¨
 |
Přestože se střešní nástavba z počátku 20. století k budově vlastně moc nehodila, studio AP ateliér s architektem Josefem Pleskotem se nakonec rozhodlo zachovat její podobu a tím i uznat určitou dokonalost domu.
Příliš se neměniloProváděly se nenásilné, o to však účinnější úpravy, a to od výměny tesařské vazby krovu za ocelovou až po zabudování rozměrných ateliérových oken.
|
| Dříve „mrtvá“ střecha získala obytný charakter jako většina střech v okolní vinohradské zástavbě. Jakkoli se však podkroví, kde jsou dnes dva identicky řešené byty, proměnilo, stejně nezapírá původní charakter. Nikoliv ke škodě věci, protože například režné zdivo komínů ještě podtrhuje současné architektonické pojetí. |   |
  |
Výtahem až do bytuKaždý z podkrovních bytů je nyní jedním multifunkčním halovým prostorem bez konstrukčních podpor, který výrazně prosvětlují a zároveň i dynamizují zmíněná ateliérová okna, kovové schodiště a podélná galerie v patře s přístupem na střešní terasu.
Hlavní obytnou plochu interiéru o rozloze 140 m 2 pak člověk přehlédne doslova jedním pohledem od pracovny, oddělené pouze skleněnou příčkou, přes jídelní, společenský kout až po kuchyň a odpočinkové místo, které je opět jakoby odděleno, tentokrát zdí ze skleněných luxferů. Zatímco tohle vše je situováno směrem do ulice, ke druhé,klidnější straně do dvora přiléhá jednoduše řešená ložnice, příslušenství a chodba s nenápadnými vestavěnými skříněmi v barvě zdí. Z této strany se i vchází z efektně proskleného vstupního portálu, kam majitele přiveze luxusní výtah z oceli a skla. |
Luxusní jednoduchostOpticky je přitom všechno sympaticky propojeno i materiálově. Dřevo na podlaze, upravené režné zdivo stávajících komínových těles, černá ocel, sklo, nic jiného tu skoro nenajdete. Co se týká vybavení, opět mu vládne účelnost a střídmost. Elegantní jednoduchou kuchyňskou linku, ve které je úplně všechno, zvýrazňují jen otevřené bílé police s křiklavými barevným akcenty v podobě módně zelených hrnků i mís a kruhový dřevěný stůl vprostřed místnosti dominuje jako centrum veškerého dění i díky sytě fialovému kulatému koberci, na němž stojí.
|
 |
| Benátské zrcadlo na zdi před schodištěm nevadí, přestože je opravdu starožitné a zdobné. Naopak. V sousedství s jedním z nejdominantnějších prvků interiéru, jímž je masivní a ocelově chladné schodiště, vytváří opravdu zajímavý kontrast. Jak už bylo řečeno, vede nahoru na galerii, ze které lze opět přehlédnout celou halu. A to i večer, kdy její kouzlo umocňuje třeba i netradičně řešené osvětlení přímo z podlahy. |
 |
Bílá kralujeMajitelé prý s architektonickým studiem rádi spolupracovali, byli velmi vstřícní a otevření, sami však specifické požadavky nevznášeli a spíš s napětím očekávali dobrý výsledek. Dočkali se ho úplně všude. Třeba v koupelně, kde celostěnné a hladké bílé keramické obklady střídá jen deska ze silné vrstvy taveného skla, ve které je zapuštěné kruhové umyvadlo s nerezovou baterií.
|
Veškeré sanitární vybavení je už samo o sobě krásné. Velká zrcadlová deska nad umyvadlovým pultem zdůrazňuje celkovou čistotu prostoru. Vedle koupelny je malá ložnice, příjemná a hlavně účelná. Vše rušivé skryjí bílé vestavěné skříně, což opět pomáhá zachovat základní linii prostorného interiéru.
Domov, který léčíI když byt možná působí dojmem, že je pro jednoho, dvojice se v něm bude také cítit dobře. Ostatně takhle to vyjádřil architekt Josef Pleskot: „Projekt byl zajímavý zadáním, které v podtextu směřovalo za hranici pouhé utilitárnosti. Hlavním pozitivem architektonického řešení je otevřený prostor umocňující daleké výhledy, jeho vzdušnost a lehkost. Pro uživatele, kteří snesou tuto otevřenost, může být i terapeutickým prostředkem.“
|
Kontakt:
AP ATELIER |
Ing. arch. Josef Pleskot
(nar. 1952)
|
