Bydlení ve stínu horských štítů (2.)

První část článku najdete zde.

V čem vidíte hlavní rozdíl při navrhování rodinného domu na horách a např. ve středočeské obci? Je pro vás více určující klima, či místní stavební regulace?

Naše hory většinou spadají do určitého režimu ochrany přírody, takže výstavba zde bývá častěji omezena požadavky na ochranu krajinného rázu než ve městech. Další specifikum těchto lokalit je velká svažitost, málokdy se podaří najít vhodný rovinný pozemek, který umožní rozsáhlejší stavbu bez komplikovaného vyrovnání terénu.

Samozřejmě je třeba počítat s klimatickými vlivy, hlavně s větším množstvím sněhu. Ten buď může na střeše zůstat ležet, nebo musí ze střechy bezpečně sjíždět, aniž by ohrožoval a poškozoval okolí stavby a její uživatele.

Staré podhorské chalupy mívaly strmé štíty, vysoké podezdívky, malá okénka, dřevníky a přístavky… Jak dnes klima ovlivňuje architekturu?

Naši předkové se snažili stavět co nejodolnější stavbu tím nejjednodušším způsobem za použití dostupných materiálů. Z toho vyplývaly bezpečně fungující strmé střechy a vysoké sokly, které zabezpečovaly konstrukci proti sněhu a vlhkosti od země, rozměry oken vycházely z technických možností doby (vyrobit větší sklo prakticky nebylo možné). Okno bylo už v minulosti vnímáno jako prvek, kterým uniká teplo, takže i proto byla okna malá.

Současné stavební materiály umožňují mnoho věcí změnit. Dnes již není potřeba, aby sníh ze střechy sjížděl, může tam bez problémů zůstat ležet, máme i moderní zasklení, takže větší okno nepředstavuje takový problém jako v minulosti. I napojení stavby na terén lze řešit pomocí moderních hydroizolačních materiálů.

Nicméně vždy je dobré respektovat tradiční zásady, aby kolem stěn zůstával volný prostor, kde se sníh nemůže shromažďovat a ani při tání nebude ohrožovat dům.

Považujete šikmé střechy za nutnost, nebo si lze na horách představit i moderní stavbu s plochou střechou? 

Plochou střechu na horách si představit samozřejmě můžeme, zvláště pokud dům nestojí v blízkosti tradiční zástavby, kde jsou charakteristické sedlové střechy. Moderní stavba s plochou střechou nemusí být v horském prostředí vůbec rušivá, někdy se naopak podaří ji lépe opticky potlačit a zapojit do krajiny, takže i z dálkových pohledů vypadá nenápadněji.

Jak si architekt může poradit s drsným podnebím? Měl by dům mít chráněné závětří, velký přesah střechy, okenice? 

Paradoxně přesah střechy dříve chránil stavbu lépe než nyní. Dříve byla pod střechou chladná půda, dnes je tam vytápěné podkroví, takže střecha nad ním se ohřívá, sníh odtává, ale nad přesahujícím okrajem může naopak namrzat a působit komplikace. Moderní kompaktní tvar domu bez přesahu střechy může být naopak pozitivní.

Vytvořit však ochranný prvek u vstupu je naprosto přirozené a v horském prostředí musí být zádveří mnohem lépe dimenzováno než jinde, protože se sem ukládá i nářadí na odklízení sněhu, oblečení, lyže apod. Oproti tomu si moderní okna s izolačním zasklením poradí se zimou i bez okenic, takže ty poslouží spíše proti zlodějům než proti chladu.

Ke komfortu bydlení dnes patří terasy s bezbariérovým přístupem… 

Napojit společný obývací prostor na venkovní terasu bezbariérovým způsobem je možné i na horách, jen je třeba dbát na zabezpečení proti sněhu a vodě. Optimální je úroveň terasy 2–3 stupně nad terénem a je nutné zajistit, aby voda mohla podél stěn a dveří dobře odtékat a neohrožovala konstrukci. Totéž platí pro vstupy do domu.

K dalším požadavkům stavebníků dnes patří parametry nízkoenergetické či pasivní stavby. Lze jich zde dosáhnout?

Vzhledem k drsným podmínkám na horách je energetika samozřejmě zásadně důležitá. Návrhy staveb v těchto oblastech ale musejí vycházet z poněkud jiných principů. Běžně se vytápění navrhuje jen na krátkou sezonu, na horách je ale topná sezona mnohem delší, někdy se topí i v létě. Proto například instalace solárního systému tu může být mnohem efektivnější a ekonomičtější než v jiných oblastech.

Samozřejmě je třeba zvolit dostatečně osluněnou parcelu a zajistit, aby solární kolektory nezakrýval sníh. Optimálních míst, kde se dá realizovat krásná solární stavba, je v našich horách poměrně málo. Většina horských sídel je pod hranicí inverze, což efektivní realizaci solární architektury (jako např. v alpských zemích) neumožňuje.

Je možné nějak obecně srovnat, zda v horských podmínkách lépe „obstojí“ dřevostavby nebo zděné stavby? 

Dřevěné stavby působí v horách přirozeně, dřevo má řadu výhod, především poskytuje velký tepelný komfort. Dříve když v horách někdo zbohatl a postavil si zděný dům, z hlediska tepla si většinou pohoršil.

Moderní zdicí materiály mají odpovídající tepelnětechnické parametry, problémem je spíše krátká stavební sezona a z ní vyplývající obtížnější realizace zděné stavby. Některé pozemky zůstávají po celou zimu obtížně dostupné pro těžkou techniku i dopravu a i po zbytek roku nemusí být doprava těžkého materiálu a techniky snadná.

Dřevostavby se na horách musí vypořádat s veškerými klimatickými úskalími i se složitějším napojením na terén. Lehká stavba se však rychleji vyhřeje, což má výhody zejména u víkendového bydlení. Znám řadu stavebníků, kteří si postavili dům k trvalému bydlení, ale drsné horské podmínky je přiměly k návratu do města. Dům teď využívají jako rekreační a rychlé zatopení přijde velmi vhod.

V minulých dobách stavebníci používali materiály z místních zdrojů, zejména dřevo a kámen. Jak je tomu dnes? 

Z důvodů ochrany přírody je často obtížné získat místní dřevo. Nejsou už pily a zkušení tesaři v každé vesnici jako dříve, většina dřeva se odveze ke zpracování jinam. Navíc každý stavební materiál dnes musí mít určité kvality, certifikáty atd. Přesto na fasádu doporučuji používat přírodní materiály i tradiční způsoby opracování.

Obložení ze dřeva v podobě širších, masivních prken (ne úzké „chatařské“ palubky). Masivnější profily mají také větší odolnost. Ideální je sibiřský modřín. Přírodní kámen na soklech či fasádách by měl být skládaný, ne řezaný, který patří spíše do jižních zemí.

Na střechu najdeme na trhu celou řadu vhodných materiálů, zejména hladké plechové krytiny, ale i vegetační střechy… Skládané taškové krytiny do hor příliš nepatří, zejména v oblastech se silnými větry ne vždy správně fungují.