Chvála dřevěných obkladů

Kombinace běžné omítky s prvky dřevěného obkladu a podhledu může být neobyčejně působivá a elegantní

Důvody k instalaci podhledu nebo obkladu mohou být estetické nebo praktické. A nejčastěji nás motivují asi oba dohromady. Mezi praktické počítáme například snížení tepelných ztrát, pokud máme nestandardně vysoké stropy, mezi estetické lze řadit nespokojenost s nerovnostmi panelů nad hlavou nebo snaha o skrytí elektrorozvodů, dodatečná izolace apod. Veškeré instalace a sítě je pak možné vést v dutinách mezi původním stropem a montovaným podhledem nebo obkladem.

Palubková klasika

Uvažujeme-li o vestavbě podhledu, je kromě estetického hlediska třeba dbát i na to, aby celý stropní podhled nezatěžoval konstrukci samotného stropu. Tomuto hledisku právě skvěle vyhovuje sádrokartón se svou zavěšenou nosnou konstrukcí z lehkých kovových montážních profilů, ovšem ani dřevo není nijak znevýhodněno.

Nejčastěji používáme palubky z různých dřevin, často opatřené spojem na pero a drážku. V úvahu připadají také fošny v rozličných šířkách. Zvlášť v poslední době se stále častěji uplatňují různé deskové materiály (OSB desky, dřevotřískové desky, překližky, lepené desky apod.). Náročnější, ale esteticky nesrovnatelně působivější jsou pak kazetové dřevěné stropy, které pracují se skládáním více druhů dřevin a také s dekorativními prvky. K výrobě se používají jehličnaté (smrk, borovice, modřín) i listnaté dřeviny (dub, buk, bříza, javor, akát). Jsou i výrobci, kteří nabízejí i méně obvyklé ovocné dřeviny (hrušeň, jabloň, švestku, třešeň). K dostání jsou také varianty, kdy krycí vrstva je tvořena třemi kontrastními dřevinami (javor, buk, olše).

K obkladu se nejčastěji používají palubky, začínají se ale prosazovat i desky z překližky nebo dřevoštěpky

Sázka na dřevo by však vždycky měla vycházet z celkového pojetí interiéru a z dispozic jednotlivých místností. Podhledy by měly ladit s podlahou, vybavením a zařizovacími předměty. V panelovém domě s nízkými stropy, v záplavě barevných plastů a s všudypřítomným umakartem budou kazetové stropy působit přinejmenším nepatřičně.

Kombinace fasády z běžné omítky a dřevěného obkladu mnohému domu prospěje, je ovšem dobré nechat vyjádřit i architekta

KDY JE ČAS NA PODHLED

– zástavba půdních prostorů či podkroví včetně zabudování střešních oken
– úpravy interiérů (nové příčky, dělicí stěny, podhledy, obklady stěn + zateplení)
– výměna bytových jader (nové stropy)
– úpravy nebytových prostor
– neobvyklé úpravy interiérů (snížené podhledy, klenbové oblouky apod.)

Venkovní obložení dokáže zdařile imitovat starou chalupu i v případě novostavby

Obložte si fasádu

Trochu jiná situace nastává, pokud dřevem chceme obložit fasádu. Z hlediska volby dřeva to často nebývá velký rozdíl, ten ovšem spočívá v tom, že u měkkých dřevin musíme o to větší péči věnovat jejich ochraně. Pokud s tím počítáme předem, můžeme s klidným srdcem volit smrk, borovici, méně často se setkáváme s modřínem. V posledních letech se stále více začínají prosazovat i exotické dřeviny jako například bangkirai, ipe, tatajuba, massaranduba nebo angelim pedra, které vynikají velkou tvrdostí a odolností. Tyto vlastnosti jsou ovšem na druhou stranu vykoupeny vyšší cenou.

Dřevěný obklad je nejčastěji tvořen palubkami. Lze je připevnit svisle, vodorovně nebo diagonálně, záleží na tom, jakého efektu chceme dosáhnout. Vodorovně namontovaný obklad stavbu opticky rozšíří, svislým obkladem naopak docílíme dojmu strmější střechy, diagonálně řešený obklad představuje spíše estetické řešení, které se uplatní především při rekonstrukci starších objektů.

Obklad z palubek se většinou řeší na principu zavěšené fasády – na stěnu se nejdříve připevní nosný podkladní rošt, na nějž se přibijí nebo přišroubují jednotlivé palubky. Rošt vytvoří mezi stěnou a palubkou vzduchovou mezeru, která zajišťuje cirkulaci vzduchu bránící hnití dřeva. Pokud se palubky překrývají, je nutné, aby byla každá palubka na rošt přibita zvlášť (jeden hřebík nesmí procházet přes dvě palubky), neboť dřevo i po namontování pracuje a mohlo by dojít k popraskání obkladu. V současnosti se ale od plastických (překrývajících se) obkladů upouští a aplikují se spíše obklady hladké. Horní hrana palubek se překrývá ochrannou lištou, která se na několika místech provrtá, aby byla umožněna lepší cirkulace ve vzduchové mezeře. Palubkové obklady se výborně hodí k fasádě zcela nebo částečně provedené z režného zdiva.

V poslední době se těší velké oblibě obklady z desek z konglomerovaného dřeva – překližka, dřevoštěpkové desky apod., které vynikají kromě odolnosti proti povětrnostním vlivům také nízkou cenou. Tyto desky se šroubují na fasádu a i přes vzduchovou mezeru mezi obkladem a svislou nosnou konstrukcí je vhodné, aby nebylo podkladní zdivo vlhké. Právě desky se zřejmě na obkládání fasády budou prosazovat, neboť se díky svému lehce retro stylu výborně hodí k designu strohých moderních staveb současné architektury.

Jaký druh dřeva?

Cennější pro své vlastnosti bývá obecně tvrdé dřevo, mezi které se řadí listnáče jako dub, buk, jasan, javor a bříza. Ještě o poznání nákladnější jsou pak vzácnější tvrdá dřeva s typickým odstínem a výraznou kresbou – sem patří dřevo ovocných stromů (např. třešeň), akát, ořech, ale také odolný a vzhledově atraktivní materiál z exotických dřevin.

Pro pouhý obklad zvláště v interiéru nám však dobře poslouží i měkká dřeva místních jehličnanů, zejména smrku, popřípadě borovice. Nejnákladnější z jehličnanů je tvrdší modřín se svým uhrančivě narůžovělým dřevem. Také borové dřevo, je-li dobře vybráno, dává dobrý poměr nákladů, užitné hodnoty a krásy.

DRUHY DŘEVIN

Velmi měkká dřeva (do 350 kg.cm-2): smrk, borovice, jedle

Měkká dřeva (351-500 kg.cm-2): modřín, bříza, olše

Středně tvrdá dřeva (501-650 kg.cm-2): jilm

Tvrdá dřeva (651-1000 kg.cm-2): dub, ořech, javor, třešeň, jasan, buk, akát, habr

Najdou se i nedostatky…

Pro dřevo je typické, že mění svůj objem podle vlhkosti vzduchu, a to v přímé závislosti na teplotě prostředí. A tak když se na dřevěném masivu objeví praskliny, je to známka toho, že dřevo příliš rychle vysychá, a mění tak svůj objem. To ve svém důsledku může nakonec narušit i celou konstrukci.

Proto je naprosto nesprávné umísťovat radiátor či jiný zdroj tepla přímo k dřevěné konstrukci nebo obkladu, jak tomu často bývá. Podobný účinek však mohou mít i střešní okna nebo prosklená stěna v jižní části domu, kterou může být dřevo přímo osvětlováno.

K vrchním nátěrům dřeva lze volit z bohaté nabídky barev, předtím je dobré dřevo ošetřit napouštědlem nebo základní barvou

Důležitost povrchové úpravy

Jako každý organický materiál i dřevo podléhá rozkladu působením živlů. To se týká především dřeva, které se nachází vně domu, kde je přímo vystaveno povětrnostním vlivům a jejich změnám. Ale vlhkost může destruktivně působit i na dřevo v interiéru. Kromě vlhkosti, která způsobuje bujení hub a plísní, je třeba dřevo chránit také před napadením dřevokazným hmyzem.

Proto je třeba dřevo povrchově ošetřit nátěrem nebo napustit olejem či voskem. Především to pomůže uchovat potřebnou optimální vlhkost v dřevě (pro obytné interiéry kolem 10 procent), protože uzavření jeho povrchu zpomalí kolísání vlhkosti uvnitř hmoty dřeva. Tím se ochrání i pevnost konstrukce. Povrchová úprava, která by se měla udržovat a obnovovat, také ochrání povrch dřeva před opotřebováním a proniknutím nečistot do jeho struktury.