Všechno začíná od podlahy

S výběrem vhodné podlahové krytiny je to však jako s kandidáty na funkci prezidenta. Stejně jako oni má každý typ své přednosti i nevýhody. Někomu vyhoví, pro jiného bude zcela nepřijatelný. Na rozdíl od politiky, kde bývá výsledkem kompromis, si však v případě podlahy můžete zvolit tu nejlepší. Protože si vybíráte vy sami, pro sebe a pro konkrétní místnost.

Podle čeho vybírat

První tři otázky, na něž si musíte odpovědět ještě před koupí, jsou velmi jednoduché. Za prvé – kam chcete podlahovou krytinu použít, za druhé – jak se o ni hodláte starat, a za třetí – zda máte doma psa.

Ano, ti roztomilí domácí mazlíčci „promlouvají“ do výběru konkrétní podlahy víc, než si mnohdy dokážete představit. Jestliže se totiž můžete na něco spolehnout, tak na fakt, že se váš milovaný labrador či retrívr bude po bytě pohybovat po přesně daných cestičkách. Pro lakované parkety je však tato věrnost zvolené trase pohromou. Už po pár týdnech se v těchto místech s největší pravděpodobností objeví neklamné stopy této pravidelnosti. Na lakovaném povrchu zvíře instinktivně zatíná drápky – a je to prostě vidět. Výrobci majitelům větších plemen proto doporučují zvolit dřevěnou podlahu s povrchem dokončeným pouze voskem nebo olejem, nikdy lakovanou!

První otázka – kam – je spojena s náročností a typem provozu, a tedy i s odolností a životností zvolené podlahové krytiny. Čím větší bude namáhání, tím musí být podlaha odolnější. Z tohoto pohledu bývá nejnáročnější předsíň, kuchyň, koupelna a klozet, na opačném konci najdete ložnici a pracovnu. Pomyslný střed představuje obývací a dětský pokoj. U něj navíc ovšem pečlivě zvažte, jak vámi vybraná podlahová krytina dokáže zvukově a – hlavně u malých dětí – tepelně izolovat. To zvládá výborně korek, ale i dřevěná podlaha.

Velkou roli hraje i způsob údržby. Proto se do koupelen a klozetů používá téměř výhradně dlažba, případně kámen. Dlažbu oceníte i ve vstupních halách a předsíních, a to hlavně tam, kde se volně přechází ze zahrady do domu.

Mnozí si pořizují dlažbu i do kuchyně, protože jim přijde ideální vzhledem ke snadné údržbě. Pokud však žena tráví v kuchyni hodně času přípravou jídla i dalšími domácími pracemi vestoje, bude lepší, když sáhne po jiném typu podlahové krytiny. Delší stání i přecházení po tvrdé dlažbě totiž škodí páteři, ale také vazům a kloubům. (Pomoci může buď kombinace se dřevem, nebo třeba použití běhounů z juty či sisalu.)

Do kuchyní se proto nejčastěji doporučuje laminát nebo linoleum. Pozor, to nemá nic společného s materiálem označovaným jako PVC. Linoleum najdete na trhu pod třemi názvy – Marmoleum, Marmorette či Linosom – podle toho, kdo jej vyrábí. Jde o krytinu, jejíž základ tvoří rozemletá směs pryskyřice, korku, lněného oleje, vápencového prášku, juty, pilin a barevných pigmentů. Linoleum je vhodné i do těch nejnamáhanějších míst, kde klidně vydrží i desítky let. Důkaz? Stačí se podívat třeba do vstupních prostor pražského obchodního domu Tesco nebo do Obecního domu v Praze. Všude tam zvolili architekti právě linoleum, protože dobře vypadá, výborně se udržuje a má dlouhou životnost. Dvoumetrové pruhy se spojují pomocí barevných svářecích šňůr, takže přechody jsou téměř neznatelné.

Při výběru podlahové krytiny je třeba zvážit také styl vašeho bytu či domu i potřebu zvukové izolace. Výběr ovlivní samozřejmě i váš vkus – a finance. Šetřit se však v tomto případě rozhodně nevyplatí, podlahy nevyměníte tak snadno jako pohovku nebo nepohodlné židle! Měly by sloužit řadu let či dokonce generací. Určitě není náhodou, že trend směřuje k dřevěným podlahám, o nichž se právem tvrdí, že jsou vícegenerační. Neboli – dáte-li si záležet dnes, ocení to ještě vaši vnuci. K dřevěným podlahám patří neodmyslitelně i kvalitní formátové koberce, ať již z vlny, ale také sisalu či juty. Tyto materiály jsou u nás bohužel stále ještě nedoceněné, a tak je naši výrobci vyvážejí především do zahraničí, například do Francie.

Mléko ani dřevo ničím nenahradíš

Vývoj v podlahových krytinách směřuje ke kvalitním materiálům. Mezi ně samozřejmě patří i dřevěné podlahy. Podlaháři je podle typů dělí na mozaikové, tesařské, řemenové, špalíkové a fošnové, což však pro laika nejsou právě běžné termíny. Ten rozlišuje spíše pojmy jako vlýsky (neboli parkety), mozaiky a palubky či fošny.

Oblíbené jsou dřevěné podlahy tvořené několika vrstvami (zpravidla v rozměrech přibližně 1 200 x 200 mm), jejichž jednotlivé vrstvy jsou lepeny napříč. Dřevo se pak nemůže rozpínat a smršťovat, jak je typické pro klasické parkety. Dřevo je totiž velmi citlivé na vlhko i sucho. Proto by tam, kde se rozhodnete použít dřevěnou podlahu, měla být konstantní relativní vlhkost kolem 45 až 60 procent. Teplota prostředí se doporučuje mezi 15 až 24 °C.

V ložnicích postačí lamely s výškou sedm milimetrů v provedení dýha, zatímco ve středně namáhaných místnostech je lepší použít typy vysoké deset až čtrnáct milimetrů. Ty je pak možné přibližně po patnácti letech dvakrát až třikrát přebrousit a opět nalakovat. Tato možnost opravy, zpravidla přebroušením a opětovným nalakováním, navoskováním či naolejováním (pozor, podlahy upravené olejem nelze po přebroušení lakovat!), je velmi důležitá.

Dřevěné podlahy se dnes nejčastěji pokládají jako plovoucí. Tento výraz znamená, že je podlahová konstrukce oddělená od nosného podkladu i od všech vertikálních záležitostí (například stěn či stoupaček).

Do plovoucích podlah nic nešroubujte ani nekotvěte, aby měla neustále možnost „plavat“. Mohly by jí dokonce vadit i těžké kusy nábytku (nad 200 kg).

Příjemná je také nášlapná elasticita dřevěných podlah, pocit tepla i schopnost přijímat a opět vydávat vlhkost, což se týká, byť v omezené míře, také podlah s lakovaným povrchem. Protože však dřevěné podlahy reagují na vlhkost, je třeba pečlivě dodržet dilatační spáry kolem zdí (8 až 15 mm), aby se podlaha takzvaně nevzdula. Spáry se překrývají lištami. Ty u podlah fungují stejně jako rámy u obrazů – bez nich to nejde. Pokud je podceníte, zkazíte si celý výsledný dojem.

O formátových kobercích už byla řeč. Na dřevěných podlahách vyniknou nejlépe, a zejména ty ručně vázané. Pozor ovšem na to, že by se neměly asi půl roku až rok vysávat, musí se „zašlapat“.

Laminát? A proč ne!

Plovoucí laminátové podlahy mají řadu výhod, například „roznášejí“ teplo po celé ploše na rozdíl od korku, který funguje jako tepelný izolant – a proto se hořícím oharkem poškodí. Obdobně má laminát tendenci přenášet zatížení do okolí, proto na něm nezůstávají stopy po těžších kusech nábytku.

Při pokládce je třeba si dát pozor na hlukovou izolaci, zejména v panelových domech by nemusela 2 až 3 mm silná zvukotěsná polyetylenové podložka, která se běžně používá, stačit.

Někteří výrobci proto dodávají vlastní podložky, například z plsti, nebo nabízejí takzvaný soundblock. Jde o lamely, jejichž spodní část je již opatřená protihlukovou podložkou. Testy prokázaly snížení hlučnosti o 8 decibelů, a to v porovnání se stejnou podložkou, položenou ovšem volně na podklad. Proti hluku poslouží i dřevotřískové desky či korek prodávaný v rolích. Při pokládce nesmíte zapomenout také na parotěsnou podložku.

Po letech, kdy se u laminátu uplatňoval při pokládce systém pero-drážka (do těchto spojů je nutné použít lepidlo), dostávají dnes stále více přednost zámkové podlahy. Díky maximálně přesným drážkám do sebe lamely „zaklapnou“. Spoj je pevnější, podlaha se rychleji pokládá a dokonce ji lze okamžitě začít používat, zatímco u systému pero-drážka se doporučovalo počkat 24 hodin. Podlaháři oceňují u zámkových typů snadnou výměnu poškozených lamel. Ke tvrzení, že lze podlahu rozebrat a opět složit, však bývají skeptičtí. Je to možné, ale zámek nesmí být sebeméně poškozen.

Kontakty:

AB PARKET STUDIO, Soběslavská 9, Praha 3,

tel.: 271 730 813;

ASKO, Fr. Diviše 984, Praha 10,

tel.: 271 017 201, fax: 267 710 610;

AU-MEX, Vážská 845, Praha 9,

tel.: 283 933 452, 283 933 472, fax: 283 933406;

BANIMPEX, Týmlova 14, Praha 4-Michle,

tel.: 261 210 381,

tel.: 261 216 998, 261 223 694, fax: 261 219 378;

CARPET LAND, Dejvická 46, Praha 6,

tel./fax: 224 313 791;

EMPIRI WOOD DESIGN, Dobronická 1257,

areál Vodní stavby, hala 12, Praha 4,

tel.: 261 112 987;

GRANITIFIANDRE PRAHA, Senovážné nám. 8, Praha 1,

tel.: 224 228 630, fax: 224 236 345;

KRATOCHVÍL PARKET PROFI, Bohunická cesta 1/328, Moravany u Brna,

tel.: 547 212 811;

ORIENTÁLNÍ KOBERCE Palacka, Veveří 17, Brno,

tel.: 541 214 620, mobil: 605 364 880;

PODZIMEK & SYNOVÉ, Váňovská 528, Třešť,

tel.: 567 214 241;

RIVA, U Prioru 1, Praha 6,

tel.: 233 311 275;

V-PLAST, Jiráskova 701, Vsetín,

tel.: 571 489 551

text: Alena Řezníčková

foto: archiv
zdroj: Moderní byt 3/2003