Ozdoba vznikla tak, že na podkladové sklo byly položeny kousky barevného skla do požadovaného obrazu, a pak žárem k sobě staveny (zapečeny). Tato metoda koncem 19. století opět ožila díky americkému malíři a skláři Louisi Comfortovi Tiffanymu, který ji nazval fusing.
Používal ji ke zdobení skleněných dílů spojovaných kovovými pásky při výrobě svítidel, vitráží aj. Koncem 20. století se stal fusing opět hitem. Nejčastěji se stále pracuje s plochým tabulovým sklem, na které se buď rozloží kousky barevných skel, nebo se mezi dvě čirá skla vloží dekorace z jiného vhodného materiálu. Vznikne jakási vitráž, která však nemusí mít kovové pospojování, a říká se jí proto „americká“.
Výtvarníci, kteří si tento způsob dekorování skla osvojili, využívají dnes fusing novými zajímavými způsoby.
Kontakty: STUDIO FUSING GLASS (Petra Karásková), Na Břehu 25, Praha 9, tel.: 0603 80 98 85; ŠMOLÍK-ARCHITEKT, B. Smetany 7, Plzeň, tel./fax: 019/732 97 65, e-mail: post@smolik-architekt.cz, http://www.smolik-architekt.cz
text: Bea Fleissigová a Petr Tschakert foto: archiv |
„Upečené“ vitráže
Bělostná kráva s černými skvrnami na bleděmodrém pozadí, to vše zarámováno červenými a bílými čtverci, je dost podivný motiv pro ozdobu, dokonce pro princeznin šperk. Skleněný zlomek s tímto motivem byl však skutečně nalezen na královském pohřebišti v Egyptě a badatelé ho označili za ukázku vyspělé sklářské techniky starověkých sklářů.