Často si lidé vybírají z typových domů především podle svých finančních možností nebo podle toho, co se jim líbí na obrázku, aniž by měli představu, jaké řešení by optimálně odpovídalo provozu jejich rodiny. Při zařizování dokončené stavby jsou pak zcela bezradní, dostávají se vlastně do situace těch, kterým byl přidělen „nějaký“ byt.
Přitom právě stavba rodinného domu by měla splňovat individuální požadavky konkrétní domácnosti, vlastní dům na rozdíl od činžovních bytů může architekt rodině „ušít přímo na míru“. Provozní vztahy, odrážející životní styl, jsou však zakódovány v samotném stavebním řešení domu, vybavení jednotlivých místností nábytkem je už jen onou třešinkou na dortu. K dokonalému souladu interiéru s celým domem tedy dochází v okamžiku, kdy architekt může řešit vnitřní prostory současně s celým projektem. U vnímavých klientů s estetickým cítěním se často také stává, že během projektu a stavby si v konzultacích s architektem natolik vyjasní své představy, že vybavení interiéru už zvládnou sami — a přesně v duchu celého domu.

Dřevo nosné i pohledové

Montovaný domek s dřevěnou konstrukcí nemusí mít jen podobu typového domu, tuto technologii stejně jako klasickou zděnou stavbu může využít architekt při jakémkoliv individuálním projektu.

Architektka Helena Suskeová pro své klienty navrhla velmi jednoduchý domek s obytným prostorem v přízemí a ložnicemi v podkroví. Výrazným architektonickým prvkem je zimní zahrada, z jihu předsazená obytnému prostoru. Není vytápěná, takže opravdu správně plní funkci přitápění sluncem.

Dřevo je nejenom nosným konstrukčním materiálem, objevuje se také na konstrukci zimní zahrady a v interiérech. Podlahy ze smrkových palubek zůstávají ve své přírodní podobě, smrkové obložení stěn bylo naopak namořeno bílou barvou, která dává prostoru jednodušší, čistší vzhled, aniž by potlačila jeho přírodní strukturu. Přírodní dřevo v kombinaci s bílou barvou se objevuje také na vybavení kuchyně, kde bylo doplněno navíc režným zdivem a dlažbou cotto.

Klienti měli předem velmi jasnou představu, jaký domek jejich rodina potřebuje, a navíc architektka jako blízká známá poměrně přesně znala způsob jejich života. Snadno se tedy domluvili na výsledné podobě domu, na dispozičním i výtvarném řešení. Podobné estetické cítění dopomohlo také k tomu, že při zařizování bytu už pokračovali majitelé domku samostatně, a přitom ve stejném stylu.

Koncept řešení

Otevřený obytný prostor, volně propojený s jídelnou a kuchyní, přirozeně navazuje na ostatní místnosti v domě, v přízemí na pracovnu a technické zázemí (šatna, domácí práce, WC), schodištěm umístěným přímo v obytném prostoru také na intimní ložnicovou část v patře.

Přes velkorysost není obytný prostor nijak zaplněn množstvím nábytku, o to více vyniká jednoduchý a jasný koncept řešení. Velký stůl z přírodního dřeva, ke kterému se schází nejen rodina, ale i příbuzní či známí, je doplněn v jídelní části už jen železnými kamny na dřevo, které dodávají prostoru i vizuálně „teplo domácího krbu“. Sezení v části obývacího pokoje tvoří proutěná pohovka a čalouněná pohovka s křeslem. Tady se schází rodina ve volných chvílích u televize nebo s přáteli, ale od jara do pozdního podzimu všichni tráví nejvíce času v zimní zahradě, která se v létě může dokonce otevřít a propojit s venkovním prostorem.

Dobře vybavená a fungující kuchyň je základem života rodiny s dorůstajícími dětmi. Volné propojení kuchyně, jídelny a obývacího pokoje umožňuje kontakt členů rodiny při trávení společného času, i když matka vaří, otec sleduje televizi nebo poslouchá hudbu a děti si třeba kreslí u stolu. Ke všem těmto činnostem opravdu příliš mnoho nábytku nepotřebují. Teprve v okamžiku, kdy se někdo chce v klidu soustředit na náročnější práci, odchází do svého soukromí, ke svému pracovnímu stolu či knihovně, děti ještě i ke svým hračkám.

Pozlátko nic nezachrání

Jak je vidět z fotografií, zařídit dům je vlastně velmi snadné, ani k tomu moc věcí nepotřebujete. Stačí vědět, jak chcete žít. Ale musíte si o tom dlouho předem povídat s architektem, aby tomuto životu domek přizpůsobil už v projektu. Žádným nábytkem, žádným luxusním vybavením totiž nespravíte chyby dispozičního řešení — špatné provozní vztahy, složité návaznosti jednotlivých místností, mylný odhad potřebných ploch nebo i celých pokojů.

Věra Konečná

Foto: Jaroslav Hejzlar