Oázy míru a harmonie

Nejdůležitější je soulad

Koncepce čínské zahrady je podřízena hlavnímu přírodnímu zákonu – zákonu rovnováhy, tvořenému prvky jin a jang, usilujícími přes svou protikladnost o harmonii. Proto čerpá inspiraci v přírodě, jejíž krása a dokonalé uspořádání vždy představovaly v Číně nejvyšší estetický ideál, a zachovává tyto vlastnosti i v miniaturním provedení. Není náhodou, že čínský znak pro harmonii „che“ má etymologické kořeny pravděpodobně v piktogramu označujícím hustou polévku připravenou z mnoha přísad, z nichž ale každá si podržuje svou původní charakteristiku.

Báseň z vody a kamení

Vybudování zahrady se v Číně dodnes považuje za svébytné umění, které má mnoho společného s básnictvím. Jen slova jsou nahrazena stromy, zurčícím vodopádem, můstkem přes potůček, odrazem měsíce ve vodní ploše. Stejně jako báseň má i takto vytvořená zahrada oslovovat city, nabízet podněty k přemýšlení, poskytovat uvolnění, klid a harmonii ducha.

Základními komponenty čínské zahrady jsou hory a voda, přičemž mohutnost pohoří může zastupovat pouze jediný vhodný kámen a divoký vodní živel malý pramínek vody. Vždy bylo důležité také pojmenování, které vyjadřovalo vztah zakladatele k jeho útočišti ticha, například Zahrada osamělých radostí nebo Lví háj. Kdysi je pro sebe budovali zejména čínští intelektuálové, ale i vysocí státní úředníci, kteří si pod vlivem taoistické filozofie a buddhismu uvědomili, že jedinou skutečnou svobodu nabízí člověku příroda, jejíž zákonitosti je však třeba respektovat. Nebylo přitom důležité, jak velký prostor měl tvůrce zahrady k dispozici. Dokonalá miniatura přírody mohla vzniknout jak na ploše několika hektarů, tak na jídelní míse, a to platí stále. Mnohé z dávno založených zahrad se v Číně zachovaly až do současnosti a představují stejné kulturní bohatství jako v jiných zemích velkolepé stavby minulosti, plastiky a malby starých mistrů.

Čínská zahrada v Praze

Poselství čínské zahrady nacházelo a nachází vyznavače i za velkou bílou zdí. Vedle zahrad vybudovaných rodilými Číňany, kteří si tak přenesli do našich podmínek kousek domova, vyrostlo u nás několik dalších opravdu klasických staveb tohoto druhu. Překrásnou variantu vybudovali například manželé z Prahy, řadu let se zajímající o východní filozofie. Jejich hluboký zájem o čínskou kulturu a obdiv k čínskému zahradnímu umění vyústil do projektu, který určitě potěší každého ctitele krásy.

K dispozici měli poměrně malý pozemek lichoběžníkového tvaru, navíc svažitý, takže byly nutné značné terénní úpravy. Velký problém představovalo také získání dominantních valounů, které zahradě dodávají jistou monumentalitu. Pomohla však náhoda a vlastníci zahrady nelitovali námahy, aby mohli svůj dávný sen uskutečnit. Zejména její spoluautorka a spoluvlastnice uplatnila v kompozici a modelaci terénu velké zkušenosti ze své firmy zaměřené na zařizování interiérů. Spolu s manželem navíc zemi nebeského draka několikrát navštívili a osobně poznali řadu proslulých čínských zahrad, takže jejich oáza klidu tento ideál i s jeho filozofickým obsahem dokonale naplňuje.

Kontakty:

HOLANDSKÁ KVĚTINÁŘSKÁ KANCELÁŘ,

Týnský dvůr 10, Ungelt, Praha 1,

tel.: 224 800 535, 224 828 065–68, fax: 224 828 456;

KONSEPTI, Elišky Krásnohorské 4, Praha 1,

tel.: 222 326 928, fax: 222 321 358;

U Sv. Ducha 3, Praha 1, tel.: 222 317 759;

MIMOSA, Vinohradský pavilon,

Vinohradská 50, Praha 2,

tel.: 222 097 124;

Vinohradská 148, Praha 2,

tel.: 267 310 228;