Skip to content

Bonsaje v bytě

Když se před více než dvaceti lety objevily bonsaje na první pražské výstavě, vzbudily velký rozruch. Většina početných návštěvníků měla poprvé v životě možnost obdivovat krásu miniaturních stromečků v keramických miskách.

Obsah článku

Martej myrtolistá (Eugenia myrtifolia), pěstovaná jako strom v literátském stylu bundžin. Osmnáctiletá rostlina je vypěstována z řízku, výška 45 cm.

Serissa páchnocí (Serissa foetida) tvarovaná jako strom ve větru (fukinagaši). Řízkovanec, 12 let, výška 16 cm.

Smokvoň tupolistá (Ficus retusa). Tato letitá bonsaj pochází z Tchajwanu. V bytě je pěstována pátý rok, výška rostliny je 60 cm.

Tvrdol úročníkolistý (Osteomeles anthyllidifolia) ve stylu mojogi, tj. volně vzpřímený. Bonsaj ze semínka, 18 let, výška 33 cm.

Do kmene bývá zapsána jeho historie. Tak je tomu i u této Sageretie theezans ve stylu kaskády.

Kompozičním doplňkem k bonsajím bývá zajímavý kámen nebo scenerie z oblázků.

Cypřiš pravý (Cupressus sempervirens) ve vzpřímeném stylu. Šestnáctiletý řízkovanec, výška 39 cm.

Zájem o pěstování a historii bonsají u nás brzy předčil všechno očekávání. Dnes, kdy se v Čechách a na Moravě obec pěstitelů a milovníků bonsají značně rozrostla a není nouze o výstavy, přednášky a odborné publikace, bylo by zbytečné vysvětlovat, co je to kultura bonsají. Lidem, kteří mají rádi stromy, umožňuje toto prastaré umění z Dálného východu nejen udržet naživu a při dobrém zdraví miniaturní keře a stromy, ale naučí je vtisknout jim podobu nejkrásnějších dřevin z volné přírody.

 

Estetika bonsají se již řadu století opírá o zkušenosti největších mistrů krajinářů staré Číny i Japonska a je propracována do důmyslného systému, jímž se dnes řídí i tvůrčí záměry evropských a amerických pěstitelů.

 

Mohou však vůbec euroameričtí tvůrci bonsají přinést něco nového do této tisícileté tradice? Zdá se, že ano. Novým přínosem je pěstování teplomilných rostlin v kultuře bonsají u oken bytů. Bývají označovány anglickým termínem indoors, u nás se jim říká bytové nebo pokojové bonsaje. Při správné péči mohou stromky v bytě zdárně růst desítky let, a víme-li jak na to, není jejich pěstování příliš obtížné. Je třeba jen důsledně dodržovat několik základních pravidel.

 

Podmínky pro pěstování

Především je nutno uvážit, kolik světla naše rostliny potřebují. Světelné podmínky se v různých bytech podstatně liší právě tak jako nároky jednotlivých rostlinných druhů. Máme-li velké okno v desátém patře věžáku, jsou naše pěstitelské vyhlídky docela jiné, než když bydlíme v zastíněném suterénu. Jižní okno může někdy poskytovat slunečního světla až příliš, takže je občas nutné bonsaje v poledním žáru přistínit. Naopak severní okno bez přímého slunce většině rostlin nesvědčí. Další starost působí zimní vytápění bytu. Subtropické dřeviny jsou sice teplomilné, ale i ony potřebují v zimě nižší teploty, aby mohly projít dormancí, obdobím vegetačního klidu. Některé z nich je proto nutné přenést na zimu do světlé chladnější místnosti. Jiným problémem je v moderních bytech většinou nedostatečná vzdušná vlhkost. Neobejdeme se tedy bez odpařovačů a pravidelného rosení. Bonsaje je samozřejmě nutné chránit před škůdci a je třeba jim poskytovat vhodnou výživu ve formě hnojiva a dostatečnou zálivku.

 

Nejdůležitější je ovšem správný výběr rostlin. Naše středoevropské dřeviny nejsou pro pěstování v bytě vhodné. Raději to s nimi ani nezkoušejme. Větší úspěch zaručují stálezelené a poloopadavé stromy a keře ze subtropického a tropického pásma. Bonsaje si můžeme vypěstovat sami ze semen nebo z řízků. Je to metoda náročná na čas, ale získáme tak neocenitelné zkušenosti, které se nikde v knihách nenajdou. Tyto bonsaje, nazývejme je autorské, se stanou trvalou součástí našeho života. Japonští pěstitelé si jich mimořádně váží. Pokročíme-li časem v technických znalostech a dokážeme-li udržet své rostliny v dobrém stavu, můžeme si koupit rostlinu z dovozu.

 

Jakou cenu má umění?

Ve specializovaných prodejnách jsou k dostání mladé, ale často již pěkné rostliny, které sice mají k opravdové bonsaji ještě daleko, ale protože už prošly rukama zkušených pěstitelů, jsou vhodným výchozím materiálem, z něhož se můžeme pokusit vytvořit skutečné bonsaje sami. Jejich cena se pohybuje od sta do pěti set korun. Dražší jsou hotové bonsaje, ty už pak stojí obvykle několik tisíc. Kdo si však hodlá koupit opravdové umělecké dílo – solitér –, jehož podobu vytvářel bonsajový mistr třeba i několik desítek let, musí počítat s mnohem vyšší cenou. Ovšem při nákupu takové vzácné bonsaje je třeba si uvědomit, že jde o živé umělecké dílo, jež může nezkušený pěstitel svou „péčí“ v krátkém čase zahubit.

 

Komu se podaří překonat počáteční obtíže a dokáže vypěstovat a udržet u okna svého bytu opravdové bonsaje, ten sám nejlépe pozná, jak přímým denním kontaktem s živými stromy obohatil svůj život, a může se pak po dlouhá léta těšit z tvůrčí práce na jejich výtvarné podobě. Na jedné čínské misce z pálené hlíny je psáno: Pěstuj a usiluj o krásu. Zkuste to a nebudete litovat.

 

Kontakty:

BONSAI CENTRUM, Jaroslav Pyšl, Libčany u Hradce Králové,

tel.: 049/557 14 30; 

BONSAI KVĚTINY, ing. Petr Herynek, Sokolská 33, Praha 2, 

tel.: 02/96 18 27 27, 0606 84 99 76; 

BONSAI STUDIO, Petr Krásný,

náměstí Svobody 6, Proboštov,

tel.: 0417/56 01 21, 0606 26 39 30; 

ISABELIA – BONSAI CENTRUM,

Staré Město u Uherského Hradiště,

tel.: 0632/54 29 31; 

TONJA – BONSAI CENTRUM,

Solná cesta 122, Uherské Hradiště-Sady,

tel.: 0632/57 88 91 

 

text: Pavla a Václav Merglovi

foto: Zdeněk Thoma
zdroj: Moderní byt 3/2002