|
|
Každý sice mluví o cihle, ale už při letmé návštěvě ve stavebninách zjistíte, že jich existuje spousta druhů. Vyzná se v nich i zručný domácí kutil. Doporučit vhodný typ pro tu či onu stavbu by však měla profesionální firma.
Rozdělení cihel Cihly lze dělit nejenom podle tvaru a provedení nebo určení, ale i podle váhy, barvy a materiálu. Proto jsou některé děrované, jiné plné. Z jedněch se staví příčky, druhé se hodí pro jednovrstvé obvodové zdivo. Podle dalších kritérií se vyrábějí cihly pro nosné stěny, a to pro venkovní i vnitřní, cihly voštinové a betonové. Lícové můžeme mít jak plné, tak děrované. Každý zedník se jistě setkal s cihlami vápenopískovými, ale stavět lze i z cementotřískových desek, překladů, příčkovek, termobloků, stropních vložek nebo tvárnic. Tuto standardní nabídku v současnosti rozšiřují další stavební materiály z tvrzených umělých hmot. Zatím se však nijak masivně nepoužívají. Vzhledem k tomu, že například střešní krytiny se stále více vyrábějí z plastu, možná se blíží i doba umělohmotných cihel.
Jak se rozhodnout? Než se pustíte do stavby či rekonstrukce, je důležité si ujasnit, zda potřebujete zdít novou obvodovou, nebo vnitřní nosnou zeď, případně jen příčku oddělující pokoje či byty. Výběr materiálu také záleží na tom, co od zdi dále očekáváte. Tím se myslí například nosnost nebo tepelněizolační a akustické vlastnosti. Na našem trhu existuje poměrně široká nabídka cihel. Platí, že domácí výrobky se už svou kvalitou zcela vyrovnají zahraničním drahým materiálům.
Kontrola „zlatých ručiček“ Stále se hovoří o tom, že žádná stavba či rekonstrukce se neobejdou bez kontroly a dozoru. V mnohých firmách jistě vzpomínají na skutečně neodbytné kontrolory-samouky, kteří svými nesmyslnými dotazy a připomínkami zlikvidovali několik profesionálních stavebních týmů během velmi krátké doby. Na druhé straně je však celkem pravděpodobné, že kvůli snižování nákladů narazíte na partu „fušerů“, kteří vám postaví všechno možné, jen ne to, co skutečně potřebujete. Přesto existuje pár typů, jak podobné fachmany včas odhalíte a navždy se s nimi rozloučíte. V prvé řadě by vás měla zarazit skutečnost, že v rozích nově vyzdívané stěny nejsou cihly spojené provázkem. Stejně tak pozor na zedníka, který nepoužívá vodováhu. Bez ní totiž nikdo nedokáže cihly umístit do požadované roviny. Zcela v pořádku jsou však takové maličkosti, kdy řemeslník rozlamuje cihly na potřebné doplňkové kousíčky. Je to profesionál a šetří vám materiál i peníze.
Objevíte-li mezi cihlami na pero a drážku mezeru, popovídejte si s dotyčným zedníkem na téma odbornost. Mezera se totiž dělá jen u cihel bez pera. Ve své ostražitosti a kontrole můžete polevit v okamžiku, kdy zeď stojí a malta zaschla. Na nanášení omítky už zedníci, kterým doposud stavba nespadla a ani nestojí křivě, zřejmě nic nezkazí. Ponaučení na závěr Chystáte se provést drobné stavební úpravy v domě, nebo jste se dokonce rozhodli, že si své obydlí postavíte sami? Pro dobrou trvanlivou zeď jsou nejdůležitější cihly. Sebelepšími pracovními postupy, používaným spojovacím materiálem nebo nářadím už kvalitu cihel nedoženete.
Abyste se stali mistry v oboru zednickém, nechte se při stavbě inspirovat zkušenostmi a lety prověřenými zásadami pro zdění. K těm potom přidejte pár moderních materiálů. Ovšem bez pomoci zkušených profesionálů se raději do své prvotiny vůbec nepouštějte.
Tvrdé tresty pro stavitele: Nejstarší stavební zákon upravující zodpovědnost stavitelů najdete již v obelisku s vytesaným Zákoníkem Chamurabiho, kde je následující text: „Kdo postaví dům, který se zřítí a zabije majitele, bude také připraven o život.“ Stavebníci se začali zajímat o to, jak podobným sankcím předejít. Tak se rodily první technické normy. Již při stavbě pyramid starého Egypta či Babylonské věže se objevily pravidelné rozměry cihel zakotvené ve starodávné měrové soustavě, která byla předchůdcem technické normalizace. Teprve po roce 1870 se v řadě evropských zemí stanovily normalizované rozměry zdicích materiálů. V roce 1874 se shodl v Rakousko-Uhersku Spojený výbor rakouského spolku inženýrů a architektů pro zavedení měr a vah na „metrické“ cihle, která už měla dnešní rozměr 29 x 14 x 6,5 cm.
Tisíciletá stařena: Jednotlivé archeologické nálezy po několik století posouvaly historii vzniku pálené cihly stále dozadu. Teprve před několika lety oznámil společný tým japonských a čínských vědců, že v údolí řeky Jang-c’-ťiang objevil zbytky pálených cihel. Ty byly vyrobeny zhruba před 6400 lety a zatím je lze označit jako nejstarší.
text: Vratislav Horák foto: ISIFA a archiv firem Winerberger, Ytong, Hebel |
Pálená cihla prošla za svůj tisíciletý život mnoha změnami. Vždy však pro ni platilo, že jde o výrobek z přírodních surovin, který jen minimálně zatěžuje životní prostředí.
