|
|
Pelargonie náleží s několika dalšími rody do čeledi kakostovitých. Poznáme je snadno především podle stavby květů a plodů. Pelargonium znamená doslova čapí zobák (řecky pelargos = čáp), což souvisí s tvarem dlouhého poltivého plodu. Květy jsou souměrné podle jediné roviny a je možné je rozdělit podle osy na dvě části. Do Evropy byly přivezeny kolem roku 1700 z jihoafrického Kapska. Jednalo se o plané přírodní druhy pelargonií, jejichž malé květy rostou na keřích vysokých až dva metry v Kapsku dodnes a u nás bývají pěstovány pouze jako pokojové rostliny.
Kříženci a kultivary Všechny pelargonie pěstované v našich zahradách, terasách a na oknech jsou kříženci. Existuje jich mnoho, ale lze je rozdělit zhruba do pěti skupin. Známe pelargonie vzpřímené, což jsou převážně hybridy Pelargonium zonale, v zahradnickém slangu nazývané páskaté (od hnědočerveného proužku na listech) nebo také zonálky, stojací či nejznáměji muškáty. Další skupinou jsou převislé pelargonie, které bývají lidově označovány jako břečťanolisté. Křížením převislých a vzpřímených pelargonií vznikla skupina polopřevislých. Termín listové pelargonie označuje vzpřímené pelargonie, které se pěstují především pro výrazně ozdobné listy. Lidově nazývané Angličanky jsou pelargonie velkokvěté (Pelargonium Grandiflorum – hybridy).
Pěstování Bohatě kvetoucí pelargonie nemusí být pouhým snem, pěstují se velmi snadno a i za malou péči se odvděčí marno-tratnou záplavou květů. Jsou citlivé pouze na přemokření, které vede k hnilobám. Mají rády slunce a nevadí jim, když je někdy necháte zcela vyschnout. Ve svých dužnatých stoncích a listech si totiž uchovávají značnou zásobu vody, a proto se musí zalévat jen tehdy, je-li půda zřetelně oschlá. (V parných letních dnech musíte zalévat někdy i dvakrát denně, v chladných deštivých dnech od zálivky raději upusťte.)
Květuschopnost zvýšíte pravidelným přihnojováním (jednou týdně). Účinné je pevné hnojivo s hlavními živinami NPK (dusík, fosfor, draslík) nebo tekutá hnojiva určená pro kvetoucí či balkonové květiny.
Pravidelně odlamujte od-kvetlá květenství a uschlé listy, abyste zamezili usídlení původců nemocí a rostlina se nevyčerpávala tvorbou semen.
V jižní Evropě se některé druhy pelargonií pěstují jako zdroj geraniolu. Ten je jednou ze základních surovin pro výrobu parfémů.
V pozdní zimě rostlinu řádně seřízněte a na jaře nové výhony zaštípněte, abyste udrželi kompaktní tvar pelargonií.
K množení odeberte nejlépe v létě vrcholové řízky z nezatvrdlých výhonů a nasaďte je do písčité zeminy, kterou udržujte vlhkou. Rostliny přezimujte v suchu a chladu, nesmí zmrznout.
Kontakt: STARKL–ZAHRADNÍK, Kalabousek 1661, Čáslav, tel.: 327 314 785, fax: 327 314 787
text: Lucie Martínková foto: Zdeněk Prchlík a archiv |
Barevné vodopády
Kdo by nesnil o pohledu z okna přes barevnou záplavu květů? K nejoblíbenějším balkonovým rostlinám patří pelargonie, jejichž červené, bílé či růžové květy vytvářejí úplné vodopády barev rozjasňujících okna. Byly oblíbeny už za časů našich babiček, pro snadné pěstování a bohatý efekt, který kaskády květů vyvolávají.
