|
|
Domovní studna není nic jiného než vodojem, zapuštěný do zvodnělé horniny. Když si z ní načerpáme kbelík vody, pokle-sne hladina, a to donutí okolní podzemní vodu, aby dotekla dnem a vtokovými otvory ve stěně. Pokud je studna provedená podle platné normy, jsou to jediné cesty, kudy se do ní může dostat, protože kryt musí zabraňovat vnikání dešťové vody a nečistot. Poti průniku povrchové vody je studna chráněna i jílovým těsněním mezi stěnou výkopu a skružemi do hloubky nejméně 2,5 m. V zaplavovém území musí toto těsnění sahat do hloubky nejméně 3 m, plášť studny musí být vyzděn nejméně 30 cm nad hladinu stoleté vody a její nejbližší okolí musí být zvýšeno kuželem zeminy.
Na stoletou vodu normy neplatí Nebývá žádnou tragédií, když do studny pronikne po náhodném přívalovém dešti znečištěná povrchová voda. Po vydezinfikování jejích stěn je zase všechno v pořádku. Bohužel neplatí pro celoplošné stoleté záplavy. Málokdo si uvědomuje, že při nich tatáž destrukce, kterou vidíme na povrchu, probíhá i pode dnem řeky. Každá veliká záplava v řečišti rozviřuje a promíchává náplav až k podloží, plní mezery ve štěrkopísku povodňovou vodou a tlačí ji do boků do údolní nivy. Místy proud řeky odnáší ochranný kryt povodňové hlíny, podemílá sloupy a stavby, vymílá prohlubně i celá nová koryta a jimi proniká voda z řeky do náplavu i shora. V takovém případě může čištění zbavit studny jenom nejhoršího bláta a kalu, protože ještě dlouho po katastrofě do nich může přitékat z okolí jenom kontaminovaná povodňová voda.
Čištění se nemá uspěchat Nejdůležitější je čištění příliš neuspěchat a počkat, až hladina ve studních opadne, protože když je za stěnou studny hladina podzemní vody ještě příliš vysoko, může při předčasném čerpání rozdíl tlaků přetlačit váhu zeminy, dostat ji do vznosu, vyplavit z ní drobné části a vytvořit dutiny, do kterých se studna zhroutí.
Do takové studny je nebezpečné vstoupit, bylo by ji možné opravit jenom za nákladného odvodnění a často nezbude nic jiného nežli ji zasypat čistě vypraným štěrkem a vyhloubit co nejdále od ní studnu novou. Podobně se chovají i zaplavené sklepy, jenže v jejich případě může netrpělivost při čerpání ohrozit celý dům.
Nespoléhejte na čisticí schopnosti zeminy! Jak dlouho bude trvat, než bude voda ve studnách znovu použitelná, záleží na tom, čím vším řeka po cestě protekla. Tvrdí se, že k přirozenému odumírání bakterií a mikroorganismů dochází v horninovém prostředí zhruba za padesát dní. Pokud proto řeka nepotkala cestou žádné chemičky, jenom mršiny a tyfové bakterie, je šance, že se zhruba po dvou měsících podzemní voda v horninovém prostředí sama nějak přečistí. Spoléhat na to ale nelze, protože samočisticí schopnost zeminy závisí na mnoha faktorech a může být snížena, či dokonce zničena chemickým znečištěním anebo trvalým přetěžováním.
Ne každý rozbor vody je bezpečný O používání studny je proto třeba rozhodnout až na základě výsledků rozborů vzorků vody. Z obavy, aby je laboratoře příliš nezdražily, ohlásila televize dobře míněné, ale zavádějící „důležité upozornění“, že cena rozborů vody je 300 až 400 Kč. Chtěl bych upozornit majitele studní v zaplavených oblastech kolem Labe a Vltavy, že tak levný rozbor není k ničemu. U všech firem, které mají atest ASLAB o správné funkci laboratoře, stojí rozbory vody už několik let zhruba stejně a jejich ceny jsou odstupňovány podle analýz, jež je při nich třeba provést.
Jak odhalit těžké kovy? Rozbor za 400 Kč zjišťuje jen několik málo ukazatelů, takže ho lze použít jenom v pohodových podmínkách k pravidelné kontrole, jestli se s vaší osvědčenou domovní studnou náhodou něco neděje. Hygienické stanice vám sice vydají na jeho základě potvrzení, že „ve zjišťovaných ukazatelích vyhovuje voda požadavkům na pitnou vodu“, ale to je velmi alibistická formulace, protože tento rozbor vůbec nezjišťuje ukazatele, které se týkají těžkých kovů, jedovatých látek a organických chemických sloučenin. Nelze z něho poznat, jestli se tou vodou neotrávíte, a právě to by měl člověk o své studni, kterou povodeň zaplavila pár kilometrů pod chemičkou, s určitostí vědět.
Jen soubor analýz je pravdivý! K získání této informace je potřeba provést soubor analýz, který vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 376/2000 Sb. označuje jako „základní rozbor (II)“ a který stojí asi 4 000 až 5 000 Kč. Opakované provádění takového rozboru by bylo pro jednotlivce postiženého povodní skutečně velmi nákladné, ale ve skutečnosti není účelné ho provádět pro každou studnu zvlášť. Ve většině případů berou všechny studny v obci podzemní vodu z téhož zvodnělého prostředí a obec si může objednat hydrogeologa, jenž vytipuje studny k odběru vzorků vody pro základní rozbor tak, aby získal přehled o druhu kontaminace a o jejím plošném rozložení. Potom je možné celoplošně sledovat pouze ty látky, jejichž koncentrace byla významně překročena a občas kontrolně provést u některé z vybraných studní celý základní rozbor.
Když kontaminace neklesá Účast hydrogeologa bude stejně nezbytná, jestliže se ukáže, že kontaminace podzemní vody dostatečně rychle neustupuje a že je třeba situaci nějak řešit. Někdy to bude možné pomocí speciálně utěsněných vrtů vyhloubených hluboko do skalního podloží a v jiných případech nezbude nic jiného než vodu dovážet tak dlouho, dokud nebude možné dům anebo celou vesnici napojit na vodovod.
Rozhodně nelze dovolit, aby se pod záminkou rychlé nápravy začaly živelně hloubit vrty přes kontaminovanou mělkou podzemní vodu, protože bez zvláštních opatření by mohly zavléct znečištění i do dosud zdravé horniny. Náprava znečištění podzemního prostředí záplavou bude v některých případech možná jen dlouhodobým čerpáním podzemní vody přes speciální filtry a jejím opětovným vracením do země v nepřetržitém uzavřeném koloběhu. Dnes se tak provádějí sanace starých průmyslových úniků, na něž Fond národního majetku každoročně vynakládá miliardy. Je to zcela mimo možnost jednotlivce a v každém takovém případě je třeba pečlivě zvážit, jestli se to vůbec vyplatí.
Kam pro podložené informace Obce postižené záplavou by se měly obracet na firmu Vodní zdroje, a. s., která bývala garantem kvality zdrojů podzemních vod v Československu. Tato společnost má odborníky, laboratoře i veškerou techniku potřebnou pro čištění a opravy vodárenských a obecních studní a nyní zřídila ve svém středisku hlavní výroby v Tuchlovicích i koordinační centrum pro čištění domovních studní drobnými studnařskými firmami, jichž po republice není mnoho. Má telefon 0312 / 658 093 a funguje v něm služba i přes sobotu a neděli. Pokud byste toto číslo ztratili, můžete ho znovu najít na dobře zapamatovatelných internetových stránkách www.studny.info anebo www.geolog.cz. Tyto specializované internetové servery podávají užitečné informace určené pro zájemce o studny, tepelná čerpadla anebo o geologický průzkum, včetně dotčených zákonných předpisů, obvyklých cen prací a přehledů firem, které jsou oprávněny je provádět. Můžete se tam dozvědět i různé zajímavosti z geologie, a to i o tak kontroverzních tématech, jakými jsou proutkaři nebo patogenní zóny.
Než odeberete vzorek vody ze zaplavené studny S čištěním studny je lépe vyčkat až do doby, kdy voda v okolí opadne a půda začne prosychat. Teprve pak je vhodné studni odkrýt. Stěny se začínají čistit odshora, nejlépe kartáčem připevněným na tyči. K tomuto úkonu není potřeba používat pitnou vodu. Podle výšky vody ve studni začněte s postupným odčerpáváním nebo odebíráním vody a snižováním její hladiny. Odčerpanou vodou naplňte kbelíky nebo sudy na dešťovou vodu a později ji použijte na přípravu dezinfekčního roztoku.
Jak postupovat: 1. Studnu začít čistit po ustálení hladiny podzemních vod. 2. Vždy dodržovat zásady bezpečnosti a hygieny práce. Před vstupem do studny svíčkou, případně detektorem vyloučit přítomnost jedovatých plynů! Při práci používat ochranné pomůcky – rukavice. 3. Nejdříve mechanicky vyčistit bezprostřední okolí studny i vnější stěny a vše opláchnout čistou vodou, event. opravit vnější kryt studny. 4. Následně vyčerpat celý objem studny. Odstranit naplavené nečistoty a kal z vnitřku studny. Vyčerpávanou vodu a kal odvádět dostatečně daleko od vlastní i jakékoliv jiné studny po sklonu terénu, aby se zabránilo druhotnému znečištění. 5. Omýt vnitřní stěny studny a čerpací zařízení s použitím koncentrovanějšího roztoku dezinfekčního přípravku. Například 5% Savo. Vše znovu opláchnout čistou vodou a vyčerpat. 6. Nechat studnu naplnit vodou a v případě, že je voda kalná, pokračovat ve vypouštění až do vymizení zákalu. 7. Studnu dezinfikovat přidáním prostředku pro dezinfekci pitné vody (podle návodu k použití). Např. Savo – při první dezinfekci až tři polévkové lžíce na 1 000 litrů vody. 1 m hloubky vody představuje při průměru studně: 0,8 m – 500 litrů, 1,0 m – 785 l, 1,2 m – 1131 l. Přípravek musí působit 24 až 48 hodin. 8. Odčerpáním několika litrů vody dále vydezinfikovat potrubí a potřebné rozvody a studnu zakrýt deskou. 9. Účinnost asanace je nutné ověřit laboratorními testy nejdříve po 14 dnech.
Z přípravků schválených pro úpravu pitné a užitkové vody přicházejí v úvahu např.: AQUA STERIL, CARELA, PRESEPT, PHAR – X – AQUA, SAGEN, SAVO, SANOSIL, SBF, CL 65 T.
text: Petr Čížek foto: ISIFA, Corbis Sygma |
