Skip to content

Petr Vaďura: Čech v Paříži

Nemáme mnoho nábytkových designérů, kteří by natolik uspěli v zahraničí, aby se jejich návrhy dlouhodobě vyráběly ve větších nebo menších sériích. Jistě k nim patří Bořek Šípek, jehož návrhy zaměstnávají proslulé italské a německé firmy, nebo Eva Jiřičná, která navrhuje a realizuje především luxusní prodejny v Londýně. A pak ještě jedno jméno.

Obsah článku

Petr Vaďura a jeho křišťálový falkon pro Cristal Saint-Louis

Váza Buddha byla vybrána Ingem Maurerem mezi nejkrásnější světové objekty roku 1999

Firma Christofe- kolekce křišťálových váz Djambé

Stolky Antilope, firma Biobject

Skříˇˇka Neptune s intarziemi z kolekce Belvedére pro firmu Mahey

Kovová postel pro firmu Résistub

Vzpomínka na barokní perly umělě vypěstovné v Japonsku, Jedna z variant limitované série křišťálového falkonu pro Cristal Saint-Louis

Zalistujete-li francouzskými verzemi časopisů Elle Décoration, Maison Francaisse, Le journal de la Maison, Table & Cadeau, Offrir International, Fashion Daily News, Plaisir de la Maison, Figaro či Figaro Madame, katalogy věhlasných francouzských nábytkářských a dekoračních firem, ale i katalogy největších evropských salonů a veletrhů o bydlení, setkáte se často se jménem designéra Petra Vaďury.

Kdo je Petr Vaďura
Tvůrce, žijící dnes střídavě v Paříži a Amsterodamu, se narodil v roce 1953 v Praze. Jeho cesta k designu byla složitá. Vedla přes tříleté studium na Lycée Carnot v Dijonu (tam studoval například s režisérem Zdeňkem Troškou) a poté absolutorium francouzštiny a italštiny na Filozofické fakultě UK v Praze. Po odchodu z republiky do Paříže v roce 1979 se zapsal na Sorbonnu, kde získal titul „maitre de lettres modernes“ v oboru francouzské literatury. Nakonec však našel odvahu podlehnout celoživotnímu nutkání věnovat se prvotním zájmům – kresbě a malbě.

Již během základní školy totiž navštěvoval lidovou uměleckou školu pod vedením akad. mal. Milady Trčkové a později se kontinuálně v malbě i kresbě vzdělával a zdokonaloval. V Paříži například pracoval na reklamních plakátech, ilustroval dětskou knihu, přispěl postupně do několika časopisů, vystavoval a prodával pastely (dva z nich byly dokonce vydány jako umělecké plakáty). Tyto znalosti přenesl v roce 1986 do návrhů textilu, s nimiž uspěl u předních výrobců ve Francii, Švýcarsku a Itálii. V roce 1989 předvedl své první návrhy v pařížském středisku designu V.I.A., což je instituce s posláním pomáhat mladým designérům uvádět návrhy do výroby.

Návrhy nábytku

Pro Petra Vaďuru začalo nové životní období. Středisko V.I.A. ho totiž doporučilo známé francouzské firmě Résistub – a Petr Vaďura pro ni navrhl kolekci kovového nábytku Italiques. Rok poté byla vystavena na pařížském salonu nábytku, kde získala první ocenění V.I.A. Lehátko Méridienne bylo souběžně vystaveno v Klubu tendencí U.N.I.F.A., což je samo o sobě vyjádřením kvality designu.

O mimořádném úspěchu kolekce svědčí mimo jiné fakt, že například postel Esterel se prodávala v Německu, Švédsku, Švýcarsku i jinde celých deset let, což je jev pro hromadnou výrobu nábytku ve Francii poměrně výjimečný. Pro tutéž firmu navrhl Petr Vaďura další prvky, které se opět dostaly do Klubu tendencí a na pařížský salon. Svět designu ho objevil. V té době byl také vybrán pro velmi zajímavý projekt spojený s knihou Décoration de l’Imaginaire, díky jemuž se propracoval do skupiny nejvýznamnějších francouzských designérů.

V roce 1993 navrhl Petr Vaďura kolekci krásných stolů Antilope pro firmu Biobject, která zaujala kultivovanou rezonancí s africkou kulturou, a nábytkový soubor Paloma pro společnost Art et Meubles de France, v němž citlivě reagoval na styl dvacátých let. Tento soubor byl velmi pozitivně hodnocen francouzským tiskem a dostal se opět do Klubu tendencí.

Styl a vytříbenost designu Petra Vaďury oslovily nově vytvořenou společnost, která zakoupila značku známého nábytku Mahey. Pod stejným názvem představila tato firma jeho novou kolekci Belvédere na pařížském salonu nábytku Scenes d’Intérieur. Také firma Résistub si ověřila prodejní úspěch jeho návrhů, a tak vznikl v roce 1994 nový soubor z kovu a dýhovaného dřeva (ve Francii velmi oblíbené divoké třešně) nazvaný Calypso.

V tomtéž roce a roce následujícím pracoval Petr Vaďura s firmou Résistub na několika výrobcích určených pro obchodní síť ve Francii a Německu a realizoval pro ni také důležitou zakázku pro evropskou síť nábytkových center Habitat (obdoba konceptu IKEA). Vznikla tak například postel Charleston, která se zařadila mezi nejprodávanější výrobky Habitatu. V roce 1995 následovala kolekce Paysages pro firmu Bufflier, kterou firma okamžitě představila na pařížském salonu.

Nejkrásnější objekt světa
Náhle se však jméno Petra Vaďury objevilo v jiném oboru, než je nábytek. To když známý německý designér Ingo Maurer, nazývaný také mágem světla, vybral do ročenky mapující nejkrásnější objekty světa za rok 1999 jeho vázu Buddha.
Vázy Buddha a další porcelánový soubor Gatsby byly navrženy pro proslulou francouzskou porcelánku Artoria . Její majitel byl stejně jako ostatní obdivovatelé a zákazníci okouzlen silným poetickým nábojem, jaký z návrhů Petra Vaďury vyzařuje.
Oceněním bylo i to, že soubor Buddha přešel do obchodní kolekce Muzea dekoračních umění (Musée des Arts Décoratifs), které má sídlo a obchod v pařížském Louvru. Váza Buddha se dnes prodává nejen v luxusním londýnskem obchodě Vessel, ale i v Miláně a jihokorejském Soulu. Do výběru doplňků ji zařazuje i italská nábytkářská firma Poltrona Frau (u nás ji zastupuje Casa Italiana).

Mimořádnou událostí se pro Petra Vaďuru stala další zakázka, o jaké sní snad každý designér. Oslovil ho jeden z nejvýznamnějších a nejstarších francouzských výrobců křišťálu – firma Cristal Saint-Louis, jejíž historie sahá do roku 1586 –, aby navrhl křišťálový flakon pro rok 2000. Byla to velmi důležitá práce, neboť šlo nejen o významný rok, ale také o to, že firma si vybírá každý rok jiného designéra, o němž se domnívá, že bude zárukou úspěchu.

Petr Vaďura nezklamal – jeho práce je krystalickým vyjádřením krásy křišťálu, drahocennosti prchavého parfému, elegance jeho nositelky, něžné vzpomínky na „barokní perly uměle vypěstované v Japonsku“. Úspěch limitované puncované kolekce flakonu na sebe nenechal dlouho čekat, stejně jako další zákazník – opět proslulý francouzský výrobce luxusních kovových předmětů, porcelánu a drahého skla Christofle. Petr Vaďura byl požádán o návrh křišťálových váz. První z nich, Djambé, jejíž velké trojúhelníkové výbrusy dají vyniknout lesku křišťálu, se právě začala vyrábět.

DESIGN A JEHO PRAMENY
Proč objekty navržené Petrem Vaďurou tak emocionálně silně působí na citlivé zákazníky?
To, čím se liší od jiných umělců, je zdroj inspirace. Díky svému hlubokému literárnímu vzdělání ji nachází v renesanci, a to v poloze literární, architektonické i výtvarné. Podnětem je mu často text, obsah, syntax, sémantika. Ale může to být také fragment obrazu, architektonický prvek, předmět či textilie. Nic nezatracuje, vychází z názoru, že vše se dá interpretovat ve vlastní řeči návrhu a tím posunout do roviny osobitého, citlivého výrazu. Důležité je, že stále nachází dostatek těch, kdo jsou schopni jeho řeči nejen rozumět, ale znovu a znovu jí naslouchat a interpretovat ji.

Foto: V. van Blerk, J. Boulay, D. Feintrenie, Iveta Kopicová, Text: Lenka Žižková
Zdroj: Můj dům 5/01