Fotografka Moderního bytu bydlí s europaletou

KDO TU ŽIJE…

Jana Labuťová
– 36 let
– v roce 1995 vystudovala fotografii
– v roce 2006 měla samostatnou výstavu portrétů NYC
– v roce 2008 vyhrála 1. cenu v soutěži o nejlepší portrét časopisu Foto video
– vyučuje na Škole kreativní fotografie, věnuje se převážně fotografování architektury a reportážní fotografii
– ráda cestuje, plave a cvičí jógu

Klárka – 5 let , Vojta – 9 let

Váš byt se nachází v klidné části Prahy na Zbraslavi, navíc v malé vilce pro několik nájemníků. Jak se vám podařilo získat atypický půdní prostor právě tady?

V místech, kde je hlavní obytná část, dříve byli dva malé byty propojené domovní chodbou. Téměř před patnácti lety se mi podařilo pronajmout jeden z bytů, brzy poté i ten druhý a následně celý prostor odkoupit včetně půdy. Nejprve jsme částečně zrekonstruovali jen hlavní prostor a až do minulého léta byla hned za dveřmi ložnice půda, kterou jsme používali jako úložný prostor. Protože však máme dvě děti, které rychle rostou a už si zaslouží každé své soukromí, rozhodli jsme se na místě půdy udělat druhý dětský pokoj. Šlo o tak rozsáhlou rekonstrukci, až jsme postupně došli k závěru, že je ta pravá chvíle zrekonstruovat rovnou celý byt.

Původně jste tak zásadní proměnu interiéru neplánovali?

Nejdřív šlo opravdu jen o jeden dětský pokoj, ale v průběhu stavebních prací se začaly rozpadat podlahy, ve stejnou dobu se dělala nová fasáda domu a všichni se rozhodli pro nová okna, tak jsme si řekli, že si taky vyměníme okna, navíc jsme potřebovali nové topení… Pak už to na sebe navazovalo, a protože můj muž Martin je z oboru stavebnictví a této problematice dobře rozumí, vymyslel kompletní přeměnu prostoru.

SLEDUJTE REALITY SHOW – ZAŘIZUJEME BYT

Umístění klasického větráku na stropě je inspirováno filmy Alfreda Hitchcocka, stůl ze dvou palet byl nápadem Janina manžela

V celém bytě převládají přírodní materiály, podlahy jsou z masivního dřeva a v kuchyni je přírodní linoleum (marmoleum)

Jídelní stůl měl být původně zelený, Jana si nakonec prosadila barvu bouřkového mraku a s výsledkem jsou všichni spokojeni

I ty máš ale k interiérům blízko. Pro Moderní byt jsi jich vyfotografovala opravdu hodně. Ovlivnila tě tato spolupráce?

Určitě ovlivnila. Každý z bytů, který jsme s kolegou Jirkou Vaňkem fotili, měl nějaký nápad, který mě zaujal. Některé fotografie z Moderního bytu jsme si i vystřihávali a ukládali, dokonce jsme si opisovali kontakty na designérská studia a různé showroomy. Také se dost zásadně změnil můj vkus. Dřív jsem měla ráda romantický styl interiérů, takzvané selské baroko.

Pokojíček dcery Klárky je na bývalé půdě, kvůli němu celá rekonstrukce začala Pokojíček staršího Vojty je zařízen jednoduše a účelně

Spolupracovali jste na realizaci s architektem?

Díky technickým a praktickým znalostem mého muže a díky tomu, kolika byty už jsem prošla, spolupráce s architektem vlastně nebyla nutná. Martin vyřešil dispozici bytu a umístění nábytku a já jsem víc zasahovala do zařízení včetně doplňků.

Modernizaci bytu přežila malá komoda, kterou mladí manželé koupili, když se narodil jejich syn Vojta a mají k ní tedy velmi osobní vztah Koupelna zůstala jako jediná místnost v bytě v původním stavu

Celou rekonstrukci jste tedy sami koordinovali, to určitě nebylo snadné…

Hlavním problémem bylo, že na celou rekonstrukci jsme měli jen tři měsíce. Vojta je školák a tak jsme ho měsíc vozili z Košíř, kde jsme přechodně bydleli, na Zbraslav, kam chodí Vojta do školy. Martin měl tehdy podrobný plán, jak všechno udělat, a opravdu to zvládl. Spoustu věcí jsme ale museli objednat dlouho dopředu. Jediné, co jsme nezvládli, byla kuchyňská deska, která měla být italská, ale Italové mívají celý srpen prázdniny. A zaměřit desku na kuchyňskou linku, která ještě neexistovala, tak dlouho dopředu nešlo.

Vedle pracovního koutu je tmavě natřená zeď sloužící Janě jako pozadí pro realizaci portrétů

Co bylo pro váš nový byt prioritou kromě funkčnosti?

Určitě jsme chtěli co nejvíc využít přírodních materiálů. Chtěli jsme dřevěná okna, dřevěné podlahy i dveře, v tomto ohledu jsme nešetřili. Dispozičně nám šlo hlavně o to, aby byl celý prostor co nejvíce otevřený.

Přišli jste za těch pár měsíců, kdy si užíváte nového bydlení, na něco, co byste dnes vyřešili jinak?

Nic bychom nepředělávali. Jen máme v plánu ještě postupně dokončit pár drobností. V pokojíku Klárky, kvůli kterému to vše začalo, chceme vybudovat schody na vyvýšenou půdu, ve Vojtově pokoji vytvoříme pro stejný účel lezeckou stěnu. Do výklenku ve zdi u jídelního stolu chceme umístit akvárium s rybičkami, do obývacího pokoje vestavíme knihovnu apod. Tento byt má rozhodně ještě nějakou budoucnost…