|
|
Pokud budeme celkově hodnotit přírodu Španělska, tak většinu území tvoří neúrodná kopcovitá pustina, která se v okolí vodních toků a v pásu kolem pobřeží mění v ráj citrusů, palem a jiných subtropických rostlin. Vzhledem k vysokým letním teplotám se také mění hlavní prio-rity při zakládání parků a zahrad. Nejedná se zde pouze o estetické ztvárnění prostředí pro relaxaci, ale především o zajištění dostatku stínu, bez něhož není možno existovat.
Návštěva Valencie Pokud navštívíme například Jardines del Real, královskou zahradu ve Valencii, která byla založena v 18. století, v období podmračného počasí, bude na nás působit depresivně a místy až strašidelně. Avšak při letním vedru uvítáte rádi stín dvě stě let starých stromů a náhle začnete objevovat mnoho romantických zákoutí, která již staletí ukrývají návštěvníky před světem i sluncem. V soukromých zahradách, ale i v parcích je v oblasti Valencie a Barcelony hojně využíváno mozaikových doplňků, a to od schodů přes lavičky po sochy. Například v městečku Oropesa del Mar je budován nový rozlehlý park, který na většinu středoevropských návštěvníků působí kýčovitým dojmem, ale je nádherně udržovaný a plný kvetoucích ibišků (desítky barevných variet), strelicií a mnoha dalších zajímavých rostlin i stromů, a tak je škoda jeho návštěvu vynechat.
Hemisferio Jeden z nejnovějších parků je budován ve Valencii v rámci supermoderního muzejního komplexu. Celá horní část pavilonu Hemisferio je osázena pod obrovskou klenbou vzrostlými palmami a mnoha dalšími rostlinami. Tento prostor ohromuje návštěvníky svou velikostí, dokonalou zahradnickou a architektonickou úpravou. I okolí ostatních pavilonů včetně akvária je špičkovou ukázkou práce španělských zahradních architektů a zahradníků.
V soukromých zahradách je kladen důraz na vytváření stinných zákoutí, a tak je zde mnoho pergol a stěn hustě obrostlých popínavými rostlinami. Zejména desítky barevných variet bugenvileí se stovkami květů září do širokého okolí. Součástí zahrad jsou palmy různých druhů a citrusy zde nahrazují u nás tradiční jabloně, pro které jsou zde již nevyhovující podmínky. Při pěstování rostlin ve Španělsku je hlavním limitujícím faktorem voda, neboť v letních měsících spadne minimum srážek, a tak vše, co má přinést nějaký užitek, ať estetický nebo hospodářský, je nutné pravidelně zavlažovat. Zde doslovně platí, kde je voda – tam je život.
Bugenvilea (Bougainvillea) Byla objevena a přivezena do Evropy francouzským admirálem Louisem Antoinem de Bougainville v 18. století. Roste všude tam, kde zimní teploty neklesají pod nulu. Rostliny dosahují výšky 3 až 5 m a jsou stále zelené i opadavé. V současné době je vyšlechtěno mnoho barevných variet od původní fialové po bílou včetně plnokvětých a panašovaných rostlin. Krásné květy jsou ve skutečnosti zbarvené listeny. Vlastní květy jsou nenápadné a mezi listeny se skoro ztrácejí.
Strelicie (Strelitzia reginae) Pochází také z Jižní Ameriky. Teplota v zimním období by měla dosahovat 8 až 14 °C. Ve volné přírodě se vyskytuje spíše v teplejších oblastech. Množí se dělením trsů nebo i semeny. Semenáčky ve vhodných podmínkách vykvetou asi po čtyřech letech.
Palmy Ve španělských zahradách je pěstováno mnoho druhů palem, ale nejčastěji je zastoupena datlová palma, a to zejména Phoenix canariensis – kanárská datlová palma. Většina palem se dá v našich podmínkách pěstovat ze semen. Kanárskou palmu je vhodné na léto umístit do zahrady.
Cykasy (Cycas) I když vzhledem připomínají palmy, ve skutečnosti jsou více příbuzné kapradinám. Cykasy patří k nejstarším rostlinám vůbec. Ke klíčení potřebují dostatek času a teplotu kolem 30 °C. Rostou velmi pomalu a za rok vytvoří většinou pouze několik listů.
text a foto: Petr Prokop |
Španělské zahrady a parky
Ve Španělsku stejně jako v ostatních jižních státech většina milov-níků přírody obdivuje volně rostoucí a pro nás exotické rostliny, které v našich podmínkách přežívají pouze ve sklenících a zimních zahradách nebo v květináčích za oknem.
