|
|
Zásadní a na první pohled patrný rozdíl mezi prefabrikovaným panelovým systémem a systémem Two by Four spočívá v tom, že v případě prvního vzniká konstrukce smontováním prefabrikátů vyrobených v továrně, zatímco u systému Two by Four vzniká konstrukce přímo na stavbě, z jednotlivých dřevěných prvků – tedy podobně jako u standardní technologie zděné, pouze stavebními prvky nejsou cihly a beton. Na rozdíl od prefabrikovaných panelů nepotřebujeme tedy (většinou nákladný) výrobní závod a rovněž nás nic nenutí ctít hlavní zásadu prefabrikace – používat co nejvíce stejných produktů po co nejdelší dobu.
Trocha informací Hlavním prvkem systému je fošna stejné tloušťky, několika šířek a délek zhruba od 2 do 7 m. Dalším významným prvkem je konstrukční deska na bázi dřeva, většinou OSB nebo překližka, zaručující především prostorovou tuhost celé konstrukce. Dřevotříska se nepoužívá – není to konstrukční materiál a má řadu nevhodných vlastností. Spoje prvků jsou jednoduché, rychlé a čitelné, většinou pomocí hřebíků, někdy prostřednictvím ocelových spon. Systém lze propojit s ostatními technologiemi, což se hodí v případě rekonstrukcí, dostaveb a nástaveb – především když chceme, aby nově vzniklá část byla co nejlehčí a její realizace zabrala co nejméně času. Základní charakteristikou je otevřenost a flexibilita. Široká paleta použití – od rekreačních chatek přes obchody, restaurace, různé pavilony, nepřeberné množství rodinných domů až po domy bytové a několikapatrové hotely – to vše v klimatických podmínkách od rovníku až daleko za polární kruh, potvrzuje, že možnosti systému jsou téměř neomezené. Již z výčtu je patrné, že systém si umí poradit i s doprovodnými požadavky na zateplení, větrání, vytápění, požadavky na tvrdost klimatických podmínek apod., nemluvě o možném architektonickém ztvárnění, stylu a standardu díla. Dalším charakteristickým prvkem je čitelnost. Na rozdíl od prefabrikátů, do kterých už na stavbě nikdo nevidí, lze v systému Two by Four po celou dobu stavby kontrolovat nejen vlastní dřevostavbu, ale rovněž konstrukci a skladbu střechy, rozvody, instalace, osazení oken, tepelné izolace atd. Kontrolu může mimo dodavatele provádět průběžně i sám klient, případně jeho technický zástupce. Zároveň je konstrukce i stavba kdykoli přístupná i zcela zásadním změnám a úpravám.
Trocha historie Vznik systému spadá do počátku novodobého osidlování severoamerického kontinentu. Tehdy bylo třeba rychle a co nejlevněji postavit desetitisíce příbytků pro nové přistěhovalce. Dřeva byl dostatek a bylo lehce dostupné. Dřevostavba se plně osvědčila a později nebyl důvod vracet se k tradičním stavbám z cihel a kamene. V současné době je Two by Four ve světě nejrozšířenějším systémem dřevostavby. Kromě zemí svého vzniku se s ním běžně setkáváme i v oblasti Skandinávie a stále častěji i v zemích ostatních – včetně těch, které mají dřeva nedostatek a musejí je dovážet. Vzhledem k rozšíření tohoto systému v nejvyspělejších a nejbohatších zemích světa netřeba zdůrazňovat, že jeho používání provází rozsáhlý výzkum a vývoj. Z nesmírného množství zkušeností lze těžit pro budoucnost. A jelikož se celosvětově počítá s výrazným nárůstem použití dřeva jako konstrukčního materiálu, má systém budoucnost zajištěnu.
Trocha reality Fotodokumentace článku pochází z jedné ryze současné realizace firmy Penatus na okraji Prahy (stav z listopadu 2001 – dům se začal stavět v srpnu 2001 a bude dokončen počátkem letošního roku). Autorem architektonického návrhu je ing. arch. Miloš Černý. „Neprohlašujeme, že stavíme nízkoenergetické domy – spíš se snažíme vytvořit dílo, které bude napřed ještě za deset, dvacet let,“ vysvětluje ing. Martin Růžička, zástupce společnosti. „V našich podmínkách jde o dům v řadě ohledů nadstandardní, to však neplatí pro cenu.“ Tloušťka tepelných izolací ve stěnách je 240 mm, ve střešním plášti dokonce 300 mm. Tomu budou odpovídat i náklady na vytápění. Dům vycházel z požadavků klienta a byl limitován neobvyklým tvarem stavební parcely. Jinak jde ovšem o standardní přístup společnosti Penatus – každá zakázka je individuální, šitá na míru potřebám a možnostem klienta i stavebního pozemku. V případě takto citlivého přístupu nepřekvapí, že nižší úrovně střech budou zatravněné. Co to ale obnáší v zimě? „Vlastní zelenou plochu vytvářejí sukulentní porosty,“ popisuje Martin Růžička, „jsou nenáročné, nevyžadují průběžnou údržbu a žijí si vlastním životem.“ Mimo příjemného působení na pohled zadržují přívalový déšť a chrání konstrukci před přímým vlivem slunečních paprsků. I tato střecha je odvětrávaná. „Pokud dřevo může větrat a dýchat, vydrží věky. Vždy se snažíme, aby kolem celého domu mohl proudit vzduch. Má to svůj význam v zimním i letním období,“ tvrdí ing. Růžička. Dům bude vytápěn pomocí teplovzdušného topení, zdrojem je tepelné čerpadlo vzduch-vzduch. V našich podmínkách nestandardní řešení – a další doklad o možnostech systému i tvůrčím přístupu realizačního týmu. „U stavby rodinného domu je třeba zvažovat řadu hledisek: pořizovací a provozní náklady, rychlost stavby, možnost reagovat na individuální požadavky… Dům si přece nepořizujeme jen proto, že se nám líbí na obrázku; zjišťovat, že to mělo být jinak, až když dům stojí – to je trochu pozdě. A záleží i na tom, jak složité bude dům rekonstruovat a kolik bude jednou stát jeho odstranění,“ vypočítává Martin Růžička. „Dřevostavba je variabilnější než cihla či beton, navíc pracujeme s materiálem, který je plně obnovitelný a čistě přírodní – příroda nedělá chyby.“ Kvalitně navržená a provedená dřevostavba bohužel dnes leckdy nevychází levněji než ostatní technologie. Představuje ale jinou kvalitu všeobecně. „Jde o cenově dostupný komfort, jakousi investici do budoucna,“ zdůrazňuje ing. Růžička. „Volba je také otázkou zodpovědnosti. K nám samým, k dalším generacím, k přírodě…“
Obliba dřeva stoupá celosvětově. Není divu. Právě v dnešním přetechnizovaném světě se paralela mezi životem člověka a životem stromu přímo nabízí. Strom žije jen o něco déle a jako moudrý starší bratr nespěchá, stojí v tichosti a pokoře. Dává nám kyslík, svoji krásu a harmonii, své plody, chladivý stín – a nakonec dřevo. Dává nám mnohem víc, než my jemu.
V článku byl využit text ing. Martina Růžičky z časopisu „Materiály pro stavbu“ č. 6/2000
text: Vít Straňák foto: Robert Virt |
Hovoříme-li v souvislosti s rodinným domem o dřevostavbě, myslíme buď srub ve finském stylu, nebo montovanou stavbu z prefabrikovaných celostěnových panelů. Zcela přitom opomíjíme starou českou roubenku – ale také ve světě nejvíce používaný systém dřevostaveb Two by Four.
