Amarylis v souboji s klívií

Latinský název Hippeastrum má v češtině několik variant: hvězdník, zornice či amarylka. Květina má obrovskou popularitu pro své nápadné květy mnoha barev a tvarů. Amarylis se pravděpodobně pěstoval v Jižní Americe v horách Peru a Bolívie. Koncem 17. století se postupně začal objevovat i v Evropě. Růžově kvetoucí druhy však pocházejí z jižní Afriky. V přírodě se hvězdníkům daří v oblastech, kde je sucho, takže i v pokojových podmínkách je důležitý poměr teploty a vlhkosti. Rostlina vyrůstá z kulovité cibule o průměru až 13-18 cm. Současně s dutým květním stvolem, který má až čtyři zvonce, vyrůstají dlouhé listy. Suché cibule je možno zakoupit od podzimu do dubna. Na trhu se objevuje pět druhů: single, double, small, cybister a trumpet. Měli byste vědět, že cibule této rostliny obsahují toxické alkaloidy.

Jak na amarylis?

Krásně kvetoucí amarylis miluje teplo, slunce a vodu, a tak jej můžete umístit na světlé místo při pokojové teplotě kolem 20 °C. První zalití je možno provést po přesazení a další zálivku až za 8-10 dní. Teprve když je květní stvol mimo cibuli, můžete rostlině dopřát více vody. Když cibule amarylisu začíná samovolně rašit, přesadíte ji do květináče tak, aby vyčnívala polovinou nad povrch zeminy. Těžký a velký květ může způsobit, že se rostlina vyvrátí. Váha jednoho kvetoucího stvolu může být až 350 g. Co se týče zeminy, tak do pokojového substrátu přimíchejte písek nebo hnojivo ve formě tablet či granulí. Drenáž chrání kořeny, které potřebují kyslík. Květináč musí mít kromě drenáže velké odtokové otvory. Pokud dodržíte zásady výsadby a patřičnou teplotu v místnosti, tak amarylis vás obdaří květem do jednoho až tří měsíců. Po odkvětu květ odřízněte i se stvolem, protože semena by cibuli vysilovala a zdržovala ji v tvorbě výživných látek.

Důležité je dodržet období klidu. Množení je možné dceřinými cibulkami, které během dvou let vykvetou.

Hippeastrum v kovové pozinkované nádobě. Doba kvetení je asi dva měsíce

Hippeastrum - tři cibule sesazené do porcelánové mísy, na dně je drenáž (kameny), aby se zabránilo zahnívání kořenů

AMARYLIS

Má trychtýřovitý tvar

Roste na dlouhém stonku v bílé, červené, růžové nebo oranžové barvě

Některé druhy jsou i dvoubarevné

Má dlouhé kožovité, řemenovité listy

Období klidu – z cibule se vytvoří 1-2 stvoly s květy. Teprve poté vyraší několik listů a květy se rozvinou

Miluje světlé místo

Klívie

Klívie pochází z jižní Afriky, v Evropě se však uplatnil pouze jeden druh tohoto rodu – clivia monista. Nejrozšířenější je klívie oranžová. Český název řemenatka si rostlina vysloužila pro své tmavě zelené řemenovité listy, které jsou až šest centimetrů široké a půl metru dlouhé. Stonek květiny je zkrácený a kořeny jsou masité. Klívie je poměrně nenáročná rostlina vyžadující jasné a rozptýlené světlo. Daří se jí dobře například na okenním parapetu – na stinném místě. Květinu můžete umístit na jihovýchodní či západní stranu. Klívii vyhovuje pokojová teplota okolo 20 °C, avšak koncem podzimu má raději chladnější stanoviště, optimální teplota během zimního odpočinku se pohybuje kolem 10 °C. Aby pravidelně kvetla, je pro ni důležité období klidu. Na jaře z rostliny vyrůstá květní stonek o délce 10 cm. Během květu je nutné rostlinu dostatečně zalévat a přihnojovat, ale u kořenů by neměla stát voda. Listy klívie se nemusejí rosit. Klívie se může množit i semenem.