









|
Josef Považan vystudoval střední školu v Německu a pak se přihlásil na Státní akademii ve Frankfurtu n. M. Pod vlivem otce, který byl malíř, ho zpočátku lákala čistá tvorba, a proto začal studovat sochařství u skvělého sochaře Petera Knappa. Dodnes na něj s úctou vzpomíná a patrně díky této osobnosti mu sochařina zůstala v krvi. Po studiích si ale uvědomil, že mu u tohoto oboru schází přímý ohlas konzumenta-zákazníka. Sochař, který vytvoří monumentální dílo pro veřejné prostory, se může jen v omezené míře dozvědět, jak na ně reagují lidé, jimž je vlastně určeno.
Koncentroval se proto na design nábytku, šperku a interiérů, kde je zpětná reakce rychlá a adresná, zejména tehdy, pokud je vyráběn pro konkrétního zákazníka do konkrétního prostoru. Hned po skončení vysoké školy založil ve Frankfurtu n. M. své studio, které dobře prosperovalo. Se změnou politických poměrů se vrátil do vlasti a vzhledem ke zkušenostem, které už získal, spoluzaložil opět architektonický ateliér.
Jak přistupujete ke svým klientům?
Podle mého názoru musí architekt svého zákazníka natolik oslovit, že nebude docházet ke kompromisům, ale k souladu požadavků klienta a architekta. Většinou už při prvním rozhovoru zjistí obě strany, jestli spolupráce může či nemůže vzniknout. Naším cílem je vždy služba zákazníkovi – chceme mu pomoci, poradit mu a vést ho správným směrem k cíli. Nejdůležitější je přitom stoprocentní servis, což může v praxi znamenat, že se k němu vypravím třeba jen kvůli jedné židli nebo světlu. Na základě takového přístupu získá klient k architektovi důvěru, která je v tomto obchodním vztahu velmi důležitá, a je možné, že namísto jedné židle mu svěří mnohem rozsáhlejší úkol.
V čem spočívá největší problém takové vyladěné spolupráce, protože jistě není možné, aby mezi oběma stranami vládla jen shoda?
Klienti mají často dva problémy – vlastně spíš jeden či druhý. První spočívá v tom, že sledují nejrůznější časopisy zaměřené na bydlení a potom chtějí všechno, co se jim kde zalíbilo, zakomponovat do jednoho interiéru. Anebo přesně vědí, co chtějí, a nechtějí od své představy ustoupit ani o milimetr.
Jak v takovém případě reagujete?
Podle mého názoru musí architekt postupovat citlivě tak, aby si zákazník ani nevšiml, že byl nějak ovlivněn. Je ale nutné mu ponechat prostor, protože při realizaci často vznikne zajímavé řešení, které je jeho nápadem. Když ho pak akceptuji, je klient o to víc spokojen.
Při získávání cenných, jinak prakticky nesdělitelných informací o způsobu života budoucích obyvatel neváhá Josef Považan vyzkoušet atmosféru prostoru tím, že v objektu jistou dobu doslova bydlí. Teprve realita ukáže skutečnou hodnotu nápadu a až tehdy je možné získat jistotu, že zvolené řešení je správné. Celým životem Josefa Považana prochází umění ve všech podobách. Na design proto nenahlíží jen z funkčního a estetického hlediska, ale neustále hledá pomocí vzájemné komunikace tu nejlepší cestu k cíli, kterým je realizace, s níž je spokojen on sám i klient.
Ing. Josef Považan
– studium na Státní akademii ve Frankfurtu nad Mohanem, design a sochařství u profesora Petera Knappa
– zde založil ateliér JP DESIGN
– v r. 2000 spoluzakladatel architektonické a designového studia DE FAKTO
– návrhy nábytku a zařizování interiérů
|

|
Kontakt:
DE.FAKTO, Vejvodova 3, Praha 1,
tel./fax: 224 228 515, 603 154 158
text: Bea Fleissigová
foto: Marie Votavová a archiv zdroj: Můj dům 1/2004 |