|
|
Jeho klidný, elegantně vyvážený design se stal pokladem firmy, jejíž zvučný název si zapamatujete. Je slovenská a jmenuje se Brik. Odborníci a zájemci o design si jistě vzpomenou na Salon zahraničního designu, který probíhal v roce 1999 v rámci veletrhu New design na pražském Výstavišti. Tam měli možnost zaznamenat zajímavou, barevně dynamicky komponovanou komodu Ivana Čobeje z kolekce Scala. Byla navržena pro slovenskou firmu Mobilier a křest ohněm si odbyla na lednovém Salonu nábytku v Paříži 1999. Úložný nábytek tohoto designéra poutal pozornost a vyvolával četné diskuse i v pražské prodejně Mobilier, kde provokovala diagonální linie polic jednoho úložného systému. Mobilier ovšem zabodoval výrazně již v roce 1997 na Mezinárodním veletrhu nábytku v Kolíně nad Rýnem, kde vsadil na názor mladých designérů: jak charakterem stánku, tak obsahem vystavené kolekce. Úspěch se opakoval v tomtéž roce i v Paříži.
Z Kremnice do Kremnice Ivan Čobej patří k nadšeným, nicméně přísným organizátorům výstav designu, mezi nimiž jmenujme například třetí ročník Fóra designu v rámci nábytkového veletrhu v Nitře či francouzské bienále designu v Saint-Étienne, kde vystavovala firma Brik v letech 1998 a 2000. Dnes jsou jméno a práce devětatřicetiletého absolventa Střední uměleckoprůmyslové školy v Kremnici a později průmyslového designu na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě, kde absolvoval v roce 1990, spojeny výhradně s kremnickou firmou Brik, která má v Praze na Senovážném náměstí vlastní „Brik interiér studio“. V České republice prodává nábytek také v Brně v galerii Vladimíra Ambroze A.M.O.S. Design, v karlovarském studiu Hotový interiér a ve zlínském Studiu interiér společnosti PK EXPO. V zahraničí znají nábytek Brik především v Holandsku, kde se prodává prostřednictvím Vandenberg Collection, ale zákazníci se s ním setkávají také při opakovaných zakázkách např. v Londýně, Mnichově, Vídni, Budapešti, Kyjevě a Lvově. Ve svých plánech myslí firma na cíle ještě vyšší. Nábytek pro Brik Vraťme se k Ivanu Čobejovi. Vystudoval obor průmyslový design a šest let pracoval v oblasti spotřební elektroniky. Jeho racionální rozhodnutí věnovat se nábytku bylo jistě šťastné. Při pohledu na návrhy pro Brik zarazí odborníka nezvyklá designérova ukázněnost. Nábytek neprovokuje, nedráždí, nechce šokovat, nepředvádí se v poloze autorské exhibice. Je klidný a má střízlivé linie v duchu současných minimalistických trendů, přesto působí příjemným a teplým dojmem, který vyvolává pocit přátelskosti a vzpomínky na společnou minulost. Je blízký italskému designu, i když se sám Ivan Čobej dovolává spíše tradice vídeňského hnutí Wiener Werkstätten a estetického kulturního cítění i tradice středoevropského regionu. Jistě, „jemnou“ ozvěnu vídeňských architektů z období geometrické secese (někdy nazývané secesí čtverečkovou), architektů Otta Wagnera, Josefa Hoffmanna, Kolomana Mosera či prací světoběžníka Adolfa Loose – tyto vlivy můžeme v jeho pracích vnímat, stejně však i některé prvky Angličana Charlese Rennieho Mackintoshe či Američana Franka Llyoda Wrighta. Nemám v žádném případě na mysli kopírování, ale spíše nostalgickou vzpomínku na práce těchto velikánů architektury a designu. Možná proto jsou dnešnímu člověku návrhy Ivana Čobeje tak blízké a příjemné. Možná i proto, že dokáže do striktních horizontál a vertikál citlivě a nenásilně včlenit jemnou, nicméně dynamickou křivku, zaoblení hrany, rohu. Čím to, že se dovede mladý ambiciózní designér a pedagog Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě tak soustředěně ukáznit? Domnívám se, že se tak děje vždy, je-li návrhář propojen s firmou pupeční šňůrou nejen jako tvůrce designu, ale také jako spolumajitel a autor image firmy a její „corporate identity“. Musí dobře poznat své zákazníky, postavení firmy na trhu i možnosti uplatnění v silné mezinárodní konkurenci. Nejlépe patrné je to v Praze, kde musí Brik v současnosti soutěžit se zastoupením téměř všech významných světových nábytkářských firem. O jasném výtvarném názoru firmy svědčí i katalog pro rok 2000 a 2001, srovnatelný skutečně se vším, co se odehrává na scéně velkého světa evropského a světového designu. Je také vidět, že designér je přítomen ve výrobě a dovede reagovat na její problémy i vzniklé potřeby. Ivan Čobej v rozhovorech pro řadu časopisů dokládá, že návrhy nábytku vznikají nejen podle potřeb trhu, ale také podle technologických možností firmy a schopností jejích jednotlivých zaměstnanců. Kolekce Briku Brik nabízí vše, co si kultivovaný zákazník může přát: nábytek sedací, lehací, stolový, úložný i doplňkový. Jednotlivé prvky jsou navrženy tak, že se mohou v případě potřeby skládat do určitých celků nebo fungovat jako solitéry. Zatím nejprodávanější kolekce úložného nábytku se jmenuje staromódně Ferdinand, ačkoliv představuje nábytek veskrze soudobý. Doplňuje ji kolekce komod a vitrín Vlna, knihovna Geo, skladebné sestavy Archa, Adda a Tablo a knihovna Logo. Obdélníkové a kulaté stoly lze rozkládat a doplňovat čalouněnými židlemi bez područek nebo s nimi. Ke společenským stolkům jsou k dispozici křesla s područkami Ema a Niko a lůžková pohovka Erika, jaká se jinak na českém trhu těžko hledá. V nabídce jsou i celočalouněná křesla a pohovky s odpočivným prvkem chaise longue. Ložnicový nábytek Ferdinand a Noe zahrnuje jedno- i dvoulůžkové sestavy s různými čely, nočními stolky, komodami a toaletními stolky. Skříně s posuvnými nebo otočnými dveřmi jsou uvnitř výškově diferencovány pro racionální ukládání šatstva, oděvů a prádla. V Briku myslí také na ty, kdo pracují i po večerech doma. Nabízejí dva typy elegantních pracovních stolů s kontejnery i uzavíratelnou skříňku Blok, obecně nazývanou home office. Kultivovaný návrh nábytku je završen kvalitním zpracováním, v němž se kombinuje strojová výroba s rukodělnou prací. Nábytek Briku se vyrábí z bukového masivu a bukové dýhy, která se upravuje mořením do šesti přírodních provedení – pařeného buku, třešně, tmavé třešně, šedého, světlého a tmavého ořechu. Přední plochy skříňkového nábytku mohou být upraveny emailovým nátěrem v dalších osmi barvách. Konečnou povrchovou úpravu korunují odolné polyuretanové laky. Skříňkový a stolový nábytek je doplňován také pískovaným nebo matným sklem, nožky se nabízejí v dřevěném nebo kovovém provedení a v několika provedeních jsou na výběr i úchytky. Sečteme-li vše, co Brik nabízí, dopracujeme se k neuvěřitelnému počtu čtyř set prvků a dvou set padesáti modulů. Jsou to obdivuhodná čísla, uvedeme-li fakt, že firma vznikla v roce 1992 s původním zaměřením na rekonstrukce a zařizování interiérů „na klíč“, jak koneckonců fungovala po roce 1990 i většina českých interiérových a nábytkářských firem. Všechny prvky a kolekce navrhuje pro firmu Ivan Čobej a vyrábí je pak ve třech směnách 24 hodin denně 70 výrobních zaměstnanců. Celá firma má včetně vedení 87 lidí. Pro rok 2001 předpokládá vedení firmy až zdvojnásobení produkce. Terminologická připomínka ke katalogu Ačkoli v angličtině je u elegantních společenských stolků uvedeno „coffee tables“ a ve slovenštině je jednoduchý a trefný výraz „stolíky“, najdeme pak v popisu rozměrů nelogicky (a terminologicky chybně) označené „konferenčné stolíky“. Jsou opravdu tyto společenské stolky konferenční? Slouží skutečně domácímu konferování, nebo jen „obyčejnému“ odkládání novin, časopisu, knihy, šálku čaje či kávy, skleničky s vínem? Výstavy a veletrhy Mladé vedení firmy Brik se rozhodlo představovat nové kolekce a jejich prvky veřejnosti na výstavách a veletrzích. Z těch, které se konají na Slovensku a v České republice, zvolili veletrh Nábytok a bývanie ve slovenské Nitře, Mobis v Brně a byli vybráni na výběrovou výstavu „art & interior“ v Praze. Ta proběhne ve velké dvoraně Veletržního paláce Národní galerie 22. až 25. února 2001 (informujeme o ní na jiném místě). S originálním designem Ivana Čobeje se ovšem v pražském Veletržním paláci budete moci seznámit až do 15. března – na Přehlídce zahraničního designu v rámci samostatné národní expozice Made in Slovakia v mezaninu malé dvorany.
Text: Lenka Žižková, Foto: Mobilier a Brik Zdroj: Můj dům 2/01 |
