Odvaž se – zvaž se

Prvními přístroji pro měření hmotnosti byly rovnoramenné váhy. Používaly se při směně zboží v Babylonu, ve starém Egyptě a v Číně. Tyto váhy ještě neměly ukazatel rovnovážné polohy – jazýček, ten nahrazovala vodorovná poloha ramen, které se docilovalo vyvažováním zboží různými závažími.

V době říše římské se už použí-valy váhy na jednom rameni opatřené stupnicí, po které se pohybovalo závažím (běhounem). Těmto vahám se říká přezmen. Některé tyto římské váhy měly několik ok pro zavěšení a několik stupnic, byly to tedy váhy několikarozsahové. Byl to velký pokrok, protože bylo možno používat jedny váhy ve velkém rozsahu vážení a pouze s jedním závažím.

Další změna přišla až v roce 1669, kdy člen francouzské akademie věd profesor Gilles Personne de Roberval vynalezl tzv. rovnoběžníkové balanční váhy. Tato konstrukce se později velmi rozšířila a po úpravě váhařem Bérangérem v roce 1847 se používala ještě po druhé světové válce. Běžně se jim říkalo pákové. Měly opět dvě misky a také se musely zdlouhavě vyvažovat. Měly však už jazýčky a byly poměrně přesné.

Důležitým vynálezem byly váhy desetinné, decimální. V roce 1820 je sestrojil štrasburský váhař Quitenz. Byly určeny pro větší hmotnosti (zpravidla pytle s obilím) a byly zpřevodované v poměru 1 : 10, takže k vyvažování se používala závaží desetkrát menší (na padesátikilový pytel tedy stačilo 5kg závaží).

Přibližně v polovině 19. století přišly do módy opět běhounové váhy, tentokrát však byly konstruovány jako „stacionární“, nejčastěji jako stolní (kuchyňské) nebo osobní (u lékaře). Hmotnost se tu opět nastavovala posouváním závaží, ale stupnice tu byly dvě, hrubá a jemná. Poslední konstrukcí využívající pák byly váhy fungující na sklonném principu. Tyto rychlováhy se začaly vyrábět na začátku 20. století. Jejich výhoda byla v tom, že stačilo břemeno pouze položit na misku a váhy po vychýlení sklonného vahadla ukázaly na stupnici hmotnost. Jsou to klasické váhy, dodnes stále ještě používané v mnoha obchodech a v průmyslu.

Pružiny a elektronika

Pákové váhy jsou poměrně složité, choulostivé a projevuje se u nich určitá setrvačnost, proto vznikly váhy na jiném principu, a to pružinové, kde se využívá stlačení pružiny, např. u kuchyňských nebo nášlapných osobních vah, kde se v okénku otáčí stupnice. Všudypřítomná elektronika pronikla i do tohoto oboru. Ačkoli první patent na elektromechanický snímač tíhy po- chází už z roku 1908, začaly se tyto váhy vyvíjet v USA teprve ve 30. letech minulého století a v Evropě dokonce až po válce. Teprve později však dosáhly přesnosti klasických pákových vah. V současné době jsou váhy schopny vážit s přesností 1 mikrogramu, mohou být propojeny s počítačem, tiskárnou atd., takže mohou vy-užívat všech softwarových výhod.

Koupelnové váhy

1 mechanické

2 digitální

3 digitální s pamětí

4 případně s funkcemi na měření procent tělesného tuku, vody a svaloviny

Kuchyňské váhy

1 mechanické

2 digitální

3 zabudované v pracovní desce nebo ve zdi

4 s dovažovací funkcí (funkce tara)

Kontakty:

GROUPE SEB ČR, Truhlářská 1104/13, Praha 1,