Dřevěný dům. …Ale jaký?

V době moderních stavebních materiálů a technologií má motivace k budování dřevostavby trochu jiné prameny než v minulých staletích. Jsou tu výrazně zastoupeny důvody ekologické, estetické, ale také zdravotní. Dřevo patří mezi obnovitelné, snadno zpracovatelné a historicky ověřené přírodní materiály. Uvnitř dřevěného domu je zdravé a příjemné klima se stálou přirozenou vlhkostí vzduchu cca 40–50 %. Z praktického hlediska je pak nutné zdůraznit, že dřevěnou konstrukci lze snadněji rekonstruovat či demontovat a recyklovat než zděný či betonový dům.

Zájem o dřevostavby různého typu u nás každoročně stoupá. Důkazem je i celá řada zajímavých a kvalitní realizací od firem, které na našem trhu v tomto segmentu působí. Za všechny můžeme jmenovat například Atrium, Haas Fertigbau, HK Dřestav, Okal, RD Rýmařov a další.

Ekologické důvody pro výběr dřevostavby mají pro stavebníka i kladný ekonomický a praktický dopad. Velkou výhodou jsou suchá montáž, rychlost výstavby a úspora energie na vytápění. Nejvíce času zabere příprava a realizace betonové základové desky, dřevostavba pak na ní vyroste během dnů či několika málo měsíců. Vzhledem k rostoucímu zájmu o dřevostavby jsme se proto ve spolupráci s Ing. arch. Pavlem Šmelhausem pokusili nastínit výhody a zajímavosti srubových domů a sendvičových dřevostaveb.

Roubené a srubové domy

Masivní dřevěné stavby patří k nejtradičnějším obytným stavbám na našem území a pro svou překvapivou trvanlivost se zachovaly až do dnešních dní. Zatímco sruby z kulatiny jsou zde spíše vzácnými hosty z Kanady či Ruska, roubení je tradiční a po staletí ověřenou konstrukcí pro dřevostavby.

Hlavními přednostmi masivních roubenek či srubů jsou trvanlivost a tepelný komfort, který vytvářejí. Slabinou je pak náchylnost k rychlému rozpadu dřeva vlivem vlhkosti. Jak trvanlivost, tak náchylnost k degradaci jsou závislé na vnějších podmínkách. Dřevěné stěny je třeba důsledně oddělit od zemní vlhkosti a zabránit jakémukoli zatékání – střechou, instalacemi, detaily nezakrytých stěn atp. Dále je nutné počítat s rizikem kondenzace ve stěnách – prodyšnost dřeva umožňuje průnik páry z interiéru a ta pak může ve stěně kondenzovat. Část vlhkosti dřevo absorbuje a zase uvolní, větší objem vody by zde ovšem mohl být kritický.

Roubené a srubové domy nabízejí především vysokou tepelnou pohodu danou přirozenými vlastnostmi dřeva – nízkou tepelnou jímavostí povrchu (dřevo na dotek nestudí) a velkou tepelnou kapacitou – dřevo dokáže na 1 kg hmotnosti naakumulovat více tepla než beton či železo! Takže teplem „nabitá“ dřevěná stěna prohřeje interiér domu nejen pocitově.

Přes tyto vynikající vlastnosti je tu však jeden problém, a to potřeba naplnění platné normy ČSN 73 0540-4 a ČSN EN ISO 6946, které stanovují součinitel prostupu tepla konstrukcí. Pro běžné jehličnaté řezivo pak vychází tloušťka stěny cca 60 cm, a v těchto dimenzích se „roubenka“ ze smrku stává prakticky nerealizovatelnou. Zateplovat krásné masivní trámy – ať už zvenku nebo v interiéru, vzhledu stavby spíše ublíží, nevhodné zakrytí dřeva navíc může snížit jeho trvanlivost. Roubené stavby také více „pracují“ – je třeba se pomocí technických opatření vyrovnat se sedáním konstrukce.

Inspirace by se měla hledat ve skandinávských zemích, kde mají tyto domy letitou tradici. A i když se specifické vlastnosti severského dřeva nedají snadno zařadit do zdejších výpočtových modelů, tyto stavby tam prokazatelně poskytují kvalitní zdravé bydlení a tepelný komfort všem uživatelům.

Sendvičové dřevostavby

Moderní podobou dřevostaveb jsou sendvičové konstrukce: fošnový systém, hrázděný a panelový. Ten první je charakteristický především pro Severní Ameriku, druhý je spíše historicky zaměřený a ten třetí se v současné době u nás těší velkému rozkvětu.

Podstatou sendvičové dřevostavby je nosná konstrukce z dřevěných trámů, vyplněná tepelnou a akustickou izolací, opláštěná stavebními deskami na bázi dřeva, sádrokartonem nebo palubkami. Patří mezi těžké dřevěné skelety, které se vyvíjely z hrázděných konstrukcí. Dřevěné konstrukční prvky jsou dvakrát až třikrát mohutnější než u fošnového systému, bývají lepené lamelové a vrstvené, tak aby bylo dosaženo potřebné kvality. Konstrukce vyniká velkou přesností a minimálními objemovými změnami.

Zajímavosti a výhody panelových dřevostaveb lze demonstrovat na příkladu stavebních prvků domů firmy Atrium.

Jednotlivé části dřevostavby jsou vyrobené předem ve výrobních halách, včetně osazení oken, dveří a parapetů, a poté se montují na staveništi jako stavebnice. Smontování hrubé stavby z připravených dílů zabere jen 2–3 dny, během prvních dnů dostane hrubá stavba střechu. Dům je včetně všech instalací, podlah a povrchových úprav připravený k nastěhování již do 12 týdnů od zahájení montáže.

Díky prefabrikaci lze stavět i přes zimu, aniž by to jakkoli zpomalilo průběh stavby. Jakmile se dokončí hrubá stavba, je možné dům začít vytápět a řemeslné práce provádět i v chladných měsících.

Zdá se vám, že dřevo a panely z něj vyrobené jsou příliš křehké a dům ze dřeva nemůže vydržet? Je tomu přesně naopak. Na nosnou dřevěnou konstrukci těchto domů výrobce poskytuje záruku 30 let.