Ten ušák ke mně přišel díky mému partneru Janovi, který ho zdědil po svém dědovi Filipovi. Hned ten den, co jsem ho uviděla a posadila se do něj, abych ho vyzkoušela, pronesl Jan jasnozřivě: Takže jsem přišel o křeslo. Měl pravdu. Ušák stojí v mé pracovně a já se v něm učím role, čtu si, povídám si v něm se synem, protože se do něj stále ještě vejdeme oba, někdy si v něm trošku pospím a vždycky si báječně odpočinu. Je potažený černě a někteří lidé si myslí, že černá barva člověku neprospívá. Prý pohlcuje energii. Jenomže na mnoha místech Asie ji zase považují za symbol síly a smutek a úbytek sil pro ně představuje bílá. Líbí se mi, jak jsou názory na barvy, horoskopy a vůbec pohled na život relativní, stačí se jen postavit na jiný konec zeměkoule. Já mám východní filozofie ve velké úctě, takže se přikláním k jejich výkladu i proto, že můj černý ušák mě prokazatelně nabíjí.
Musím se přiznat, že vůbec nemám ráda plasty. Já vím, že umělé hmoty jsou vlastně také součástí přírody, protože ani nemohou vzniknout jinak než z prvků Mendělejevovy tabulky jako všechno ostatní. Jenomže pro mě jsou jakoby zbavené života a já se jich dotýkám jen nerada. Studí mě. Kdežto z dřevěných předmětů okamžitě cítím teplo a někdy přímo vibrace, které jsou mi velmi příjemné. V našem bytě máme jenom dřevěné podlahy a nechali jsme obnažené dřevěné trámy, které jsou napuštěné včelím voskem. Ta vůně, která naplňuje celý prostor, se prostě nedá vypovědět. Je ale také pravda, že obdivuji, když někdo umí dokonale začlenit plasty do svého interiéru. Nemám teď na mysli jenom kuchyňské spotřebiče, ale nějaký designový kus nábytku, vyrobený převážně nebo úplně z umělých hmot. Tvary některých židlí jsou opravdu krásné a barevné možnosti plastů jsou úžasné, to všechno z nich dělá ideální doplňky do jednoduchých moderních interiérů. Souhlasím… Je to zajímavé, ale nic pro mě. Když si můžu vybrat, tak si do hospody, kde mají umělohmotné stoly a židle, nesednu. Nesnáším pít z umělohmotných pohárků, a když mám použít plastový příbor v letadle, raději nic nejím. Asi jsem vás moc nepotěšila, co? Ale některá ta křesla, která jste mi nabídli k vyzkoušení, bych vzala na milost. Zrovna to, na kterém se tu předvádím. Kontakty: AKIT, Žitná 30, Praha 2, tel.: 224 941 687, fax: 224 941 401; Polní 6, Brno, tel./fax: 543 211 013; NOBIS STUDIO, Štěpánská 59, Praha 1, tel.: 222 247 520, 224 238 298, tel./fax: 224 239 467; STUDIO FURNITURE, Vinohradská 167 (Oskar Centrum Vinice), Praha 10, tel./fax: 272 161 365; 3DH INTERIER, Bredovský dvůr, Olivova 4, Praha 1, tel.: 224 210 391-92; Lucemburská 16, Praha 3, tel.: 222 719 541 text: Yvetta Blanarovičová foto: Pavel Vítek |
Yvetta Blanarovičová – Křeslo je pro mě domov
Narodila jsem se na Slovensku uprostřed kopců porostlých nádhernými lesy a vyrůstala jsem zde do svých patnácti let. Hory a stromy jsou pro mě synonymem domova a dodnes musím být obklopená co nejvíce dřevem, abych se cítila dobře. Dokonalý pocit pohody mám pak ve svém obrovském černém ušáku, do kterého se můžu schoulit úplně celá.