Střídmostí ke kráse

Kostru nové zahrady budou tvořit převážně listnaté stromy – javor (Acer platanoides, campestre), líska (Corylus colurna), jeřáb (Sorbus intermedia), katalpa (Catalpa bignonioides). Podsadba z opadavých i stálezelených keřů vyššího vzrůstu – Weigella, Philadelphus, Lonicera, kaliny (Viburnum), tavolníky (Spiraea), trojpuky (Deutzie) – bude umístěna především do východní exponované části zahrady.

Současný stav okolí domu

Jehličnanů doporučuji vysadit méně a navrhuji takové druhy, které zapadají do rázu krajiny. Vhodná je borovice (Pinus silvestris), modřín (Larix decidua) nebo smrk (Picea abies). V žádném případě se do zdejšího prostředí nehodí žluté, modravé, stříbřité ani jinak barevné kultivary jehličnanů, střídmost je potřeba i u pestrolistých listnáčů. Stávající ovocné stromy zatím zůstanou jako součást kompozice, později budou odstraněny nebo nahrazeny.

Návrh řešení zahrady: 1 Příjezdová plocha, 2 Šlapákový chodník, 3 Terasa, 4 Dům, 5 Trávník, 6 Užitková zahrádka, 7 Živý plot (Carpinus, Thuja), 8 Keře vyššího vzrůstu, 9 Keře nižšího vzrůstu, 11 Acer campestre, 12 Acer platanoides Crimson King, 13 Catqalpa bignonioides, 14 Catalpa bignonioides Nana, 15 Corylus colurna, 16 Pinus silvestris, 17 Prunus serrulata Amanogawa, 18 Prunus cerasigera Nigra, 19 Picea abies, 20 Quercus robur, 21 Sorbus intermedia

Barevné skvrny

V předních lemech záhonů navrhuji nižší a pokryvné keře – tavolník (Spiraea bumalda, S. japonica, S. betulifolia), mochnu (Potentilla fruticosa), kdoulovec (Chaenomeles japonica), zimolez (Lonicera pileata), skalník (Cotoneaster dammerii, C.salicifolius), pokryvné růže a další.

Protože si majitelé přejí méně květin, doporučuji trvalkami olemovat přístupovou cestu nebo kraje keřových skupin na pohledově významných místech. I mezi trvalkami je třeba vybírat druhy spíše přírodního a venkovského charakteru (Chrysanthemum leucanthemum, Rudbeckia fulgida, Aster, Delphinium, Centaurea, Astilbe, Lavandula, Campanula, Euphorbia, Corydalis, Phlox, Sedum, Lychnis, Veronica, Lupinus, Verbascum).

Zelená stěna

Na západní straně bude vysázen živý plot: je možné doplnit stávající zeravy (Thuja), nebo naopak vysadit vzdušný poloopadavý habr (Carpinus betulus). Prostranství před zelenou stěnou zaplní skupiny nižších kvetoucích keřů a trvalek. Zadní svažitá část bude převážně osázena, takže vznikne příjemné intimní prostředí, ale výhled ze zahrady nebude narušen. Souvislé výsadby nebudou po čase potřebovat téměř žádnou péči.

ZAHRADNÍ ARCHITEKTKA

Martina Fárová (1975)
Studovala Vyšší odbornou školu zahradnickou v Mělníku, obor zahradní a krajinná tvorba. Po ukončení studia pracovala tři roky v pražské firmě Tulipa. Od roku 2003 pracuje u firmy Marigreen, kde projektuje zahrady a řídí jejich realizace.

Kontakt:

Marigreen, s. r. o.

Žampionová 2, Praha 10

tel.: 267 711 805

e-mail:

marigreen@marigreen.cz

www.marigreen.cz

Stavební prvky

Vjezd do garáží je pod úrovní terénu. Na levé straně navrhuji vybudovat opěrnou zeď, kterou obroste přísavník (Parthenocissus tricuspidata), u její paty poběží pás nižších pokryvných rostlin. Hlavní cesta může být v přímé linii: vznikne tak zajímavý kontrast s měkkými konturami záhonů. Na cestu naváže chodník z kamenných šlapáků, který propojí jednotlivé části zahrady – okrasnou s užitkovou zahrádkou (v severním cípu zahrady) a s terasou.