Skip to content

Pasivní domy jako ekonomické řešení bydlení

Pasivní stavby jsou moderním způsobem bydlení, který nezatěžuje okolí, čerpá z místních zdrojů a využívá materiály, jež jsou vyrobeny s nízkou energetickou náročností a které nemají ve své skladbě závadné složky. Měly by to být stavebniny snadno recyklovatelné a při jejich likvidaci by neměly vznikat žádné škodliviny.

Náklady na jejich výstavbu jsou navíc nižší, než u nízkoenergetických nebo klasických staveb.

Výdaje na stavbu a vytápění

Pasivní stavby jsou moderním způsobem bydlení, který nezatěžuje okolí, čerpá z místních zdrojů a využívá materiály, jež jsou vyrobeny s nízkou energetickou náročností a které nemají ve své skladbě závadné složky.Náklady u klasického domu s užitnou plochou 100 m2 činí přibližně 2,3 mil. korun, nízkoenergetický dům o stejné velikosti dokážete postavit za 2,5 mil. Kč a dům pasivní za 2,7 mil. Kč. Na první pohled se tak úsporní domy jeví jako nejdražší, jde však o pouhý začátek počítání.

Započteme-li totiž dotaci ve výši 550 tisíc Kč, kterou lze na pasivní domy použít, dostáváme se s cenou pasivního bydlení k částce 2,15 mil. Kč, čímž se toto řešení stává zdaleka nejekonomičtějším.

V případě, že do srovnání zahrnete i následné náklady na vytápění, například ve výhledu 10 let, můžete dále kalkulovat. U pasivního domu totiž tyto výdaje tvoří přibližně 40 tisíc korun, nízkoenergetický dům spotřebuje na energiích okolo 210 tisíc a klasická stavba až půl milionu. Po připočtení těchto sum k nákladům na výstavbu zjistíme, že pasivní dům vyjde na 2,19 mil. Kč, nizkoenergetická stavba na 2,72 mil. Kč a klasický dům na 2,72 mil. Kč.

Pohodlné bydlení v zatížených oblastech

Pasivní stavby jsou moderním způsobem bydlení, který nezatěžuje okolí, čerpá z místních zdrojů a využívá materiály, jež jsou vyrobeny s nízkou energetickou náročností a které nemají ve své skladbě závadné složky.V úsporných domech se o kvalitu vzduchu stará zabudovaná filtrace a zařízení zachytávající pevné částice. Díky tomu jsou tyto obydlí vhodná i v místech se zvýšeným výskytem smogu. Materiály použité ve stěnách pasivních budov navíc disponují dobrými tepelněizolačními i protihlukovými vlastnostmi, které zajišťují komfortní bydlení i v blízkosti frekventovaných dopravních tepen.

Součástí těchto rodinných domů je také vzduchotechnika s rekuperací zajišťující optimální výměnu vzduchu v objektu a zároveň minimalizující tepelné ztráty způsobené větráním. Důmyslný systém rovnotlakého větrání přitom zachovává možnost kdykoliv otevřít venkovní okna.

Pasivní dům se navíc vyznačuje nízkou spotřebou energie na vytápění – dokonce není nutné navrhovat aktivní topný systém. K vytápění totiž bohatě stačí předehřívat vzduch používaný k větrání. Jen pro představu – spotřeba u rodinného domu s 100 m2 zastavěné plochy činí asi 0,8 m3 dřeva, nebo taky cca. 1 000 až 1 500 kWh za 1 rok.

Pasivní stavby jsou moderním způsobem bydlení, který nezatěžuje okolí, čerpá z místních zdrojů a využívá materiály, jež jsou vyrobeny s nízkou energetickou náročností a které nemají ve své skladbě závadné složky.Spolehlivé materiály pro pasivní domy

Společnost Xella vyrábí stavební materiál Ytong, který splňuje potřebná kritéria pro stavby v pasivním standardu. Právě díky vhodnosti Ytongu, jehož důkazem jsou desítky realizací po celé republice, se Xella stala členem sdružení Centrum pasivního domu, které si klade za cíl popularizaci a podporu pasivního stavění. Jako jediný výrobce vyrábí Xella stavební materiál, který je vhodný pro stavby pasivních domů i bez dodatečného zateplení.