Moudré solitéry

Svět, v němž by knihy a s nimi knihovny neměly své místo, nastiňuje paradoxně opět kniha. Jmenuje se 451 stupňů Fahrenheita, napsal ji Ray Bradbury a popisuje civilizaci, kde jsou knihy zakázané, protože dávají šanci dozvídat se a nutí samostatně myslet. Vzdělaní lidé jsou rizikovou skupinou, neochotně totiž podléhají slepému diktátu moci. Na vyhledávání zapovězených knih je ustavena speciální „požární“ policie a ta knihy pálí. Jen několik odvážlivců žije v ilegalitě, vzpomíná na literaturu a její odkaz nosí slovo od slova v paměti. Tito lidé si potajmu přeříkávají obsahy potištěných listů a zrcadlí moudra ukrytá v řádcích. Čekají, až přestane být modlou 451 stupňů Fahrenheita – teplota, při níž začíná hořet papír.

Malý byt

Domácnost bez knih je dnes stále chápána téměř jako společenské faux pas, proto nějaký ten výtisk najdeme snad všude. Neznamená to však, že by malé solitérní knihovny mohly být považovány za přímý důkaz pseudovzdělanosti. Nikde není psáno, že majitel nevlastní velkou účelovější knihovnu kdesi v pracovně nebo si knihy nepůjčuje či netráví spoustu času ve studovnách. Důvodem k pořízení solitérní knihovny může být malý byt, stejně jako potřeba vyčlenit některé knihy a umístit je na dosažitelnější a přehlednější místo, protože je bereme do ruky často (encyklopedie, slovníky atd.).

Prvek invence

Knihovna určená pro pravidelně používané knihy si jistě zaslouží nebýt jen praktickou konstrukcí polic, ale nábytkem nesoucím prvek invence. Je zbytečné zabývat se radami, jakou by měla mít podobná knihovna nosnost, protože výrobci počítají s tím, že bude knihami prostě naplněna. Rozpon mezi konstrukčními prvky podepírajícími police řeší ve vztahu k druhu použitého materiálu. Počet knih, které by se měly vejít do jedné police, občas uváděný v některých publikacích, raději vynecháváme. Nikdy jsme totiž nezjistili, jestli mají autoři na mysli jednu z Picassových monografií, která váží tři kilogramy, nebo některé z kolibřích vydání poezie, jež schováte do dlaně.

Kniha

Slovo kniha má původ v asyrštině (kunuk) a podle definice UNESCO je to neperiodická publikace nejméně o 49 stranách.

Svitek

Forma knihy, u níž byl psací podklad (papyrus, pergamen, papír) slepen do pruhu dlouhého někdy až 20 metrů. Popisován byl ve sloupcích a navíjel se na hůlku. Užíván byl v Číně a v Egyptě, odkud jej převzali Řekové a Římané. Ve 4. století byl však zatlačen účelnějším kodexem.

Kodex

Ve své nejstarší podobě představoval kodex několik dřevěných tabulek potažených voskem, do nichž se rylo kovovým pisátkem. Od 4. století byl používán pergamen. Kniha se do dnešní podoby vyvinula právě z kodexu, který byl jako forma známý již v mayské kultuře a v Evropě se vžil zejména v pozdní antice.

Paleografie

Věda, která studuje stará písma. Usiluje o správné čtení, místní a chronologické zařazení písemných památek bez ohledu na jejich charakter. Název je odvozen z řeckého palaios (starý) a grafein (psát).

Diplomatika

Věda zabývající se studiem písemností úřední provenience, které hodnotí v souvislosti s dějinami institucí, jež je produkují. Název je odvozen z latinského termínu diploma (listina).

Kodikologie

Věda, která studuje rukopisy neúřední povahy, tj. literárního charakteru v nejširším slova smyslu, jako hmotné produkty ve všech jejich souvislostech. Výraz je odvozen z latinského termínu codex.

Kontakty:

CASA ITALIANA, Vězeňská 4, Praha 1,

tel.: 02/24 81 90 11, tel./fax: 02/24 81 90 94;

DESIGN DUROŇ, Ječná 36, Praha 2,

tel.: 02/24 94 14 39;

INPRO CZ, Pražská 293/12, Hradec Králové,

tel.: 049/553 28 10, 049/553 28 60;

KONSEPTI, Elišky Krásnohorské 4, Praha 1,

tel.: 02/232 69 29, fax: 02/232 13 58;

LINEA PURA, Klimentská 48, Praha 2,

tel.: 02/24 81 99 41;

LIVING SPACE, Vinohradská 37, Praha 2,