|
Toužíte po typické kuchyni z Itálie, tak jak se prezentuje v katalozích proslulých italských výrobců? Pak jste určitě milovníky prostoru, absolutního pořádku, kombinací kovu a plastu, ostrých jasných linií, nerezu, hliníku a jste schopni sportovních výkonů při překonávání vzdáleností mezi jednotlivými částmi kuchyňské linky. Přitom není třeba mít iluze o tom, že takto vypadají kuchyně v běžných italských domácnostech. I Italové se určitě většinou stravují (a vaří) doma a kuchyňský nábytek pro denní provoz bude zajisté méně prosklený, méně náročný na úklid a navíc se lépe vejde do běžného bytu spodních 58 milionů obyvatel této země.
Milovníci ostrůvků Jestli je něco pro italské kuchyně typické, tak je to řešení s ostrůvkovým varným centrem. Je jako stvořené pro prostorné kuchyně – výsledný dojem v typické kuchyni „po italsku“ tak připomíná pitevnu, kde je pracovní stůl taky uprostřed. Tomuto lehce nadsazenému přirovnání nahrává i skutečnost, že některé modely jdou ve snaze po designovém minimalismu tak daleko, že ve výběru materiálů, barev a tvarů skutečně připomínají aseptické nemocniční prostředí.
Návrat k modulům Kdo si pamatuje na kuchyně našich babiček, získá představu, jak vypadá to, čemu se dnes vznešeně říká modulové řešení. Tak jako dřív dominovaly kuchyni kredenc, sporák a mycí stůl, tak se dnes moderní kuchyň určená pro velký prostor skládá z takzvaných modulů. Tvoří je varné centrum (často ve formě již zmíněného ostrůvku), mycí centrum a část ukrývající ve svých útrobách sklo, porcelán a další potřeby pro stolování.
Chladný kov Není divu, že v horkém italském létě se daří i materiálům, které vyzařují všechno, jen ne teplo. Nerez a hliník tu tak napomáhají napřimovat linie, až se stávají protipólem zakulacených tvarů 60. let.
Pokud se typická designová kuchyň tvarem blíží modelům určeným pro profesionální restaurační provozy, pak v zastoupení kovů je tento trend ještě zřetelnější. Výsledkem je výrobek, který po stránce životnosti i hygieny snese nejpřísnější měřítka. Jinou otázkou je, komu jsou podobné kuchyně určené. Není tajemstvím (a prodejci se to často ani nesnaží zakrývat), že udržet nerezovou pracovní desku v dokonalém neponičeném stavu je v praxi nemožné.
Kvůli spravedlivosti je však třeba říci, že podobné extrémy se nevyskytují tak často. Prodejci se přizpůsobují středoevropskému vkusu a tradici a snaží se citlivě zakomponovat technické prvky do materiálů, které jsou naší duši bližší. Výsledkem pak může být kuchyň, která si z extravagantních vzorů vezme designovou čistotu linií, ale zůstane jí charakter prostoru přejícího rodinnému setkávání a pohodě.
Co je typické? – modulové uspořádání – ostrůvkové řešení – použití kovů a skla – horizontální členění skříněk – skříňky na kolečkách – dolní skříňky a moduly na nožičkách – rozmanitost barev – od barevných laků až po design v barvách dřeva
Kontakty: ALEXA STUDIO, nákupní galerie Myslbek, 1. patro, Na Příkopě 19-21, Praha 1, tel.: 222 244 041, fax: 222 243 634; BERLONI, Korunní 65, Praha 2, tel.: 222 510 112; fax: 222 521 172; DESIGN DISTRICT PETŘÍN, Újezd 19, Praha 1, tel.: 257 317 410, 732 652 077; KUCHYNĚ LUBE, Ševcovská 8/3350, Zlín, tel.: 577 214 330, e-mail: info@lube.cz , www.lube.cz ; NEXT INTERIER (ANTICO), Ústřední ulice, Praha 10-Štěrboholy, tel.: 272 701 841; PIGMAY STUDIO, Italská 27 (vchod z Mánesovy ulice), Praha 2, tel.: 222 251 272
text: Marek Burza foto: archiv |
Po italsku
Italský designér nekreslí kudrlinky, raději se rozpřáhne, velkorysým gestem narýsuje vzdušnou kuchyň ze skla a kovu a odejde do nejbližšího baru posilnit se prosluněným italským vínem. Proto jsou italské kuchyně pojem. Jsou synonymem velkorysých novátorských řešení. Na každém veletrhu nábytku určují směr, kterým se design kuchyní bude ubírat.