|
|
Právě k takovým lidem patří mladí manželé, kteří se nedávno přestěhovali do třípokojového bytu v překrásné zástavbě Rašínova nábřeží. Vybrali si ho nejen kvůli dostatečně velké obytné ploše, ale zejména pro nenahraditelný výhled na Vltavu, Pražský hrad a Petřín.
Léty prověřená kvalita „Výhodou byla také dispozice, kterou nebylo nutné při rekonstrukci měnit,“ doplňuje majitel a provádí mě po bytě. Hned od vchodových dveří se návštěvník ocitne v hale, která nemá okna, zato však oplývá hned sedmi dveřmi. „Je to srdce bytu, kde se odvíjí čilý rodinný ruch. U velkého stolu každodenně pořádáme velkolepé snídaně, které trvají třeba i dvě hodiny, a je to také místo, kde nejčastěji přijímáme návštěvy,“ popisuje majitel dění v této místnosti. Té sice dominuje jídelní stůl, avšak nejoblíbenějším objektem tu je domácí vinotéka.
Přilehlé pokoje slouží běžným rodinným účelům. Je tu ložnice, jejíž součástí je dětská postýlka a přebalovací pult, kuchyň vybavená nejnutnějšími domácími spotřebiči a dvě propojené místnosti, sloužící jako relaxační zóna, pracovna a hostinský pokoj dohromady. Součástí bytu je rovněž balkon, který je dostatečně velký na to, aby se sem vešlo menší sezení. „Díky mnoha oknům je byt dostatečně světlý. Nechali jsme je navíc bez záclon a závěsů, což se nám nejen líbí, ale zároveň nám to umožňuje překrásný výhled na historickou část Prahy,“ říká majitelka.
Nestárnoucí nábytek Velkou měrou ovlivňuje originální pojetí celého bytu především jeho zařízení. „Preferujeme nábytek z počátku minulého století, z období funkcionalismu. Hledáme, kde se dá. Pro jednotlivé kousky pak doma vybíráme místo, kde jim to bude slušet,“ vysvětlují manželé, jejichž cit pro detail je v interiéru skutečně cítit.
Hledat jim rovněž pomáhá architekt Ivan Zachar, který je podobně naladěn a při vybírání jednotlivých kusů je ve svém živlu. „Chtěli jsme bydlení konzultovat s odborníkem, jeho zkušenosti a určitý nadhled jsou při zařizování přínosem,“ říkají manželé, kteří na jeho radu nechali barevně vymalovat. Společně pak vybírali některé zařízení. „Pokud byl nábytek v dezolátním stavu, nechal jsem ho renovovat, případně mírně upravit, aby do interiéru lépe zapadl,“ komentuje architekt. Výsledkem je zrekonstruovaný byt, v němž je nejnutnější nábytek, domácí spotřebiče a několik doplňků, zejména obrazů, které již visí nebo na zavěšení čekají. Na první pohled se může zdát, že ještě něco chybí. Podle slov majitele „cílem bylo prostor zabydlet, nikoli zastavět nábytkem“.
Život se židlemi Každý se obklopuje věcmi, které má rád. Majitelé svou zálibu našli v židlích. A ne ledajakých! Bydlí s nimi jedenáct světově uznávaných kousků, například Plywood od Charlese Eamese, Panton chair od Vernera Pantona, Eros od Philippa Starcka, židle Mauí a Splash. Všechny jsou ledabyle rozmístěné na sto dvaceti pěti metrech čtverečních a díky volnému prostoru vynikají jejich jedinečné tvary. „Naše sbírka se pomalu rozrůstá, je to vášeň, která neslábne, naopak sílí. Naším dalším přírůstkem bude s největší pravděpodobností křeslo Egg od Arne Jacobsena,“ prozrazuje majitel a mně nezbývá jen popřát pohodlné sezení a především hodně podobně zdařilých úlovků.
Kontakt: AKAD. ARCH. IVAN ZACHAR, Karlova 13, Praha 1, tel.: 222 220 251
text: Lenka Haklová foto: Iveta Kopicová |
Jedenáct hrdých židlí
Setkat se s mladými lidmi, kteří milují design a obdivují umění, je vždy příjemné. Rádi se obklopují hezkými kousky z nábytkového světa a o nich pak dokážou dlouze, ale poutavě mluvit. Často si až po chvíli uvědomíte, že jste s neskrývaným zájmem poslouchali napínavou historku třeba o obyčejné židli.
