Diskuse na téma zateplovat, nebo nezateplovat rozdělila nejen laickou veřejnost, ale i odborníky. Zatímco jedni kategoricky tvrdí „ano“, druzí přihlížejí i k dalším aspektům. Obě strany však nezpochybňují izolování stavebních konstrukcí domu jako takové, pouze polemizují o jeho způsobu a efektivitě.
Řeč je samozřejmě o dodatečném zateplování, neboť trendem dneška jsou jednovrstvé konstrukce z termoizolačních cihel s integrovanou tepelnou izolací nebo třeba pórobetonových tvárnic, které rovněž dosahují vynikajících parametrů. Podle výrobců tyto zdicí prvky vykazují stejné vlastnosti jako zdivo s vnějším zateplením, stěny jsou však subtilnější, což představuje úsporu zastavěné plochy (v domě běžné velikosti až 5 m2).
K přednostem patří i odstranění kondenzace vlhkosti, nedochází k vlhnutí zdiva a vzniku tepelných mostů, dále přesnost zdění a usnadnění práce (vyzděnou stěnu lze rovnou omítat, zdí se na tenkovrstvou maltu či speciální pěnu a zdivo nesrovnatelně rychleji vysychá atd.), tepelný odpor stavebního prvku splňuje současné přísné normy, hotová zeď díky difuzní schopnosti výrobku „dýchá“ a propouští páry a konečně jde také o vynikající tepelně akumulační schopnosti cihel.
Náročná dvojrole |
|
Na trhu je pálená keramika s dutinami vyplněnými minerální vatou (Porotherm), nebo polystyrenem (Heluz). K porovnání vlastností se využívá koeficient tepelného odporu R a součinitel prostupu tepla U. Tepelný odpor R vyjadřuje schopnost materiálu zadržet teplo (udává se v jednotkách m2K/W). Čím vyšší je R, tím lépe materiál izoluje. Součinitel prostupu tepla U naopak stanoví, kolik wattů projde plochou 1 m2 stavební konstrukce při rozdílu teplot 1 kelvin. Čím je U nižší, tím je materiál lepším tepelným izolantem. |
Příklady termoizolačních prvků
Přísné podmínky na tepelněizolační vlastnosti obvodových konstrukcí zajišťují keramické zdicí prvky s integrovanou minerální izolací. Prostup tepla U stěnou z cihel Porotherm T Profi (tzv. vatovka) se tak pohybuje v hodnotách od 0,14 do 0,21 W/(m2K) podle tloušťky zdiva, což s rezervou vyhovuje přísným požadavkům na obálku budov (od tloušťky zdiva 380 mm a více „vatovka“ splňuje požadavky pro pasivní domy U = 0,12–0,18 W/m2K).
Alternativu představují cihly Heluz Family 50 2in1 (plněné polystyrenem) se součinitelem prostupu tepla U = 0,11 W/m2K. Známy jsou i prvky Evoton a Ecoton – tepelněizolační cihly, jejichž dutiny jsou rovněž vyplněny minerální vatou, které splňují požadavky na stavbu pasivních domů už při tloušťce stěny 36,5 cm. A rozhodně nelze opomenout ani nové pórobetonové komponenty Ytong Lambda YQ pro úsporný provoz a výstavbu nízkoenergetických i pasivních domů.
Dodatečné teplo z kbelíku |
|
Wienerberger používá tepelněizolační omítku Porotherm TO, Heluz tepelněizolační omítku Cemix, Xella nabízí novou lehčenou omítku Ytong atd. Uvedené hmoty umožňují „dýchání stěn“ (difuzi vodních par) a lze je využít i tam, kde kolísáním teplot dochází k objemovým změnám a kde by v běžné omítce vznikaly trhliny. Termoomítky se vyrábějí na bázi minerálních plniv a některé obsahují perlit, polystyrenové kuličky a disperzní pojiva. Nanášejí se v předepsaných max. tloušťkách (zhruba 15–20 mm). Při větších tloušťkách se stříkají ve 2–3 vrstvách postupně na sebe. |
Tepelněizolační omítky snižují prostup tepla stěnami a tak i energetickou náročnost vytápěných objektů.* * *
Další články z rubriky Stavba, které by vás mohly zajímat:
Seriál: REKONSTRUKCE, část 10: Několik tipů
FOTOVOLTAIKA, část 2: Dva stupně energetické nezávislosti
Stavbadomu.net: Perspektivou je nulový dům (rozhovor)
