Skip to content

VŠUP na prahu proměn

Rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze je od února 2003 jeden z nejrespektovanějších českých designérů – Jiří Pelcl. Protože Moderní byt chce své čtenáře postupně seznamovat se zajímavými aspekty domácí designérské scény, požádali jsme profesora Pelcla o rozhovor. Uskutečnil se právě v době, kdy studenti byli hodnoceni za zpracování úkolů v rámci klauzurních a semestrálních prací, z nichž některé jsme vybrali pro náš časopis. První otázka byla tedy nasnadě.

Obsah článku

 prof. akad. Arch. Jiří Pelcl

 Jiří Jež, 5. ročník: Židle Roštěnka, hliník a plexisklo, ateliér designu II, Zlín

 Halka Maršálková, 5. ročník: Ubrus a prostírání, bavlna a plast, ateliér textilu

 Darja Podboj, 5. ročník: Eat me, kavárenský stolek, corian, ateliér architektury a designu

 Martin Hašek, 1. ročník: Bobína, pomůcka pro výuku geometrie, plexisklo, ateliér architektury a designu

 Anna Strnadelová, 3. ročník stážistka: Čajová sítka, porcelán, ateliér keramiky

 Jakub Grec, 1. ročník: Nádobky na ranní moč, porcelán, ateliér keramiky

 Jana Sláviková, 4. ročník: Braille collection, mísa a váza zdobená verši v Braillově písmu, ateliér keramiky

 Ivan Šikýř, 5. ročník: Plakát na časopis Design Trend pro Design centrum ČR, ateliér grafického designu a vizuální komunikace

 Mario Corradini, 4. ročník: Make Design not War, ateliér grafického designu a vizuální komunikace

 Roman Vrtiška, 1. ročník: DMN02, stojánky na vejce, keramika a guma, ateliér keramiky

Jaký je rozdíl mezi semestrální a klauzurní prací?

Semestrální práce jsou úkoly zpracovávané studenty během semestru a jsou konzultovány vedoucím pedagogem ateliéru. Klauzurní úkol řeší student samostatně a obhajuje svoji práci před hodnotitelskou porotou. Je to práce uzavírající období jednoho semestru.

 

Čeho si nejvíce vážíte na tradici školy, jejíž směrování máte nyní možnost ovlivňovat?

Vysoká škola uměleckoprůmyslová vznikla v roce 1885 jako první státní umělecká škola v Čechách a u jejího zrodu stály takové individuality jako Josef Václav Myslbek, František Ženíšek a Otakar Hostinský. Později zde působili Josip Plečnik, František Kysela, Pavel Janák. Další klíčovou koncepční osobností byl architekt Jan Kotěra, který výrazně ovlivnil orientaci a profil školy prosazováním jednoty výtvarné kultury a zaměřením na tvorbu moderního slohu.

 

V roce 1946 získala škola vysokoškolský statut a profesorský sbor v té době tvořily přední osobnosti české kultury, mj. František Muzika, Jan Bauch, František Tichý, Josef Kaplický, Antonín Kybal a další. Škola prošla mnoha proměnami a vždy výrazně ovlivňovala duchovní a hmotnou kulturu v našich zemích. V 70. a 80. letech se ale nacházela v hluboké krizi, z níž se začala vymaňovat až po listopadu 1989. Tehdy přichází mnoho nových pedagogů a škola se postupně znovu zařazuje mezi moderní učiliště s mezinárodní reputací.

 

Jaký je současný stav? Kolik studentů se každý rok přijímá a jaké předpoklady musí uchazeč mít?

Dnes je na škole šest kateder: architektury, designu, volného umění, grafiky, designu životního stylu a dějin umění. Máme třiadvacet ateliérů, z nichž devatenáct sídlí v hlavní budově, další jsou v pražském Karlíně a ve Zlíně. Celkem u nás studuje asi čtyři sta studentů a každoročně přijímáme do každého ateliéru dva až čtyři nové. Studium je šestileté, magisterské. Zvláštností naší výuky je to, že v každém ateliéru pracují společně studenti všech ročníků v bezprostředním kontaktu s pedagogem. Jaké předpoklady musí uchazeč mít? Především musí být talentovaný, ale důležitý je opravdový zájem, tvořivost a vytrvalost v práci. Nestojíme o vlažné lidi, kteří se náhodou rozhodli, že by studium u nás mohlo být zajímavé.

 

Co se vám na současném fungování školy nelíbí a jaké změny jsou podle vás nejpotřebnější?

Je třeba udělat mnoho věcí. Chtěl bych především, aby škola byla čitelnější pro veřejnost a její činnost byla víc vidět. Budu usilovat o přehlednější organizační strukturu a o to, aby komunikace mezi vedením a studenty byla intenzivnější. Jednotlivé ateliéry jsou v současné době příliš uzavřené, bariéry mezi obory je třeba odstraňovat.

 

Aby škola ovlivňovala a kultivovala každodenní život společnosti, její životní styl, musíme vychovávat profesionály schopné spolupráce s výrobní sférou, nejenom tvůrce individuálních autorských originálů.

 

Spolupracujete s podobnými školami v zahraničí?

Samozřejmě. Máme kontakty s několika desítkami podobných učilišť na celém světě, jsme zapojeni do programů Sokrates/Erasmus, financovaných Evropskou unií, která mezinárodní spolupráci vysokých škol podporuje. Na stáže do zahraničí vysílá VŠUP každoročně asi padesát studentů, což je nejvyšší procento ze všech vysokých škol u nás. Tyto pobyty jsou pro naše studenty velmi přínosné, získávají rozhled, učí se komunikovat a uvědomí si vlastní schopnosti v cizím prostředí. Pochopitelně na oplátku na naší škole studují studenti odjinud.

 

Jaké jsou perspektivy? Škola prý bude mít novou budovu?

Historická budova na Palachově náměstí kapacitně nedostačuje, a proto plánujeme stavbu dalšího objektu v Praze-Ďáblicích. Myslím, že separování ateliérů do oddělených prostor je dávno překonaný model. Nová budova bude založena na konceptu velkoplošných otevřených prostorů, které bude možno flexibilně členit na jednotlivá pracoviště. Důležitá bude přímá návaznost na dílny a počítačová pracoviště. Chceme postavit moderní učiliště reflektující výuku v dnešním měnícím se světě. Tradiční umělecké obory se proměňují a musí reagovat na rodící se nový typ globální informační společnosti.

 

Děkujeme za rozhovor a přejeme Vysoké škole uměleckoprůmyslové i vám osobně na této cestě hodně zdaru.

 

Kontakty:

VŠUP PRAHA (Vysoká škola uměleckoprůmyslová),

nám. Jana Palacha 3/80, Praha 1,

tel.: 251 098 111;

VŠUP PRAHA (Vysoká škola uměleckoprůmyslová),

ateliér designu II,  Zlín, tř. Tomáše Bati 4342, Zlín,

tel.: 577 211 040

 

text: Bea Fleissigová

foto: Pavel Vítek a Libor Stavjaník

zdroj: Moderní byt 4/2003