![]() |
Iva Frühlingová– narozena 11. 5. 1982 v Litvínově |
Jaká kritéria musel byt splňovat?Chtěla jsem větší byt se třemi až čtyřmi pokoji pro rodinné bydlení. Snila jsem o velké terase v soukromí, kam by nebylo vidět a kam bych mohla umístit vířivku. Představovala jsem si nejvyšší patro, ale s výtahem v domě. Když jsem objevila zajímavé byty v centru Prahy, z důvodu vysoké ceny nepřipadaly v úvahu a ostatní měly vždy nějaké nedostatky.
Hledala jste jen nové byty?Ano, byty v novostavách. Asi po ročním intenzivním hledání jsem náhodným kliknutím na internetu objevila tento 150 m² velký byt s terasou, která ho obepíná ve tvaru písmene „u“ ze tří stran. Je v krásném a klidném prostředí. Cítím se zde jako na vesnici, ale stále jsem ještě v Praze – považuji to za ideální. Když potřebuji, za patnáct minut jsem v centru. |
Za cenu tohoto bytu byste pořídila i rodinný domek, ten vás nelákal?V době, kdy jsem o bydlení rozhodovala, jsem ještě nežila s partnerem a neuměla jsem si dost dobře představit péči o rodinný dům. Nebyla jsem zvyklá na takový typ bydlení, vyrostla jsem v paneláku.
Kdo vám se zařizovám interiéru pomáhal?Byt jsem si zařizovala sama. Inspiroval mě Moderní byt a další časopisy o bydlení. Zrealizovala jsem vlastní představu včetně použitých barev. Obývací pokoj oživuje barevný akcent růžové, v pracovně se objevuje jemná kombinace bleděmodré barvy se stříbrnou a v ložnici je uklidňující hnědá s béžovou. Dispoziční členění interiéru zůstalo zachováno, ale původní podlahu jsem v celém bytě nahradila zebranem. Také zde nebyla žádná kuchyňská linka. Tu mi podle mých představ zhotovila firma na zakázku.
Zažila jste nějaké nepříjemnosti?Nebylo nijak jednoduché dostat vířivku na terasu, ale jeřáb to zvládl. Paradoxně byl problém s drobnostmi – s obrazem v obývacím pokoji. Vystřídalo se jich tady asi pět, než zde zůstal tento. Protože se mi nepodařilo sehnat černorůžový obraz, který by se sem hodil, koupila jsem černý plakát a nechala ho zasadit do růžového rámu.
Kde se doma cítíte nejlépe?Jsem spokojená v celém bytě, nic bych neměnila, ale asi nejlépe je mi v kuchyni. Je příjemná i tím, že je otevřená, propojená s obývacím pokojem. Ráda vařím a často si zde povídáme s přáteli. Také se ráda posadím do rohu gauče a zapálím v krbu. V létě si užíváme terasu – saunu, vířivku, grilování, ráda sedávám na houpačce… Hodně času ale trávím doma v pracovně. Připravuji další knihu, zajímá mě ženský svět. Čas mi zabere i práce redaktorky v Kenvelo magazínu, ale psaní mě moc baví… Jsem tady ráda, cítím se tu doma a v bezpečí.
Zůstanete zde bydlet i do budoucna, třeba s rodinou?To ne. Časem bychom s přítelem rádi koupili dům někde u moře v Portugalsku a pak postupně přesídlili tam. |
![]() |
Co považujete za svůj největší úspěch?Úspěchy ve Francii a vystoupení v legendární pařížské Olympii, kde jsem dvakrát zpívala s Jeanem-Louisem Aubertem a pak ještě jako předkapela Raphaela. U nás mi hodně pomohl Filip Renč, který použil písničky z alba Litvínov ve filmu Román pro ženy. Nebýt toho, asi bych se nedostala rychle tak daleko. Úspěšná je také písnička Někdy stačí dát jen dech ze seriálu Ordinace v růžové zahradě, kterou jsem nazpívala s Meky Žbirkou…
Kontakt:
IVA FRÜHLINGOVÁ, |