Vytváření správného klimatu vnitřního prostředí ovlivňují tři veličiny: teplota, relativní vlhkost a průtok vzduchu. Výsledkem optimální klimatizační technologie je tedy komfort v rozmezí teplot 21 až 24 °C, relativní vlhkost od 35 do 65 % a rychlost proudění vzduchu 0,1 až 0,15 m/s. Těchto hodnot docílíte pomocí účinných zařízení.
Faktory klimatu a klimatizace
Rozlišuje se venkovní klima, závislé na poměrech v atmosféře, a klima vnitřní, tj. stav vzduchu v místnosti, na který působí vnitřní a vnější vlivy. K vnitřním vlivům se mj. řadí osoby a jejich činnost, spotřebiče, osvětlení aj. Vnějšími vlivy jsou pak sluneční záření, orientace budovy vůči světovým stranám, konstrukce stavby včetně zateplení a kvality otvorových výplní atd. Řízená klimatizace musí oba vlivy respektovat tak, aby zajistila optimální pohodu prostředí v budově.
Prostá pravda o rekuperaci
Pokud jste se zdárně vypořádali s úpravou teploty vnitřního vzduchu, je třeba zamyslet se také nad jeho kvalitou. A tady si rozhodně nevystačíte s manipulací okenní klikou. V dobře zateplené moderní stavbě tvoří ztráty větráním až polovinu tepelných ztrát objektu. To už si žádá systém řízeného větrání. Takovým zařízením jsou rekuperační jednotky s tepelným výměníkem, které dokážou využít až 95 % tepla z odváděného vzduchu, což přináší podstatnou úsporu energie.
Rekuperační výměníky tepla se nejčastěji osazují přímo do větracích jednotek. Rekuperaci je tak možno využít ve všech typech objektů, tedy i v klimatizovaných domech. Zde pak v letních měsících dochází k „rekuperaci chladu“ – přiváděný teplý vzduch je ochlazován odváděným, klimatizací vychlazeným vzduchem.
Účinnost rekuperace
Hovoříme o účinnosti zpětného získávání tepla, což je využití odpadního tepla pro předehřev chladného, čerstvého vzduchu. Ta se pohybuje mezi 0 a 100 %, přičemž nulová účinnost představuje účinnost otevřeného okna – teplý vzduch se bez užitku odvádí a studený, čerstvý vzduch se přivádí do místnosti, která se ovšem rychle ochlazuje až na venkovní teplotu.
Stoprocentní účinnost (technicky nerealizovatelné) by nastala jedině tehdy, pokud by se přiváděný vzduch ohřál od odváděného na jeho původní teplotu, takže místnost by se vyvětrala bez ztráty energie. Reálná účinnost rekuperace se pohybuje u běžně dostupných zařízení od 30 do 90 % (větrací jednotky Zehnder dosahují až 95%). Díky rekuperaci tepla dochází k 30–50% úspoře nákladů na vytápění. Pokrytí tepelných ztrát objektu prostupem nebo infiltrací a jeho případný dohřev už musí zajistit topná soustava.
Jak je to s těmi okny?
Ponechme jim jejich prioritní funkci, a tou je denní světlo a kontakt s okolím. Přes sklo i při zalévání květin na parapetu. Větráním okny totiž nikdy nezabráníte energetickým ztrátám a nezajistíte ani hygienickou čistotu vzduchu. Leda byste si pořídili okna s rekuperační klapkou, konstrukčně uzpůsobená tak, že přivádějí čerstvý vzduch z exteriéru do okenního rámu a vyvádějí jej přes klapku s filtrem do interiéru. Na trhu se objevují i jiné, tzv. aktivní systémy, u kterých je okno vybaveno větracími rekuperačními jednotkami zabudovanými do rámu. Ale upřímně – vy se nechcete čas od času jen tak vyklonit?
Moderní klimatizační zařízení |
| Produkují čistý, zdravý, čerstvý vzduch. Bez průvanu a hluku, s možností nastavení konstantní teploty. Při rozhodování, zda si klimatizaci pořídit, je nutné vycházet z dispozičního řešení a z provozního režimu domácnosti. Pro názornost: při běžné činnosti u PC a při teplotě vzduchu 23 °C odevzdá člověk do místnosti přibližně 120 W, PC s monitorem pak od 85 W až 190 W energie. Součty a násobky těchto hodnot si žádají redukci. A pomoci může třeba právě klimatizace. |
