Na rozdíl od rodinného domu, jehož dispozice vzniká přesně podle potřeb budoucích uživatelů, u dokončeného bytu nebo typového domu musíme danou dispozici respektovat, anebo ji měnit jen částečně. Přesto než začneme s jeho zařizováním, měli bychom se hlavně zamyslet nad tím, zda opravdu vyhovuje všem našim požadavkům. Možná by nám i drobné stavební úpravy, které trochu oddálí nebo zkomplikují stěhování, mohly pozdější život v bytě velmi zpříjemnit. Vaření a stolováníPříprava jídla bývá méně důležitou funkcí bytu snad jen pro extrémně zaměstnané manžele, kteří si společný večer okoření raději posezením v restauraci než pravou domácí svíčkovou. Pro klasickou rodinu s dětmi je však kuchyň nepostradatelným a základním prostorem, kolem kterého se točí celý jejich život doma. Děti si v kuchyni — co nejblíž mámy vařící oběd nebo večeři — hrají, kreslí, píší úkoly. A snad jen fotbal donutí otce, aby zůstal sedět u televize a nenakukoval mlsně pod pokličku. Kuchyň oddělená od obytného prostoru (v horším případě dokonce umístěná na vzdálenějším konci bytu) nutí rodinu trávit svůj volný čas v leckdy nejmenší a nejtmavší místnosti bytu. Přestože obývací pokoj je velký a krásně prosvětlený, zařízený pohodlnou čalouněnou „sedačkou“, rodina se přesouvá za matkou do kuchyně. Pokud se sem vejde alespoň velký jídelní stůl, mohou si na něm děti rozložit malování nebo otec své noviny. Ale zcela konfliktní provoz nastává, když je stolování už součástí vzdálenějšího obývacího pokoje. Návaznost obytného prostoru na kuchyň s jídelnou by proto měla být úkolem, na který se zaměříme nejdříve. Správné vybavení kuchyně a pohodlný jídelní stůl se židlemi jsou mnohem důležitější než výběr pohovky, křesel či televizoru. Provizorně se dá u televize sedět třeba i rok nebo dva na polštářích, ale dokud není v provozu kuchyň, rodina bude žít jako v hotelu. Nemůže mít pocit domova. I malá šatna zvětší obytný prostorKdo se jednou snažil umístit šatní skříně do ložnice nebo pokojů dětí, má už zkušenosti, jak tyto 60 cm hluboké kusy nábytku nepříjemně zmenší celou místnost. Všude překážejí, o kus vyčnívají před regály na knihy, kterým stačí hloubka méně než poloviční, ubírají prostoru nejen na ploše, ale často také na denním světle. Pokud to dispozice bytu jen trochu dovolí, vyplatí se zřídit samostatnou šatnu a skříně ze všech pokojů úplně vyloučit. Místnosti určené k samotnému bydlení pak získají volnost a vzdušnost, budou mnohem lépe sloužit svému účelu. Větší šatna může být vybavena skříněmi, které oděvy lépe chrání před prachem a nečistotou, ale malá šatna může zůstat neděleným prostorem s tyčemi na zavěšení ramínek a policemi nebo košíky na prádlo. Jestliže není v šatně okno, kterým se do bytu dostává nejvíc prachu z ulice, nejsou mu oděvy zdaleka tolik vystaveny. Sezonní nebo málo používané věci navíc můžeme ukládat v krabicích, odděleně od oděvů se vyplatí skladovat boty, pokud je nemíníme před každým uložením do botníku pečlivě vyčistit. Praktický často znamená i krásnýLidé, kteří o zařizování svého bytu přemýšlejí především prakticky, hledají logické vazby a optimální provoz, většinou ani nevyhledávají nábytek nevkusně nazdobený, netíhnou k přemíře kusů nábytku ani k místnostem zaplněným spoustou zbytečností, na které jen padá prach. Volný prostor se nejenom snadněji udržuje v čistotě, ale navíc i lépe působí. Tvarově strohé a účelové vybavení se mnohem jednodušeji vzájemně kombinuje, nehrozí tolik nesprávná volba stylu, materiálů či barev. Byt v činžáku, který představujeme na fotografiích, se dokázal vypořádat nejen s provozem, ale také s vybavením v příjemném, jednoduchém a vkusném stylu. Je zřejmé, že velkou péči věnovali jeho majitelé především vybavení moderní kuchyně a navazujícího jídelního koutu. Samostatná šatna odlehčila byt od největších kusů nábytku, v pokojích zůstávají jen lehké regály a police na knihy, případně menší úložné skříňky (na televizor, hi-fi techniku a drobné osobní předměty). Společný obytný prostor je plně využitý k posezení rodiny nebo jejích přátel. Prostor nezabírají těžká a rozměrná křesla, rohová polštářová pohovka je naopak lehká, a přesto se do ní usadí mnohem více lidí najednou. Jedno pohodlné křeslo „ušák“ s podpěrou na nohy je příjemné pro četbu nebo relaxaci. Zařízení působí svěže, moderně, nehraje si na měšťácký blahobyt, ale plně odpovídá současnému způsobu života. Věra Konečná Foto: Jaroslav Hejzlar Zdroj: Můj dům 11/01 |