Původ názvu konferenční židle či lavice je zřejmý na první pohled. Jedná se totiž o méně či více pohodlné židle, které se nacházejí v každém konferenčním sále. V něm kromě spousty jiných věcí probíhají také konference, čímž bychom vysvětlování názvu tohoto kusu nábytku mohli ukončit.
Konferenční stolek je spíše odkládací
Jak je však tomu s konferenčním stolkem? Odkud ten si vysloužil přízvisko konferenční, je poněkud nejasné. Snad každý si totiž pod termínem „konferenční stolek“ představí odkládací malý stolek v obývacím pokoji, který je věčně pokryt časopisy, povalují se na něm ovladače od televize, DVD přehrávače, Hi-Fi věže či od automatických žaluzií a pokládáme si na něj misku s brambůrkami, když sledujeme večer film. Ale rozhodně u něj nijak nekonferujeme, nanejvýše diskutujeme se známými nad šálkem kávy.
Mnozí se jej už pokoušeli přejmenovat. Pojem „televizní stolek“ se však užívá pro kus nábytku, na němž stojí televize, a „odkládací stolek“ se zatím příliš nevžil, i když nejlépe vystihuje jeho účel.
Židle a stolky jako nebe a dudy
Určitým paradoxem je, že k typickému konferenčnímu stolku byste si na obyčejné konferenční židli přisedli jen stěží. Tyto malé stolky totiž bývají skutečně nízké, jako by přímo vybízely k povalování se na sedačce.
Navíc tyto dva kusy nábytku většinou nejsou vyrobené ani ze stejného materiálu. Zatímco konferenční židle se zhotovují především z plastu a nějakého pohodlného potahu, v obývacích pokojích narazíme nejčastěji na dřevěné konferenční stolky. Výjimkou nejsou ani ty vyrobené ze skla či z kovu.
Konferenční nábytek tedy musíme brát s rezervou a nad spletitou terminologií raději mávněme rukou.