žabí reklama na společně strávené chvíle v báječně zařasené vaně. Myslí si, že je to jen přelud, ale rozhodne se raději zemřít v honbě za iluzí než na odporné zahradě, kde ani není pořádná bahnitá kaluž. Ale není to iluze, je to… VANA! Skutečná vana, s žabím princem na bílém okraji. Happy end: spářili se a měli spolu spoustu slizovitých vajíček, a jestli nikdo nevytáhl špunt, tak v té zázračné ekozahradě žijí dodnes. Jejich potomci tuto legendu šíří do všech vlhkých koutů světa a najít zakopanou vanu se od té doby považuje v žabí říši za duchovní cestu k osvícení. |
Autorem článku je odborník na ekozahrady Jaroslav Svoboda, více na Ekozahrady.cz.
