|
|
Stávající materiálová základna nám umožňuje se zcela volně rozhodnout pro variantu střechy ploché i šikmé. Návrh střechy musí respektovat jak vnější podmínky, tj. teplotní pásmo, množství srážek, tak i podmínky uvnitř objektu, tj. vnitřní teplotu a vlhkost. Hlavním úkolem střešního pláště je zamezit pronikání vlhkosti z vnějšku do objektu za všech různorodých podmínek při vyloučení možnosti kondenzace vlhkosti ve střešním plášti. Při návrhu střešního pláště bytových domů doporučuji zásadně dodržovat skladbu garantovanou výrobcem hydroizolačního materiálu. Pokud jde o materiálové řešení hydroizolace, nabízejí se nám hlavně varianty asfaltových pásů, plastových fólií, plechových krytin. U asfaltových pásů doporučuji orientovat se na modifikované pásy, tj. pásy, kde je asfalt promíchán s kaučukem, což přináší velmi radikální zlepšení mechanických vlastností a životnosti pásů. Z plastových fólií doporučuji polyolefinové nebo olefinové polymerbitumenové (Vedaplan, Carboisol, Sika). Z plechových krytin lze doporučit měděný plech, titanzinek a plastované pozinkované plechy (např. Lindab), u nichž odpadá pravidelná údržba. Při vlastní realizaci je nezbytné kontrolovat položení každé vrstvy, bedlivě sledovat řešení detailů, především napojení na atiku, řešení postupů apod. Převzetí hotové střechy by měla předcházet zátopová zkouška prokazující těsnost střechy. Součástí předání by měly být atesty použitých materiálů. Záruka na provedený střešní plášť by měla v každém případě přesáhnout pět let. Všechny uvedené požadavky je nutno respektovat i u dílčích střech či teras. V případě stavby domu je nutno tyto činnosti kontrolovat dvojnásob, neboť se velmi často jedná o řešení komplikovaných konstrukcí malého rozsahu, které nejsou z hlediska dodavatele ekonomicky nejvýhodnější. Při použití pásové krytiny na bázi asfaltu je nutno zajistit ochranu proti UV záření buď použitím pásů s posypem břidlicí, násypem promývaného kačírku, nebo realizací zelené střechy. Tuto ochranu doporučuji i u plastových fólií. Šikmé střechy Vzhledem k tomu, že se jedná o složitou, staticky nosnou konstrukci s vazbou na dispozici objektu, je nutno její návrh vždy zásadně vyžadovat již od projektanta, a to včetně statického návrhu. Zároveň je potřeba si uvědomit, že bychom měli projektantovi specifikovat své požadavky na využití podstřešního prostoru, na ukrytí nebo naopak zviditelnění krovu i na užití střešních oken. Ze všech těchto požadavků a z požadavku na tvar střechy, kterou v principu můžeme řešit jako sedlovou, polovalbovou, valbovou, pultovou a mansardovou s využitím různých druhů vikýřů a jejich vzájemné kombinace, nám vzniká nepřeberné množství možností řešení tvaru střechy. Již v návrhu konstrukce krovu doporučuji se přiklonit k tradičním konstrukcím. Pro menší rozpon krokvové střechy, pro větší rozpon vaznicové krovy, zpravidla se dvěma podpěrami. Krovy odpovídající rozpětí objektu a využívající tradiční tesařské konstrukce mají mimo jiné tu výhodu, že obvykle celou konstrukci zajišťuje jedna firma, zpravidla včetně laťování a pokrytí střešní krytiny. V rámci provádění krovu je potřeba bedlivě sledovat kvalitu a opracování použitého řeziva, jeho vlhkost, způsob vzájemného spojování, ochranu řeziva proti hnilobě, dřevokazným houbám a hmyzu, rozměrovou přesnost a soulad s prováděcí projektovou dokumentací. Pro lepší kontrolu doporučuji nátěr proti škůdcům a houbám s protihnilobnými účinky s barvicí přísadou, kdy lze snadno zkontrolovat i ošetření míst opracovaných na stavbě. Nezbytně nutné je přikotvení pozednic k nosné konstrukci domu pro zachycení bočních sil vznikajících zatížením střechy do konstrukce, přičemž by měly být při uložení na zdivo podložené hydroizolačním pásem. Krokvové střechy tradiční konstrukce a běžných sklonů střechy se používají zpravidla do rozponu 12 m. Pro větší rozpony a volnost prostoru se zpravidla dřevěná konstrukce krovu kombinuje s ocelovými prvky – vaznicemi a rámy, které umožňují při stejných rozměrech vyšší únosnost než obdobné dřevěné konstrukce a umožňují pevná rámová spojení. Ocelové nosné konstrukce musí být vždy realizovány odbornou firmou podle výrobní dokumentace zpracované na základě statického výpočtu včetně posouzení průhybu. Ke zhotovené konstrukci musí být doložen hutní atest, doklady oprávněných svářečů a přebíraná konstrukce nesmí vykazovat žádné zjevné vady, průhyby apod. Standardní úpravou povrchu ocelové konstrukce je otryskání, nátěr základní barvou a dvojnásobný vrchní nátěr, což dokáže odborná firma dokladovat měřením tloušťky nátěru. Pro zabudované konstrukce je výhodnější úprava žárovým zinkováním. Nevýhodou oceli v krovu je její tepelná vodivost, která vysoce převyšuje dřevo. Proto vždy doporučuji u takových krovů realizovat i zateplení izolací pod krokvemi. Střešní krytina Při výběru střešní krytiny by měla hrát hlavní roli kritéria zahrnující funkční a estetické požadavky, garantovanou životnost, komplexnost systému (možnost dodání všech doplňkových dílů pro ukončení střechy, prostupy, komínové lávky apod.), záruku mrazuvzdornosti a cenu. Je potřeba si uvědomit, že střecha často objektu vtiskne jedinečný charakter a že právě zde je potřeba důkladně spojit technickou funkci, která musí být bezchybná, s požadavky na estetiku. Na jednu stranu jednoduchá střecha přináší vždy menší riziko problémů a její cena – vzhledem k použití mnohem menšího počtu doplňkových a speciálních prvků, které jsou vždy mnohem dražší než základní tašky – bývá nižší; na druhou stranu stavebník často požaduje atypické ztvárnění vikýřů, věžiček, apod. K tomu je potřeba konstatovat, že základní provedení střešních tašek plní dobře svou funkci a že nárůst ceny je spíše v souladu s estetikou a individuálností výrobků. Rovněž cena obdobných výrobků různých výrobců je srovnatelná. V současnosti se jako nejčastější jeví u bytových domů použití střešních tašek – Větrání a izolace V případě nejčastější krytiny střešních tašek Bramac či Tondach se na konstrukci krovu natáhne pojistná hydroizolace. Pro zateplený krov doporučuji kontaktní materiál Tyvek nebo Bramac. Zajistí se kontralatěmi, na které se ve správné rozteči přibijí nosné latě a na ně se pokládá střešní krytina. Mezi taškou a fólií zůstává odvětraná vrstva, která musí být u hřebene odvětrána větracími taškami, popřípadě větracím pásem hřebene. Je důležité všechny detaily střechy (úžlabí, hřeben, ukončení ve štítu, uzavření střechy proti ptákům, prostupy) řešit systémovými prvky jednoho výrobce. Takto zhotovenou střechu zevnitř mezi krokvemi vyplníme tepelnou izolací a uzavřeme parozábranou, která zamezí unikání a kondenzaci vlhkosti. Z vhodných výrobků je možno jmenovat fólii Delta včetně hliníkové vrstvy a výrobek Difunorm Vario distributora Isover, který umožňuje vysychání zabudované vlhkosti. V případě střešní konstrukce je potřeba dbát a kontrolovat precizní přesnou práci, rovinnost a správné upevnění všech tašek tvořících obrys střechy, neboť pouze správné provedení zajistí dlouhodobou životnost střechy. Veškeré klempířské výrobky střechy doporučuji provést v levnějším případě v plastovaných prvcích (Bramac, Lindab) nebo raději v bezúdržbovém provedení z mědi nebo titanzinku. I v tomto případě se dá říci, že jednodušším řešením střechy lze ušetřit na lepší materiál. Zároveň zkušenosti ukazují, že je vhodné spojit dodávku a montáž krovu, střešní krytiny včetně vložení tepelné izolace, instalaci parozábrany a klempířských prvků pod jednoho dodavatele, který zajistí jejich koordinaci a kvalitu. Příčky Většina konstrukcí příček bytových domů se zpravidla řeší na bázi vyzdívaných stěn tloušťky 100 až 150 mm, zpravidla v materiálovém provedení nosných stěn. Proto u objektů vyzděných z cihelných bloků se používají vyzdívané příčky z příčkových bloků tloušťky hlavně 65 mm a 115 mm (Wienerberger, Tondach, Česko-moravský cihlářský průmysl), které splňují požadavky na rychlost zdění při splnění všech požadavků na kvalitu. Obdobně k pórobetonovému systému používáme systémové výrobky (Hebel, Ytong) zpravidla v tloušťce 100 a 150 mm. Z ostatních vyzdívaných příček je možno se ještě zmínit o sklobetonových stěnách ze skleněných tvárnic (Glaverbel), které se uplatňují hlavně v moderních interiérech a v prostorách, kde je potřeba zajistit denní světlo. Vyzdívání příček probíhá na hrubou podlahu po řádném vyrovnání ložné spáry. Při vyzdívání kontrolujeme hlavně rovinnost, přesnost, předepsané kotvení k nosným stěnám a vyplnění mezery mezi poslední vrstvou a stropem, které by u rozpětí stropu nad 3,5 m mělo být pružné, aby umožnilo jeho průhyb. Velice důležité pro konečnou kvalitu je také prověření způsobu osazení, vyrovnání a zazdění ocelových zárubní a kontrola otvorů pro obložkové zárubně. Všechny tyto příčky se realizují před omítkami a osazením otvorových výplní. Druhá skupina tzv. lehkých příček se provádí až v omítnutém objektu. Tyto příčky zpravidla tvoří nosný rošt na bázi pozinkovaných ocelových nebo dřevěných profilů kotvených ke stěnám, podlaze a stropu. Vzhledem k tomu, že uvedené konstrukce mají vždy své zákonitosti dokonalého řešení (hlavně spár a napojení na ostatní konstrukce), doporučuji provedení svěřit odborné firmě. V případě protipožárních stěn jde o kategorický požadavek. V posledních letech se rozšířily sádrokartonové systémy (Rigips, Knauf, Lafarge). Jejich velkou výhodou je lehkost a variabilita a absence omítek. Velice často se jejich aplikací řeší celá podkrovní část domu. Text: Ing. Bohumil Ouda, Ilustrační foto Robert Virt a Bramac |
