Richard Janoušek se nechce zaměřovat na určitou oblast designu, rád by vyzkoušel všechno – od průmyslových návrhů až po nábytek. Poslední dobou vymýšlel například reproduktory, domovní vypínače a vany. Když odešel ze Zlína do Prahy, učil ho profesor Otakar Diblík, zcestovalý designér, který řadu let působil v Miláně. Během studia mu pomáhal realizovat návrhy. Pozdější samostatné práce realizoval právě ve spolupráci s profesorem Diblíkem, pak následovaly další projekty.
Vana K návrhům van se dostal díky vítězství v soutěži, kterou vypsala firma Teiko společně s firmou Lucite International, což je výrobce akrylátů, z nichž se vany vyrábějí. V Lucite International vyrobili novou řadu transparentních akrylátů a chtěli ji propagovat formou objektu nevšední vany. Podmínkou však byla její funkčnost. Návrh Richarda Janouška splnil všechny důležité podmínky a vana se začala vyrábět. Volně stojící extravagantní vana připomínající člun dostala jméno Rafty. Později přibylo také umyvadlo navržené v podobném stylu. Pro další vanový projekt byly vzneseny jiné požadavky: malé rozměry vhodné do bytových jader, co možná nejúspornější, ale poskytující maximální pohodlí. Designér tedy kladl důraz hlavně na funkčnost za dostupnou cenu. Richard Jaroušek přišel se zajímavým řešením mírně zapuštěného sedátka: kromě dostatečného prostoru pro běžné koupání, vana umožňuje pohodlné sprchování vsedě. Na jeho návrzích je možné vypozorovat, že se snaží maximálně zachovat funkce výrobku a tomu podřizuje tvarové pojetí. Barevné řešení je také součástí návrhu, ale neřídí se jen jeho oblíbenými barvami (mezi nimi vede modrá), ale barevnost podřizuje výrobku. Každý výrobek si žádá něco jiného. Někdy je to dáno tradicí (například 95 procent zákazníků si přeje bílou vanu).
„Při navrhování se hodně trápím. Stále kreslím další a další varianty. V průběhu poměrně dlouhého procesu, kdy vzniká spousta variant, mě napadne jedna, která se mi začne zamlouvat. Tu potom rozvíjím, ale zároveň pracuji na více návrzích. Než dospěji k definitivnímu rozhodnutí, potřebuji srovnání. Dobře se mi navrhuje v prostředí kaváren, vyhovují mi svým provozním ruchem a řadou vnějších podnětů. Lépe se mi kreslí, když nemám možnost plného soustředění. Bavilo by mě být kavárenským povalečem.“ Richard Janoušek absolvoval několik stáží v zahraničí, a tak může posoudit, co je v naší zemi ještě nutné pro design udělat.
„Zázemí českých výrobních firem je pořád skromné, a to je důvod, proč nemají odvahu experimentovat a investovat do vývoje nových projektů. Například v Německu je tomu naopak. Nehraje v tom nejdůležitější roli kvalita výrobků, prodává je hlavně dobrý design a mediální kampaň. U nás se to firmy teprve učí.“
Jelikož designér působí jako vedoucí katedry designu ve Zlíně (VŠUP Praha), může pohovořit také o úrovni spolupráce výrobních firem se studenty. „Těch příležitostí je pořád málo. Výrobci studenty berou jako levnou pracovní sílu a neuvědomují si, jaké impulzy mohou od těchto mladých lidí přicházet. Mají totiž nezatížený pohled a dovedou navrhovat velmi pozoruhodné věci. To je taky jeden z velkých rozdílů mezi Českou republikou a zahraničím. Student se může dostat k několika zajímavým projektům s různými firmami, vývojoví pracovníci firem a designéři konzultují se studenty návrhy a hledají možnosti, jak realizovat i ty nejbláznivější nápady. U nás se spíše šetří peníze.“
Jak ovlivní vstup do EU český design? Myslím si, že dramatický zlom nenastane. Otevření trhu zřejmě vyvine větší tlak na výrobce, a ti se budou muset zamyslet, jak pomocí designu prosadit výrobky. Pozoruji, že se to už zlepšuje. Opravdová invaze přijde spíše z Asie. A není to taky trochu chyba nízkých nároků kupujících? Určitě. Někdy mám pocit, že zákazníci nakupují hlavně podle slev a pořizují si velmi nekvalitní zboží. Úzká skupina spotřebitelů je ochotná zaplatit přehnané částky za značkové zahraniční zboží. A stále je málo těch, kteří by chtěli podpořit kvalitní tuzemské výrobce a motivovali je tak k dalšímu vývoji. Obecně si myslím, že se u nás kupují věci laciné.
Co byste poradil studentům, aby obstáli v zahraniční konkurenci? Naši studenti na tom nejsou nijak špatně, vyhrávají řadu mezinárodních soutěží, ale bohužel stále mají málo příležitostí. Chybí zajímavé projekty, kterými by se mohli zapsat do celoevropského povědomí.
MgA. Richard Janoušek (nar. 10. 1. 1970 v Gottwaldově) Studium: 1984–88 Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti, ateliér tvarování Miroslava Klímy; 1988–94 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, ateliér tvarování strojů a nástrojů ve Zlíně ( prof. Zdeněk Kovář a prof. Pavel Škarka);od 1990 přestup do ateliéru designu výrobků v Praze (prof. Otakar Diblík)
Zaměstnání: 1993–96 asistent v ateliéru designu výrobků v Praze, prof. O. Diblík; 1997–99 asistent v ateliéru designu obuvi ve Zlíně, doc. Helena Krbcová; 1999 tajemník katedry designu ve Zlíně
Kontakty: MgA. RICHARD JANOUŠEK, Lešetín I/217, Zlín, mobil: 602 295356, e-mail: rjanousek@vsup.cz; OBZOR, výrobní družstvo Zlín, Louky-Slanica 378, Zlín, tel.: 577 195 111, fax: 577 195 152; TeIKO, Spytihněv 576, tel.: 577 110 311, fax: 577 110 315, e-mail: teiko@teiko.cz
text: Sylva Pavlínková a Lenka Kopecká foto: TOAST a archiv |
Od nábytku až po plachetnici
Jako dítě tíhl Richard Janoušek k loutkám, líbily se mu jejich hybné mechanismy. Když se rozhodoval pro střední školu, dal na radu otce a zvolil design. Obor, který mu do té doby vůbec nic neříkal, ho začal bavit natolik, že volba vysoké školy už přišla automaticky. Loutky zůstaly jen školní epizodou. Nikdy se k nim už nevrátil. „Design mi dává větší možnost vyjádření, nabízí širší pole působnosti,“ říká designér Richard Janoušek.