|
Jak mohu vybírat zařízení do jakéhosi fiktivního bytu ne-omezeného rozměrem ani vynaloženými náklady? Vlastním byt o velikosti jedné místnosti, kde vařím, peru a spím. Víte, že ke mně chodí návštěvy špajzem? Prostě procházejí kolem česneku a cibule. Jinak se to nedalo vyřešit.“ — „Ale dnes jsou přece v módě polyfunkční pokoje spojující hlavní obytný prostor a kuchyň,“ podotkl jsem z taktu a jaksi opatrně. — „Věřte, že bych byla docela ráda nemoderní. Toužím po několika pokojích… a nemusí být ani trochu polyfunkční. Můj vnuk mi občas říká: ‚Babičko, máš přece všechno. Tolik jsi toho dokázala.‘ Jenže co vlastně mám? Jednu místnost a dvouplotýnkový vařič. Nemohu například vůbec připravovat ryby. Načichl by mi celý byt, tedy ta jedna místnost. A já přitom tak ráda vařím…“ Šátky z šifonu„A toto je co?“ zeptala se udiveně. „Taková divná komoda… a komody ty já nemám ráda. Proboha, co bych dělala s komodou? Šifonér, říkáte?“ — „Ano, šifonér. Vysoká ‚jakoby‘ komoda se sedmi až osmi zásuvkami. Ten má společné s komodou jen zásuvky.“ — „Vážně to není komoda? Tak potom bych ho brala, pak se mi líbí. Hlavně že to není komoda. Já dobře vím, co je šifon. To už ví dnes málokdo… Víte to?“ podívala se zkoumavě s šibalským úsměvem v očích. — „Tenká látka, z níž se zhotovovaly šály a šátky… a pak se dávaly do šifonéru, zatímco do komody se ukládalo běžné prádlo,“ zareagoval jsem. — „Správně. Ale komodu ne, to je nepůvabně hmotný kus nábytku,“ řekla dřív, než otevřela dveře další prodejny. Plus a minus„Zdejší postele jsou příliš barevné, zateplené a plné dřeva. Nemohu mít v malém bytě něco tak výrazného.“ — „V jakém malém bytě? Zapomeňte na malý byt a zařizujte, jako byste měla palác!“ — „To nejde, vlastním malý byt a lepší to nebude… a navíc mám ráda spíše úsporný design. Miluji sklo, kov a jednoduchost.“ — „Vyrazila jste mi dech. Vzhledem ke zralému věku bych očekával barevné dřevo a zlaté obruby.“ — „Proč bych měla milovat zlaté obruby? Preferuji čistotu, elegantní tvary, a abyste věděl, tahle křesílka, co spojují bílý kov a rattan, mne přímo esteticky vzrušují. Snoubí se v nich plus i minus. Spojují dvě neslučitelné hodnoty. Jsou velmi moderní — líbí se mi.“ Vana bez fialek„Promiňte, nechtěl jsem se vás dotknout, já myslel…“ — „Nemyslete a pojďte dál, chybí nám k zařízení ještě několik místností.“ Bolely mě nohy. Paní Hegerovou ne! Buď bere energii ze země, nebo ji hledá ve svých šansonech… nebo je perpetuum mobile, a zatím to nikdo neví. Šla dál a broukala si o fialkách. Napadlo mě jen podotknout: „Znám vanu bez fialek, zato z kamene, který nestudí.“ — „Neznám kámen, který nestudí. Dám se však podat. Bydlení se zdá tak rozmanitě překvapivé, že je snad hodno zhudebnění,“ dodala dáma, která o sobě tvrdí: „Příběhy lidí i věcí, včetně nábytku, jsou pro mne důležité. Dobrý text bývá základem. Já vlastně nezpívám noty, ale písmenka.“ TEXT: PETR TSCHAKERT, FOTO: PAVEL VÍTEK A ARCHIV Zdroj: Moderní byt 10/01 Kontakty: BRIK – INTERIÉR STUDIO, Senovážné nám. 23, Praha 1, tel.: 02/24 14 26 66; CASA ITALIANA, Vězeňská 4, Praha 1, tel./fax: 02/24 81 90 94; FRANČEKOEXPANS, Muchova 3, Praha 6, tel.: 02/24 31 47 56; KONSEPTI, Elišky Krásnohorské 4, Praha 1, tel.: 02/232 69 28; LINEA PURA, Na Ořechovce 41, Praha 6, tel.: 02/312 18 17; LIVING SPACE, Vinohradská 38, Praha 1, tel.: 02/22 25 44 44; ROTANG, Velvarská 6, Horoměřice, tel./fax: 02/39 82 88; SANITOP PRAHA, Sokolovská 968/189, Praha 9, tel.: 02/684 86 35; SIRIUS DESIGN, Dlouhá 32, Praha 1, tel.: 02/22 31 95 36; TECNO LINE INTERIER, Ondříčkova 28, Praha 3, tel.: 02/22 71 10 90 |