Majitel si přál diskrétní zahradu, která by navazovala na architekturu již stojícího domu a zároveň korespondovala s jeho zálibou v pěstování bonsají. Byl si vědom, že klasickou japonskou zahradu by v českých podmínkách nejspíš „neuživil“, a tak se rozhodl alespoň pro zahradu v japonském stylu. Společně s architektem Michalem Nováčkem pracovali převážně s českými artefakty a s místně dostupnou flórou tak, aby se co nejvíce přiblížili náladě japonských zahrad.
Dobrý potenciál v základu
Na pozemku o velikosti asi 1 500 m2 převažovala orná půda a nebylo třeba žádných rozsáhlých úprav. Dovezená hlína posloužila k modelaci terénu pro azalkové ostrovy, využila se k úpravě záhonů a pro usazování kamenů. Nachází se zde celkem 25 velkých kamenných solitérních bloků, ploché polygony z černého čediče se využívají na cestní síť. Hlavní esovitá cesta je páteřní osou celé zahrady, kratší cesty jsou sypány kamennou drtí.
Architektonicky čistý rodinný dům bez zbytečných zdobných prvků se otevírá do zahrady dřevěnou terasou a v patře se balkonem nabízí nádherný pohled na celou zahradu a dřevěný čajový pavilon, kde se majitel stará o své bonsaje.
Veškerý život flóry se ovšem odehrává v centrální části, na vnitřním trávníku, na šesti azalkových ostrovech. Květy japonských azalek mají nespočet sytých barev, některé jsou dvoubarevné, žíhané nebo třeba růžové s bílým lemem, bílé s fialovým okrajem, oranžové se žlutými proužky. Michal Nováček to nazývá převzetí nálady z japonských zahrad: „Nejsem odborníkem na tento typ zahrad. Použil jsem pouze základní východní principy, které jsou v Evropě důvěrně známé a pochopitelné,“ vysvětluje.
Dramatický náboj
Japonské prvky zcela převažují, přestože jsou artefakty ve většině případů pořízené v Evropě. Najdeme tady miniatury horských štítů a kopců, nechybí suchý potok, znázorňující hlavní cestu zahradou; originálními nápady jsou azalkové vyvýšené záhony, představující ostrovy v širém moři a čedičové solitéry, za kterými se u čajového domku schovávají malé bonsaje. Atmosféru dotvářejí japonské lampy a flóra, která je schopná v daných podmínkách přežít. „Zvláště velký pozor je třeba dávat na bambusy, které jsou v našich podmínkách hodně choulostivé,“ dodává architekt cestou lemovanou rododendrony, plaménky, hortenziemi a čemeřicemi, které opět vyrazí s plnou parádou na začátku jara.
Rododendrony jsou většinou stálezelené, na jaře kvetou v zářivých pastelových barvách, v odstínech žluté, oranžové, růžové, červené a fialové. Na podzim se listy mnoha druhů zbarvují do žluta, oranžova a červena.
„Vše je koncipováno tak, aby byla zahrada zajímavá po celý rok. S léty se prokresluje a dotváří, potřebuje zhruba tři až čtyři roky. Uzavírají se květinové celky, rýsují se přesné tvary záhonů a přirozeně se oddělují od štěrkových cest. Zahrada má poté svůj geometrický i přírodní řád. Stromy a keře postupně dorůstají, tvarování větví pomocí lanek dodá zahradě dynamický náboj,“ vysvětluje Michal Nováček.
Japonská hra barev a vůní
Z tvarovaných stromů lze spatřit v centrální části zahrady převážně muchovníky (Amelanchier lamarckii), které otevírají celý prostor a na podzim se barví do červena. Diskrétní zónu po obvodu tvoří elegantní panošované smrky (Picea pungens), tisy (Taxus baccata), červenolisté třešně (Prunus cerasifera ‚Nigra‘) a bobkovišně (Prunus laurocerasus). Je tady i celá řada opadavých keřů, například svída krvavá (Cornus sanguinea), panošované hortenzie (Hydrangea macrophylla), kaliny (Viburnum japonicum) či brsleny (Euonymus japonicus).
Z původních stromů se zachoval pouze modřín (Larix decidua) na hranici pozemku. Dominantní jsou muchovníky vytvarované v korunách do obláčků a do stromů, pohybujících se ve větru (strom v savaně). Celkově převažují listnáče, které se na podzim barví do červena a navozují nostalgickou náladu typickou pro japonské zahrady. Na jaře vždy vykvete v centrální části šest hlavních azalkových kopců, ostrovy se změní v nádherné barevné skvrny v zeleném trávníkovém moři.
Další kopce po obvodu společně s výrazně zelenými buxusovými koulemi a tvarovanými borovicemi dotvářejí celkovou kompozici (vlnící se lem). Kopce se postupně, takřka kaleidoskopicky, skládají do barev a jsou zajímavé v každém ročním období. Nikdy se nedíváte přes prázdný trávník, ale přes několik barevných kopců a kulis, abyste pak ve spodní části spatřili stylový červenohnědý čajový domek. Jeho okolí zdobí různé kombinace okrasných trav (ozdobnice čínská, kostřava, bezkolenec, dochan červený a další), včetně vzácné japonské trávy (Hakonechloa macra).
Důstojné majitelovo hájemství, kde se věnuje své bonsajové zálibě, je diskrétně ukryto trávami v kombinaci s buxusy a svídou krvavou (Cornus sanguinea). Kamenné sokly zdobí bonsaje, které jsou největší chloubou majitele zahrady, stejně jako celá zahrada vytvořená podle jeho představ a přání.
Autor konceptu: Ing. Michal Nováček, www.atelierdva.cz
Realizátor: Aleš Kroczak, www.kroczak.cz
