|
|
Dýhované dveře s umakartovou napodobeninou struktury dřeva vsazené do ocelových zárubní určitě nebyly vrcholem designérského umění a obyvatelům paneláků musely být na pohled mnohem příjemnější poctivé dřevěné dveře v domech z počátku století. Když se tedy po letech na našem trhu objevily repliky historických kazetových dveří a jejich profilovaných dřevěných zárubní, nemůžeme se ani divit okamžitému obchodnímu úspěchu. Kdekdo si nejen do nového domu, ale i do panelákového bytu kupoval do obloučků tvarované dveřní rámy, složitě vyřezávané výplně, dveře prosklené nejrůznějšími typy vzorovaných skel. Každá doba má své „dětské nemoci“. Návrat k volnému trhu a individuální výstavbě byl poznamenám přehnaným obdivem ke všemu starému a nazdobenému, bohužel obdivem chaotickým, bez znalosti potřebných souvislostí, tedy bez pochopení minulých a současných architektonických stylů. Více jak deset let nového způsobu života by však mohlo být dostatečnou dobou, abychom se „dospěle“ zamysleli a před stavbou vlastního domu se začali zajímat o skutečně hodnotnou architekturu. A její neoddělitelnou součástí jsou určitě i dveře – v moderním domě to nebudou dveře historizující, ale dveře moderní. Dokonalá funkce a jednoduchý tvar Jedno však mají určitě všichni společné – při řešení celého prostoru nenapodobují historické tvary, hledají nové podoby jednotlivých prvků a detailů, využívají současných nových poznatků a technologií. Odmítají dekor, protože moderní architektura je ve své konstruktivnosti sama o sobě dost výrazná, snaží se o profesionálně jednoduchá řešení detailů, které by nenarušily působivost celku, používají materiály s takovou povrchovou úpravou, která by nezkreslovala jejich vlastní výraz či strukturu. Materiály i konstrukce vlastně zůstávají přirozené, obnažené, ale ve spojení s jednoduchými geometrickými tvary o to více vynikají. Jako by architektura hledala samotnou podstatu, čistou prostotu vyjádřenou těmi nejmodernějšími poznatky techniky. Takovému pojetí staveb a jejich interiérů samozřejmě nemohou vyhovět dveře jiné, než stejně jednoduché, stejně dokonale promyšlené, se stejně čistými, technicky zvládnutými (to znamená perfektně fungujícími a nenápadnými) detaily. Vyniknout, nebo nerušit? Záleží určitě na tom, jaký význam konkrétním dveřím přisuzujeme. Hlavní vstup do objektu – na rozdíl třeba od technického – by měl být jednoznačně zřejmý na první pohled, ale na jeho určení může architekt využít i jiných prvků, než jsou samotné dveře (stříška, zábrana proti větru apod.). Také u dveří v interiéru záleží na funkci, jiný vzhled budou mít dveře do hlavního obytného prostoru, na který chceme upozornit, a odlišný dveře do komory, které naopak chceme pohledově potlačit. Dveře mohou materiálově korespondovat s obložením stěny, mohou být naopak v kontrastním provedení jako výtvarný záměr, nebo skleněné, vyjadřující sounáležitost obou sousedních prostorů. V současné architektuře se objevují především dveře s velmi technicky vyspělým řešením zárubní. Ať už jsou samotné dveře kontrastní, nebo ve shodném materiálu, dveřní zárubně bývají potlačeny na minimum, často splývají s okolní stěnou, nebo jsou úplně ukryty v obložení. A pokud už se přiznávají, pak mívají většinou naprosto technickou podobu. Dveře posuvné zajíždějí do stěn po „neviditelných“ lištách, celoskleněné dveře bez jakéhokoliv rámu se téměř vznášejí, zavěšeny jen pomocí subtilních úchytů. Detaily prozradí odbornost Řešení dveří a kování může být „bonbonkem“ celého interiéru nebo i domu, ale při nesprávné volbě může také naprosto znehodnotit původně zdařilé architektonické dílo. Výběr nebo návrh dveří vyrobených na zakázku by měl zůstat v rukou architekta, autora celého projektu. Právě umění osadit do objektu dveře v souladu s exteriérem či interiérem domu a vyřešit čistě všechny detaily zárubní v návaznosti na řešení stěn vypovídá často o ostatních kvalitách stavby, o schopnostech a konstrukčním myšlení architekta. Foto Ester Havlová, Iveta Kopicová, Michal Šrámek, Jaroslav Hejzlar a archiv, Text: věra konečná |
