Subtilní pevnost

Morrison sice příliš nevěří na národní specifika. Dívá-li se však na současný skandinávský design, nachází prvky, které výrazně spojují tak odlišná odvětví, jako jsou grafika, produkt běžného života nebo módní design. Jejich krása nespočívá jenom ve formě a materiálu, ale i v konceptu, atmosféře a efektu. Je to v barvě, aniž by šlo o pouhou dekoraci. Je to v poezii každodenních možností.

Hledání cest

Je to určitě teplo a lidský faktor, který skandinávský design odlišuje od mnoha excentrických, často dysfunkčních modelů. Po období pozdních 60. a 70. let se etabluje nová generace designérů, která myslí více kosmopolitně a dívá se kriticky na svou glorifikovanou minulost. Není pochyb o tom, že geografické a klimatizační podmínky mají vliv na obyvatele, a tím i na formu jejich produktu. Skandinávci milují přírodu a milují jednoduché věci v životě. Domov v jejich životě hraje důležitou roli. Musí být prakticky uspořádán a člověku poskytovat pohodlí. Plýtvání materiálem, to je luxus, který se vymyká skandinávské filozofii.

Moderní technologie a umění se potkávají u nábytku z ohýbaných dýh a překližky. Tvarování překližky má ve Skandinávii velkou tradici. Tento nadčasový způsob výroby přejali prakticky všichni výrobci. Nábytek, který působí tak lehce, je přitom velmi pevný. A moderní nepřestal nikdy být.

Spojování několika tenkých vrstev dřeva dohromady se sice poprvé objevilo už ve starém Egyptě kolem roku 3500 př. n. l., ale až když byla vynalezena technologie výroby dýhy, mohla vzniknout překližka.

Dýhování mělo původně snížit spotřebu dražších druhů dřeva – princip spočíval (a dodnes tomu tak je) v tom, že se korpus vyrobený z levného dřeva polepí tenkou vrstvou drahého dřeva (dýhou). Na tento postup však není třeba nahlížet svrchu. Když se něčeho chopí chytré hlavy a šikovné ruce, mohou vzniknout dokonalé výrobky, z nichž je jasně patrné, že tvůrci pochopili a využili možnosti materiálu až do krajnosti.

Jedna cesta v tomto případě vedla k výrobě dokonalých skládaných a vykládaných povrchů v biedermeieru, druhá paradoxně k výrobě překližky. Zajímavé je, že u nábytku z překližky se historie opakovala. To, co mělo původně sloužit jako náhražka, se stalo díky dokonalému zpracování nosným prvkem.

Konec diktátu pravého úhlu

Třicátá léta minulého století dala vzniknout celým sériím nábytku z ohýbané překližky, jejichž výroba trvá do současnosti. Dodnes jsou také v povědomí dvě slavná jména význačných designérů spojovaných s těmito výrobky: Marcel Breuer a Alvar Aalto. První z nich, jeden z nejlepších žáků a později učitel Bauhausu, vytvořil sérii nábytku z tvarované překližky, materiálu, který se po ohýbaných ocelových trubkách stal v té době předmětem jeho zájmu. Tím druhým byl Fin Alvar Aalto. Vzepřel se funkcionalismu a porušil diktát pravého úhlu. Jeho křesla 41 a Palmio vstoupila do historie designu neobvyklými proudnicovými tvary odhalené nosné konstrukce a bočnic stejně jako jemně tvarovanou ohýbanou překližkou tvořící zádovou i sedací část.

Svou inspiraci hledal Aalto, stejně jako všechny generace tvůrců, designérů i umělců před ním i po něm, v přírodě: ohýbání svazků větviček, stonků trav či obilí ho přivedlo na myšlenku, jak spojit nohy se sedáky a stolními deskami. Po něm začali i další designéři experimentovat s netradičními tvary.

Není bříza jako bříza

Charakteristickými rysy židlí vyrobených ve Skandinávii touto technologií jsou čisté, až puristické tvary, lehkost a přitom překvapivý komfort sezení. Těchto zajímavých vlastností je možné dosáhnout díky použitému materiálu a jeho vyspělému technologickému zpracování. Jemné pláty březové dýhy se za vysokých teplot a tlaku lepí a tvarují. Jsou pak velmi pružné a odolávají vysokému zatížení. Přitom nábytek působí lehkým dojmem.

Další výhodou skandinávského ohýbaného nábytku je skutečnost, že se vyrábí z břízy, která vyrůstá v drsných severských podmínkách a je mnohem tvrdší a odolnější než třeba dřevo z našich lesů.

Zatímco dříve byl takto vyrobený nábytek pouze dřevěný, nyní se často kombinuje s kovem, např. u židlí. Nedůvěřivci, kteří mají dojem, že nábytek tímto způsobem vytvořený vypadá poněkud subtilně (a tedy nebude mít dlouhou životnost), by se měli podívat do skandinávských domácností, kde mnohé kusy slouží již celá léta a není důvod je měnit: stále je funkční, pohodlný a moderní. A při relativní nízké hmotnosti má mimořádnou pevnost. Dlouhověkost je dána právě technologií lamel a způsobem, jakým jsou sestavovány dohromady.

A proč právě z ateliérů severských designérů vycházejí tak kvalitní kusy nábytku? Často totiž byli vyučenými tesaři nebo truhláři, a dokázali proto přesně odhadnout, co lze a nelze vyrobit.

Nabídka nábytku vyráběného touto metodou je opravdu široká. Vybrat si můžete židle, čalouněná křesla, stoly, lůžka, knihovničky, poličky, barové stoličky, držáky na deštníky a mnoho dalších součástí interiéru.

Spojené dýhy

Překližka je dřevěná deska složená ze tří i více vrstev dýh. Přiklížené jsou na sebe tak, aby se vlákna (léta) jednotlivých dýh křížila. To má za následek, že překližka tzv. nepracuje – nepraská a nekroutí se v důsledku tepla či vlhka. Její povrch bývá oboustranně broušený a může být také dýhovaný.

Z čeho se překližka vyrábí

Na její výrobu lze použít dřevo jehličnanů (smrk, borovice), břízy nebo topolu. Vyhledávané jsou rovněž africké (ceiba, gagon) nebo asijské dřeviny. Dýhy z různých stromů se mohou mezi sebou střídat.

Kontakty:

A. I. T. – DESIGN DUROŇ, Ječná 36, Praha 2,

tel.: 224 941 439;

AKIT, Žitná 30, Praha 2,

tel.: 224 941 687, fax: 224 941 401;

Polní 6, Brno,

tel./fax: 543 211 013;

LOCCO, Balbínova 28, Praha 2,

tel.: 222 252 141–42, fax: 222 253 502;

SCANDIUM, Pod Radnicí 1235/2, Praha 5-Košíře,

tel.: 257 225 966;

text: Lenka Kopecká a Hana Profousová