|
|
Hydroizolace
Ještě před koupí pozemku bychom se měli pokusit získat údaje o podmínkách založení objektu a výskytu podzemní vody; na základě těchto informací pak zhodnotit konfiguraci terénu v souvislosti s námi požadovaným charakterem a uspořádáním domu.
Značná část nově budovaných rodinných domů je dnes realizována na rovinatém terénu jako nepodsklepená s vodorovnou hydroizolací proti zemní vlhkosti. V tomto případě lze řešit hydroizolaci jako jednovrstvou v podobě asfaltových pásů nebo plastové hydroizolační fólie. U hydroizolace asfaltovými pásy je nutno před realizací zkontrolovat kvalitu a čistotu betonového povrchu, který musí být před natavením hydroizolace natřen penetračním nátěrem. V případě rizika vlhkosti betonu doporučuji použít speciální penetrace (např. Vedag Emailit BV extra). Za standardní řešení lze považovat užití oxidačních asfaltových pásů se sklotextilní vložkou.
Odlišný je postup při hydroizolaci fólií z měkčeného PVC, jako je Fatrafol či Alkorplan, kdy je nutno zajistit ochranu před mechanickým poškozením, zpravidla oboustrannou ochrannou textilií, a kdy se hydroizolace realizuje celoplošnou volnou pokládkou na základovou desku a svařením spojů jednotlivých pásů v jednom pracovním záběru.
V obou případech je však nutné od projektanta i dodavatele požadovat vytažení vodorovné hydroizolace na vnějších stěnách svisle 30 cm nad terén (proti navlhnutí stěn od tajícího sněhu nebo ostřiku deště). V místech, kde to není možné (například u módních francouzských oken), je nezbytné důsledně dořešit vodotěsné napojení hydroizolace na ostatní konstrukce. I zde však doporučuji zachování minimálního prahu 150 mm.
Dům ve svahu
V případě, že dům je umístěn ve svahu, je částečně či zcela podsklepen, doporučuji řešit izolace vždy jako hydroizolace proti tlakové vodě.
Při hydroizolacích proti prosakující vodě a proti tlakové vodě ve variantě asfaltových pásů doporučuji hydroizolaci dvěma pásy z modifikovaných asfaltů se sklotextilní vložkou.
V každém případě je nutno dokončenou hydroizolaci chránit proti mechanickému poškození. U některých speciálních realizací lze řešit spodní stavbu z vodostavebního betonu s ochranným nátěrem. Toto řešení není, obzvláště v oblasti výstavby rodinných domů, ještě příliš rozšířené.
Pro případ řešení průsaku betonovými konstrukcemi je potřeba se zmínit o nátěrech, které izolují na bázi krystalizace v betonu; příkladem mohou být nátěry Xypex, jež jsou schopny řešit i případné poruchy.
K tématu hydroizolace proti vodě se dostaneme ještě v průběhu řešení vnitřních konstrukcí v koupelnách, technických místnostech a při stavbě bazénů. Princip řešení hydroizolací je obdobný, přičemž u složitých konstrukcí typu bazénu se obracíme s návrhem a dodávkou na jednu firmu s patřičně dlouhou zárukou na dodávku všech vrstev včetně finálních.
Při izolaci podkladu pod obklady a dlažby se hydroizolace stále více nahrazují izolacemi stěrkovými s doplněním speciálních pružných a těsnicích lepidel. V každém případě musíme kontrolovat kvalitu, abychom se nedočkali nepříjemných překvapení v podobě průsaků.
Ochrana proti radonu
Součástí geologického průzkumu stavební parcely by mělo být i stanovení stupně radonového rizika v dané lokalitě. Vzhledem ke geologické skladbě podloží v České republice se značná část stavebních parcel nachází v místech se středním stupněm radonového rizika. Protože tento plyn může způsobovat ve větší koncentraci v uzavřeném obytném domě zdravotní komplikace, je nutno u novostaveb, kde toto riziko hrozí, zamezit pronikání radonu do objektu.
Řešení v podstatě spočívá v užití hydroizolačních pásů s vysokým difuzním odporem. U hydroizolací na bázi asfaltových pásů se užije jeden pás s hliníkovou vložkou; u fólií se použijí výrobky s dostatečným difuzním odporem.
V každém případě požadujeme u použitých hydroizolačních pásů doložení atestu proti radonu. Pro správnou funkci izolace je nutno zkontrolovat i řešení prostupů kanalizace a jiných rozvodů.
Tepelné izolace
Snaha snižovat náklady na spotřebu energie ze strany státu je vyjádřena novým zákonem 406/2000 Sb., o hospodaření s energií. Naše úsilí o snížení provozních nákladů by nás mělo dovést nejen k respektování legislativních požadavků, ale i k optimalizaci konstrukcí z hlediska tepelných ztrát. Proto bychom měli už od projektanta požadovat návrh, který vyčíslí konkrétní náklady na provoz domu. Zpravidla zjistíme, že je výhodnější respektovat doporučené hodnoty výrobců tepelných izolací, než pouze dodržet požadavky norem.
Příkladem pro rozhodování může být realizace zateplené fasády na novostavbě, kdy při nárůstu tloušťky tepelné izolace z 60 mm na 120 mm vzrostou náklady na tepelnou izolaci o 100 %, ale realizace celé fasády s tmely, prací a lešením se zvedne pouze o cca 10 %. Náklady na vytápění přitom mohou klesnout o 30 %. Současně mohou klesnout i náklady na otopný systém a do určité míry tak kompenzovat výdaje za tepelné izolace.
Obdobné je to s náklady při užití tepelných izolací i v jiných částech objektu. Vzhledem k tomu, že v rámci celého systému technicky funkčního domu působí další faktory (prosklená plocha, větrání, konstrukce domu aj)., jedná se o poměrně složitý úkol celkové optimalizace funkce domu.
Pro charakteristiku každého materiálu z hlediska tepelných vlastností je důležitá tepelná vodivost (W/mK). Materiály, užívané ve stavebnictví v masovém rozsahu jako tepelné izolace, mají tuto hodnotu okolo 0,04 W/mK. Pro hodnocení tepelných vlastností celé konstrukce je rozhodující hodnota tepelného odporu R (m2KW-1), která charakterizuje schopnost konstrukce zabránit úniku tepla. V souvislosti s tím poznamenejme, že s tepelnými vlastnostmi konstrukce souvisí i povrchová teplota vnitřních stěn a podlah včetně dalších vlivů (kondenzace vody na stěnách, vznik plísní, špatná tepelná pohoda včetně nerovnoměrného rozdělení teplot uvnitř objektu).
O užití tepelných izolací bychom měli uvažovat prakticky v každé fázi výstavby. Už před betonováním podkladní desky na rostlém terénu bychom měli rozhodnout, zda není vhodné instalovat izolaci vůči terénu již pod podlahou. Obdobně u sklepních stěn, kde tepelná izolace může sehrát i roli ochrany hydroizolace. U těchto tepelných izolací, které se nacházejí zabudované mezi konstrukcí a zemí, užíváme téměř výhradně extrudované polystyreny. Z nejznámějších lze jmenovat výrobky Styrodur koncernu BASF, distribuovaný Saint-Gobain Isover, a produkty výrobce DOW. Ekvivalentem může být rovněž pěnové sklo Coriglas s vynikajícími mechanickými vlastnostmi, avšak i s vyšší cenou. Užití těchto materiálů by se mělo týkat i soklů nad terénem a řešení všech detailů, kde se může objevit vlhkost a kde se požaduje mimořádná tuhost tepelné izolace.
V další fázi výstavby rodinných domů převažuje zpravidla užití tepelných izolací na bázi čedičových či skelných vláken. Tyto materiály mají pro výstavbu rodinných domů výhodu v tom, že jsou kvalitní, zdravotně nezávadné, paropropustné, nehořlavé a dokážou splnit celý rozsah různých funkcí. Z materiálů na čedičové bázi lze jmenovat Orsil a Rockwool, na bázi skla například Saint-Gobain Isover.
Jako zpravidla doplňkový se užívá pěnový polystyren, výhradně stabilizovaný, a to převážně do podlah pod podlahové topení, do fasád jako kontaktní zateplovací systém a do konstrukcí plochých střech.
Nosné zdi a fasády
U vnějších obvodových stěn vždy zvažujeme v prvé řadě užití kvalitního vyzdívacího materiálu s dostatečným tepelným odporem.
V případě užití takového materiálu, kdy nosná stěna nesplňuje požadované tepelné vlastnosti, se doporučuje použít kontaktní zateplovací systém na bázi desek s kolmým vláknem Orsil NF v kombinaci s kvalitní omítkou s odpovídající paropropustností (Terranova, Tollens, Caparol, Baumit aj.).
Rozhodující pro dlouhou životnost je provádění zateplovacích systémů v příhodných povětrnostních podmínkách, tj. při teplotách nad 5 °C, nikoliv však za příliš vysokých teplot. Je zároveň nezbytné prověřit správné celoplošné přilepení izolace beze spár mezi deskami, ukládání tkaniny do tmelu a nikoliv na holý izolant, správné přesahy tkaniny v detailech nároží a aplikaci jednotlivých vrstev po řádném vyzrání vrstev předchozích.
Další možností je doteplení stěn pomocí větrané fasády s obkladem například dřevěnými palubkami, kdy se užije Orsil M, Airrock či desky Isover SPF. Zde je vždy nutno dodržet zásady důsledného odvětrání fasádního prostoru a zachování odvětrané dutiny mezi fasádou a izolací s možností přívodu vzduchu ve spodní části a odvodu vzduchu v horní části stěny pro vytvoření komínového efektu.
Zpravidla největší množství tepelných izolací na rodinném domě spotřebujeme do prostoru střechy mezi krokve. Dnešním standardem by měla být tepelná izolace mezi krokvemi v tloušťce 180 mm z minerálních desek Orsik, Rockmin či z rozpínavé plsti Isover Isophen. Pro dokonalou tepelnou izolaci střechy bych vždy doporučil osadit i pěticentimetrovou vrstvu tepelné izolace pod krokve pro dokonalé odstranění úniku tepla ve styku materiálů.
Požadujeme-li zachování pohledové krokve, volíme izolaci nad krokve, a to formou tvarovek Termodach z polystyrenu, polyuretanové desky Vedatherm, Styrodur či kombinaci minerálních a skleněných vláken Isover Unitop. Vždy však musíme zajistit dostatečnou únosnost pro střešní krytinu.
U ostatních konstrukcí uvnitř budovy využíváme tepelných izolací na bázi minerálních nebo skelných vláken, která vynikají specifickými víceúčelovými vlastnostmi.
Příkladem takových konstrukcí mohou být výplně lehkých vnitřních příček, například sádrokartonových, kde výplň izolantem výrazně zvyšuje hlukový útlum mezi oddělenými místnostmi. Obdobně izolace v prostoru zavěšených podhledů slouží jako tepelná, hluková a velice často i protipožární.
Specifika podlah
Zcela specifickou izolací je tepelná izolace v podlahových konstrukcích, která v místech styku vytápěných a nevytápěných prostor musí zajistit dostatečný tepelný odpor. Příkladem jsou konstrukce podlah na rostlém terénu nebo nad nevytápěným sklepem, průjezdem apod. V těchto místech je vždy potřeba zajistit řádnou skladbu, která zpravidla přesahuje požadavky normy. Pouze tak se vyvarujeme pozdějšího pocitu chladu od nohou.
Naopak u sousedících prostor s relativně identickou teplotou plní tatáž izolace hlavně funkci izolace hlukové, tedy proti přenosu tzv. kročejového hluku. Je potřeba si uvědomit, že vlastní útlum hluku zajišťuje dostatečná hmotnost samotné dělicí konstrukce, avšak i tak může docházet k přenosu hluku přímo vnášeného do konstrukce pohybem po podlaze. Příkladem může být známý rachot při vrtání do stěn v panelových domech a přenos hluku do celého domu.
Je tedy vždy nezbytně nutné důsledně oddělit konstrukci podlahy od nosné konstrukce stropu a zamezit vnášení kročejového hluku do konstrukce. Děje se tak vytvořením tzv. plovoucí podlahy na vrstvě kročejové izolace, jejíž nezbytnou součástí musí být pásek, který odděluje podlahu od stěny. Na tuto izolaci se po zakrytí hydroizolační fólií nabetonuje vrstva betonové mazaniny, zpravidla tloušťky 5 cm, na kterou se teprve pokládá vlastní nášlapná vrstva podlahy. Do těchto konstrukcí jsou velice vhodné tužší desky z čedičových, případně skelných vláken, která splňují i nejnáročnější požadavky na kročejový útlum.
Standardní bytové požadavky se dají splnit položením plastové izolace Ethafoam, případně speciálními polystyrenovými deskami. Vždy však doporučuji pravidelnou kontrolu a přejímku před betonáží podlahy, neboť v této vrstvě se nacházejí stále častěji rozvody vody, topení i elektro v ochranných trubkách. Proto vždy stojí za pozornost prověřit skutečnou kvalitu díla.
V poslední řadě je potřeba se v rámci tepelných izolací zmínit o izolacích rozvodů topení a vody, které u menších dimenzí zcela opanovaly nenasákavé a estetické pěnové plasty.
Hydroizolace a tepelné izolace jsou materiály, které v konečné podobě našeho domu příliš neuvidíme, ale o to více zaregistrujeme jejich špatnou funkčnost. Správně fungující izolace vytvářejí správné prostředí uvnitř domu a šetří poměrně mnoho peněz.
Ing. Bohumil Ouda
|
