 |
JANA ŠTĚPÁNKOVÁ
– pochází z umělecké rodiny, otec Zdeněk Štěpánek, matka Elena Hálková (vnučka básníka V. Hálka) – patří k legendám českého divadelního, filmového a televizního herectví – Vystudovala DAMU – Začínala v divadle v Pardubicích – V seriálových rolích se objevuje od sedmdesátých let (například Taková normální rodinka, Synové a dcery Jakuba Skláře a Nemocnice na kraji města, jejíž třetí pokračování právě běží na obrazovkách ČT) – Ztvárnila roli Helgy v komedii Účastníci zájezdu (2006) – Komedie Všechno nejlepší |
|
Matně si vybavuji, neboť je to už pěkných pár let, jak ten stůl vypadal. Ale s jistotou vím, že měl starou krásnou, ale časem poznamenanou desku, která se každou sobotu musela pracně drhnout. To mluvím o čase mého dětství, kdy jsem jako malá holka poznávala realitu dospělých a s ní související povinnosti. Tehdy jsem si neuvědomovala, že obyčejný stůl může hrát v životě rodiny tak důležitou roli. Kolik se u něj vystřídalo už lidí, to si nelze pamatovat. Ale některé tváře z vašeho života nezmizí nikdy. Stůl stmeloval rodinu, a když nám zvukem své staré desky a nohou dal najevo, že už není nejmladší, přesto jsme ho měli – my všichni – rádi. Babička ho vždy ozdobila svými bezkonkurenčními dobrotami a s láskou ho prostírala. Vždyť tak jeho vizáž získala na kráse. Řeknete obyčejný stůl, ale kolik jsem u něho vyslechla příběhů, debat o nedělním obědě či jen takové povídání o počasí a všedních starostech… A kolik milých tváří ho navštívilo. Když pominu čas, tak všechny ty hodnoty a vzpomínky přetrvávají a já s radostí zjišťuji, jak nezáleží na věku – ani stolu – ani – s dovolením – mém. Jde přece o zážitek, prožitek a nejen z dobrého jídla. Jsem milovník „pěkných věcí“, které mají ducha. A ten duch vás občas při chvilce klidu může překvapit a vloudit se do vašich myšlenek. A nezáleží na tom, kde jste. Jídelní stůl je pro mne nejen kusem nábytku, bez kterého si interiér svého bytu i chalupy nedovedu představit, ale především něčím, co dává šanci ke komunikaci a k zastavení v tomto přetechnizovaném čase. Je mi smutno z toho, když vidím, jak lidé jedí ve stoje, k jídelnímu stolu se scházejí jako, promiňte mi ten výraz, švábi na pivo a zanedbávají tento cenný rodinný rituál. |
|
| Posezení u společného stolu s rodinou, přáteli či kolegy je chvíle, kterou mám tak ráda a nemůže mi ji nikdo přerušit, snad jen stereotypní tikot pendlovek… |
|
|
Kontakty:
ABITARE AMBER INTERIER STOPKA |
