|
|
Pokud zrovna dům nepodléhá rozhodování památkového ústavu či stavebního odboru, záleží pouze na majiteli, pro jakou střechu se rozhodne. Samozřejmě musí mít v první řadě na paměti praktické hledisko – střecha musí objekt chránit před vodou, hlukem a teplem. Jistě by se ale při jejím navrhování nemělo zapomínat ani na vzhled. A první otázka zní: Plochou, nebo šikmou? Každá z nich se hodí na různé domy, do jiného regionu a liší se i jejich parametry.
Klady i zápory ploché Ploché střechy najdete zejména v městských zástavbách. Jejich zastánci se nejčastěji ohánějí argumentem, že jsou lacinější, přístupnější i výhodnější z hlediska požární ochrany. Toto tvrzení je sice správné, ale nebudou ho sdílet lidé, kteří v takovém domě žijí delší dobu. Ti vnímají zejména její kratší životnost, a tím i mnohem nákladnější údržbu.
Architekti tento druh střech nemají rádi proto, že neskýtají tolik možností pro jejich fantazii.
Problém s teplotami Za kratší životnost plochých střech mohou převážně používané materiály. Donedávna nebylo k sehnání nic jiného než pouhá lepenka a několik typů nátěrů gumoasfaltu nebo reflexolu. Právě asfaltové pásy zavinily, že takové střechy nejsou schopné reagovat na změny teplot. První rodinné domky „šumperáky“ to dokazují. V létě se pokoje pod střechou měnily v saunu, v zimě tady zase bylo chladno. Je však nutné dodat, že i tyto materiály se postupně změnily. Nyní nabízejí lepší tepelněizolační vlastnosti a lépe pruží. Na ploché střechy také dopadá více slunečních paprsků včetně jejich škodlivé části, tedy UV záření. To působí na střechy podobně jako na lidskou pokožku – materiál mnohem rychleji stárne, a pokud zanedbáte pravidelnou údržbu, poškodí se.
Inverzní střecha – časovaná bomba? Podle vlastního provedení lze ploché střechy rozdělit na jednoplášťové nebo dvouplášťové větrané. Ty druhé mají hydroizolační vrstvu z pryžové fólie zatíženou násypem nebo krytinou z plechu.
Mezi jednoplášťové patří například střechy s hydroizolační vrstvou na povrchu konstrukce. Další jejich varianta má hydroizolaci chráněnou navíc násypem kameniva. Nejnovějším typem jsou ploché střechy s inverzní skladbou. U tohoto systému se izolace položí na podkladní beton, na ni přijde vrstva tak-zvaného extrudovaného polystyrenu odolného proti vodě. Pak už stačí vše zakrýt vrstvou textilie a zasypat štěrkem, aby izolaci neodnesl vítr. Hlavní výhodou takové střechy je samozřejmě delší životnost, neboť ji jen těžko mechanicky poškodíte. Pokud by ke zničení hydroizolační vrstvy přece jen došlo, následuje poměrně jednoduchá oprava. Pásy nejsou přilepené, ale jen volně položené. Vrstvu nad nimi tedy stačí rozebrat, vyměnit je a vše znovu položit na své místo. Na druhé straně několik vrstev materiálu znamená i větší váhu střechy. S tím by měl počítat už projektant domu.
Nechte ji dýchat Dostatečně odvětraný prostor mezi povrchem střechy a ostatními částmi domu brání letnímu přehřívání pláště a v zimním období zase zamezuje srážení vodních par. Existuje několik způsobů, jak zajistit proudění vzduchu. Jedním jsou větrací otvory ve štítech. V kombinaci se vstupy pod okapem, kterých ovšem musí být co největší počet, jde o dostatečné odvětrání. Nabízí se ještě možnost využít turbínové ventilátory poháněné elektrickou energií nebo větrem. Zařízení však stojí další peníze, proto se střecha prodraží. Zahrada na střeše Největší užitek přináší plochá střecha tomu, kdo ji chce využívat například jako terasu nebo zelenou plochu. Na druhé straně pravdou také zůstává, že i v sousedním Německu se drtivá většina střech populárních „bungalovů“ ze začátku šedesátých let postupně předělala na šikmé s krovy.
Je šikmý krov výhoda? Odborníci tvrdí, že všude, kde je to jen trochu vhodné a možné, by se měli majitelé rozhodnout pro střechu šikmou. Kromě své krásy nabízí ještě další přednosti – jednodušší údržbu, lepší přístupnost, spoustu prostoru v podkroví, delší životnost i nesrovnatelně větší prodyšnost.
Za největší nedostatek se považuje jejich požární nebezpečnost. Platí také, že šikmá střecha patří k nejzatěžovanějším částem stavby. To hraje roli při výběru krytiny. Ne každý materiál je totiž vhodný.
Než koupíte tašky Za nejvhodnější materiál na šikmé střechy se stále považují pálené nebo betonové tašky. Jen si zapamatujte, že jde o poměrně těžké materiály, které vyžadují pevnou a vhodnou konstrukci. Betonové tašky se doporučují tam, kde má střecha sklon nad 22 stupňů. Není se třeba bát ani vláknocementových desek. Ty se hodí na novostavby stejně dobře jako na venkovská stavení. Změnou výrobní technologie se podařilo odstranit přítomnost nebezpečných rakovinotvorných azbestových vláken, která se dříve do okolí uvolňovala přirozeným otěrem. Do propadliště dějin ještě nezapadly ani dřevěné šindele. Vyrábějí se však většinou ručně, což se projevuje na jejich ceně. K tomu je nutné ještě připočítat impregnační nátěr jako ochranu před hnilobou a houbami. Pro asfaltové šindele platí, že je můžete pokládat jen na dokonale suchý podklad, jinak se snadno zdeformují. Nezavrhujte ani plechové krytiny – ostatně alukrytové, pozinkované a měděné střechy mají pěkně dlouhou tradici. Vybrat si můžete z mnoha barevných odstínů, nemusíte se o ně příliš starat a přesto na domě vydrží dlouhá léta. Ale pozor, podobně jako u plochých střech nesmíte zapomenout na dokonalé odvětrávání!
Poraďte se Jakou střechu tedy vybrat? Pokud to dovolí prostředí, peníze i stavba samotná, zřejmě by měla zvítězit střecha šikmá. Ale nezatracujte ani ty ploché. V každém případě se nejprve obraťte na odborníka. Až se objeví nažloutlé mapy na stropě, kbelíky po místnosti, ale i tašky popadané kolem domu, bude pozdě litovat.
I střechy mají svá „nej“ – Jedna z největších střech na světě je vyrobena z organického skla a spatříte ji nad mnichovských Olympijským stadionem s celkovou plochou 8,5 hektaru. – Největším rozpětím se může pochlubit střecha uzavřeného krytého stadionu Louisiana Superdome v USA. Má průměr 207,2 metru a výšku téměř devadesát metrů. – Zřejmě největší eliptickou střechou je zakrytí texaského stadionu v Irvingu. Měří 240 metrů.
Vybrané české technické normy pro střechy ČSN 73 1901 – Navrhování střech – základní ustanovení ČSN 73 0035 – Zatížení stavebních konstrukcí ČSN 73 0540-(1-2-3-4) – Tepelná ochrana budov části 1–4 ČSN 06 02 10 – Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění ČSN EN 12056-3 – Vnitřní kanalizace – gravitační systémy – část 3 ČSN 75 6760 – Odvádění dešťových vod ze střech (navrhování a výpočet) ČSN 73 0802 – Požární bezpečnost staveb – nevýrobní objekty ČSN 73 0804 – Požární bezpečnost staveb – výrobní objekty
text: Vratislav Horák foto: ISIFA, archiv firem Tondach, KB–Blok a FDT |
Žádat po střechách, aby pouze odolávaly dešti, je málo. Kromě vody musejí ještě chránit před hlukem. Také se po nich chce, aby nepouštěly v zimě teplo ven a v létě naopak příliš slunce dovnitř. Navrhnout dobrou střechu je proto věda
