|
|
Jestliže se kdysi Jan Činčera snažil dobrat filozofického poznání prostřednictvím návratu k prapodobě papíru, dnes vkládá vyšší smysl do zdánlivě tak prostých věcí, jako jsou obaly. Pomalu se mu pod rukama rozrůstá firma, jejíž logo Studio Činčera už vidělo ze světa víc než autor sám. Kdyby chtěl, mohl mít se svým renomé dnes továrnu, nenasytný trh krmit jednoduchými a krásnými obaly (někdy dokonce hezčími než obsah) a pohyb akcií na burze sledovat z oken francouzské restaurace. On však k manufakturní výrobě přistupuje stále z pozice tvůrce, nikoliv podnikatele. Kdybyste chtěl… Taková byla příprava více než čtyřiceti kolekcí pro Bohemia Crystalex Trading. Obaly vznikaly zároveň s tvarem skla, mohli jsme bezprostředně reagovat a zprofesionalizovali jsme se i po stránce zodpovědnosti. Při velkých sériích se už musí více pracovat na jistotu, nelze uvažovat o tvaru s tím, že když se nepovede, uděláme něco jiného. Z takové práce mám velmi dobrý pocit, zvlášť okořeněný pozitivním ohlasem, jaký nová kolekce Libera sklidila. Našel jste svou parketu v navrhování osobitých obalů, prezentačních desek, dárkových kolekcí (například pro Český Telecom u příležitosti Olympijských her v Sydney). Na přehlídce českého designu Art & interior ve Veletržním paláci však vaše studio přineslo i něco do interiéru. Potěšila mě výzva paní Lenky Žižkové, kterou považuji za velmi zasvěcenou a navíc razantní osobnost v oboru teorie designu u nás. Připravili jsme kolekci složenou z drobností na stůl nebo na zeď. Je určená na věci, které se často válí na stole a přitom se dají nějakým zajímavým způsobem uklidit. Celé je to vlastně určitý ohlas na práci architekta Franka Gehryho, který průmyslový materiál — vlnitou lepenku — posunul někam úplně jinam, do nových souvislostí. Jednu podobnou kolekci už máme za sebou, ale tehdy jsme neudělali minimum pro její zviditelnění. Prodávala se v prodejnách Cento jako doplňkové drobnosti a my jsme se nijak nesnažili na ni upozornit. Do Veletržního paláce jsme připravili nové tvary a postupy, ale zase je to trošku bokem mimo náš hlavní zájem — obalový design. Myslím, že si užíváte dobu, kdy se neustále objevují nové zajímavé materiály… Moje zásadní heslo zní: Jednoduše. Ne ve smyslu levně, ale ve smyslu názoru. Obal by měl být čistý, jako je víno nebo čaj (kávu cítím už jako komplikovanou věc). Pro firmu Morati, která vyrábí titanové komponenty jízdních kol, jsme navrhli osm typů sáčků z netkaného textilu, do kterých se dá zabalit v mnoha formátových odchylkách celá jejich produkce. Štítky jsou k sáčkům připevněné kovovými sponkami, takže zákazník se může s balenými předměty snadno seznámit, aniž by byl obal znehodnocován. Pro firmu Horizont, která pracuje v oblasti špičkového výstavnictví a používá moderní materiály a technologie, jsme připravili dárkové obaly ze šachovnicové metalizované mikrovlny, Českému Telecomu jsme zrealizovali plastový dárkový obal na telefonní kartu. Od ručního papíru k plastu? Foto: JAN POHRIBNÝ, Text: Pavlína Blahotová |
Obaly: jednoduše
„Byly doby, kdy jsem seděl na třech židlích zároveň. Přes den jsem pracoval ve středisku obalového inženýrství Pražských papíren, byl asistentem na AVU a večer se věnoval volné tvorbě. Dnes jsem jako umělec mrtvý. Mám jen jednu svou židli a jsem spokojený. Moje ruční papíry před nedávnem oživil Jan Pohribný. Vrátil je do přírody, s velkou výtvarnou invencí zdokumentoval a vznikl z toho krásný kalendář. Jsem mu za to vděčný a dál se s radostí věnuji svým obalům.“
-5dde78f610121.jpg)
