Vybrat si dobrou postel je dnes o to složitější, že zpravidla nejde o levnou záležitost. Kvalitní matraci a rošt totiž pořídíte pod sedm tisíc korun jen velmi obtížně, pro dva to už znamená čtrnáct tisíc. K tomu je třeba zaplatit ještě kostru postele. A to představuje průměrně dalších šest až dvacet tisíc korun. Proto se ten, u koho rozhoduje jen cena, až příliš často nechá nalákat zejména na celočalouněná dvoulůžka za sedm či osm tisíc korun. Za pár let, případně už za pár měsíců se sice jeho páteř začne ohrazovat proti šetření na nepravém místě, ale tyto bolesti zad už člověk jen málokdy spojí s koupí špatného lůžka.
ODPOČINEK PŘEDEVŠÍM
»Přes všechnu popularitu sportu a nejrůznějších fitnesscenter dnes pravidelně cvičí jen málokdo,« tvrdí architektka Šárka Daňková z bytového studia Megaron, »proto je tak důležitá pohodlná postel, aby si v ní člověk skutečně odpočinul.« Ve spánku se totiž regeneruje až 90 procent všech duševních i fyzických sil. Na příliš tvrdé matraci dochází k přetěžování páteře a ke sníženému prokrvování na otlačovaných místech. Výsledkem je neklidný spánek, během něhož nejsou ploténky schopné uvolnit ani přijmout z těla tekutiny, jež je vyživují. Na měkké matraci nebo staré »vytahané« drátěnce se páteř zase prověšuje. Ploténky tak dostávají klínovitý tvar. Potom vás bolí záda, ale také žaludek či břicho.
V těle totiž dochází k takzvané blokádě pánevní oblasti, organismus si »neumí přečíst« příslušnou poruchu a do okolí vysílá zmatené signály o tom, co je v něm porouchané. Ideální matrace je tedy ta, na níž při poloze na boku zůstává osa páteře rovná. Aby člověk poznal, zda je lůžko příliš tvrdé či měkké, musí si na ně ovšem na určitou dobu lehnout – nikoliv se jen pokochat ladnými tvary postele nebo zajímavým čalouněním. Dobrou prodejnu poznáte právě podle toho, zda tuto možnost nabízí. Ulehnout do postele přímo v obchodě není žádný problém. Stačí plastové chrániče tam, kam přijdou boty, a ohleduplnost zákazníka, který by neměl na nákup chodit přímo ze stavby nebo si do postele lehat v mokrém plášti.
RADA ARCHITEKTA NEZASTÝLAT
Aby byl odpočinek opravdu dokonalý, doporučuje architektka Šárka Daňková mít postel v oddělené místnosti, kde není třeba zastýlat. Ranní uspěchané ukládání lůžkovin do peřináče není totiž vůbec nic hygienického. (Výjimkou jsou samozřejmě jednopokojové byty.) Pěkné povlečení může být ostatně ozdobou pokoje. V těchto směrech je tuzemský trh zásoben dobře. K dostání jsou už dokonce i luxusní povlečení, například od firmy Yves Delorme, která šije lůžkoviny i pro takové značky, jako je Givenchy, Kenzo, Christian Lacroix či Versace.
Značkové povlečení na jednu postel stojí ovšem asi 2500 až 3000 korun. »Současný trend představují tmavé ložnice, proto se také nejlépe prodává tmavé povlečení,« tvrdí Markéta Neumanová z pražského butiku Yves Delorme, který je ve východní Evropě jediný. Tuzemští výrobci – například Tiba – vám mohou ovšem nabídnout také kvalitní povlečení, a to již asi od 600 korun, byť jen ve svých podnikových prodejnách. Pokud je totiž od nich nakupují a pak nabízejí zahraniční prodejci, kteří působí na tuzemském trhu, počítejte s cenou nad tisíc korun. Pokud jde o designové řešení postelí, dnes jsou nejmódnější typy na nožkách a se zajímavě řešeným čelem. Zdaleka nejde jen o design.
Architektka Zdena Maňáková z brněnské firmy Maniac Interier tyto postele doporučuje také ze zdravotního hlediska. Matrace zde dobře větrají i zespodu a navíc se vyhnete i další nepříjemnosti, která doprovází právě celočalouněná letiště. Plné bočnice dosahující po celé délce až k zemi totiž nedovolují »obtékání« vzduchu zespodu. Proto vzduch – či spíše průvan, o nějž není nikdy nouze – narazí na pevné boky, a pak se musí jako horolezec poctivě vyšplhat nahoru a »překonat« postel přes bílé vrcholky peřin, ovšem včetně vašeho ramene či hlavy. Pak se jen můžete divit, kde jste přišli k revmatickému rameni nebo bolestem hlavy.
MATRACE VERSUS HYGIENA
Vedle estetických a zdravotních aspektů je u lůžka nesmírně důležitá také hygiena. Matrace je totiž jako savý papír, který během jediné noci »přefiltruje« půl až jeden a půl litru potu, kterého se vaše tělo zbavuje. Aby se mohlo takové množství tekutin někam odpařit, musí být k matraci volný přístup i zespodu. Proto mají lékaři tak rádi lamelové rošty, které umožňují matraci volně »dýchat«. »Lidé by se měli ptát nejdříve na to, co je uvnitř matrace, ne na cenu,« radí Lubomír V ojta z firmy Purtex. Podle jeho názoru je sice latexová matrace o něco dražší než typy z polyuretanu se speciálními zářezy, ale jde o přírodní materiál, který vyhovuje prakticky každému.
Ceny latexových matrací se pohybují asi kolem tří a půl až pěti tisíc korun, polyuretanové přijdou přibližně na 2000 až 3700 korun. V obou případech je však z hygienických důvodů důležité to, aby měly snímatelný prací potah – ten stojí průměrně dalších 800 až 1000 korun. Jako novinka se na trhu objevily také speciální matrace z polyuretanu proti proleženinám z domácí produkce. Jejich cena se pohybuje asi kolem tří tisíc. Výrobek Purtexu uvítaly zejména nemocnice, ale ocení je i ti, kteří potřebují pohodlí pro méně pohyblivé členy domácnosti, kteří tráví v posteli většinu dne. Latexové a polyuretanové matrace jsou určené k použití na lamelové rošty, které mohou reagovat na pohyby vašeho těla.
Na pevné rošty nebo desky ty by však měly mít alespoň otvory na odvětrání – se doporučují klasické pružinové nebo také takzvané taštičkové matrace, které mají 480 pružin na metr čtvereční. Jsou proto vhodné zejména pro osoby s nadváhou. Pod pružinové matrace jsou lamelové rošty, jejichž cena se pohybuje průměrně kolem 1500 až 3500 korun, prakticky zbytečné, protože matrace s výškou 16 až 22 centimetrů nemůže »reagovat« na pohyb lamelového roštu. Pružinové matrace stojí asi 2500 až 8000 korun, ty kvalitní bývají vybaveny větracími otvory po stranách na odvádění vlhkosti.
Co má mít dobré dvoulůžko: – rozměry alespoň 160 x 200, ale lépe 180 x 210 centimetrů, pokud má jeden z partnerů výšku nad 189 centimetrů – dvě samostatné matrace se snímatelným potahem odpovídající váze uživatele a dva samostatné rošty, nejlépe polohovatelné – místo pevných bočnic jen nožky – lehací plocha má být ve výšce nejlépe 45 až 50 centimetrů, hygienické minimum je 25 centimetrů – »Každý by měl být strůjcem své postele,« tvrdí doktorka Marie Suchánková z firmy Suma Interiér, »lůžko by si měl každý postavit na míru, jak potřebuje, nebo kolik má právě peněz.« |
Poležení něco stojí
Spaní je už řadu let předmětem vědeckého bádání, jehož výsledky využívají i výrobci nábytku, kteří si ovšem za použití nejlepších nápadů nechávají zaplatit. Patří k nim i systém Impulse, kdy na kvalitu spánku »dohlíží« soustava lamel a vzájemně propojených hydraulických pístů. Latexové jádro matrace obsahuje tvarované kanálky, usnadňující adaptaci na rozdíly ve výšce, způsobené pohybem pístů.
Za lůžko vybavené tímto systémem, který je světově chráněným patentem, je třeba ovšem zaplatit – rošt Impulse Basic stojí pro lůžko se šířkou 80 a délkou do 200 centimetrů přibližně 32 tisíc, ceny matrací se pohybují od 19 do 24 tisíc. Rošt se systémem Impulse Vision už ovšem přijde na 65 tisíc.