| Na první pohled působí renesanční a barokní domy na Kampě skutečně kouzelně. Dokonce i patina času v podobě oprýskaných omítek a opadaných štuků jim jen přidává na kráse. Současný stav objektů na Kampě je v zásadě pouze dvojího druhu – buď v rukách vlastníků jednoznačně chátrají před očima, nebo vzkvétají díky rekonstrukcím a pečlivé údržbě. Stav mezitím prakticky neexistuje. K tomu přispěla i katastrofální povodeň ze srpna 2002, kdy se prakticky celá nejatraktivnější zóna Kampy a Malé Strany ocitla pod vodou. |
 |
JURAJ KUKURA(1947) |
Renesance k máníNa počátku roku 1992 se herec Juraj Kukura rozhodl pořídit si v Praze vlastní byt. Jeho pracovní aktivity v tehdy ještě hlavním městě Československé republiky byly již tak časté, že mu přestalo vyhovovat přespávání po hotelech. Poměrně záhy se mu podařilo objevit renesanční objekt situovaný na jednom z nejatraktivnějších míst Kampy – poblíž známého mlýnského kola, památné zdi Johna Lennona i půvabného domečku Jiřího Trnky. V domě vráceném v restituci původním vlastníkům byl volný byt přímo pod půdou. Jeho poloha i možnosti vybudování mezonetového bytu s půdní vestavbou zaujala manžele Kukurovy natolik, že se s koupí příliš dlouho nerozmýšleli. Po fázi prvotního nadšení ovšem musel rychle přijít druhý krok – realizace. K ní se Juraj Kukura rozhodl přizvat architekta Jana Stempela, jehož návrh řešení celého prostoru jej okamžitě zaujal.
Koupelna v hlavní roliI ten nejbenevolentnější investor přichází k architektovi alespoň s minimálními představami, které chce promítnout do projektu. V případě bytu pro Juraje Kukuru zde byl zásadní požadavek na dostatečně prostornou a originální koupelnu, kam by bylo možné zabudovat i parní lázeň. Kdo zná standardní podobu dispozic malostranských bytů, dobře ví, že za rozkošnou fasádou se odjakživa skrývaly malé, stísněné byty třetí a čtvrté kategorie. Jejich obyvatelé v minulosti řešili hygienu v lepším případě jen v lavoru na kuchyňském stole, v horším na dvoře u pumpy. Pokud si dnes chce zájemce o bydlení na Malé Straně či Kampě pořídit byt odpovídající současným nárokům na pohodlí a komfort, musí obsadit celé patro a radikálně zasáhnout do stávajícího půdorysu i za cenu často netypických řešení.
Umístit do spodní části bytu Juraje Kukury prostornou koupelnu se na počátku zdálo stejně snadné jako rozetnout gordický uzel. Architekt Stempel však přišel s velmi osobitým nápadem – navrhl zcela zrušit vstupní halu a celý prostor využít právě pro koupelnu s rozlohou přes 20 m². Do koupelny se proto dnes vstupuje dvoukřídlými dveřmi přímo z pavlače a z vany se přes větve akátu nabízí výhled na romantické náměstíčko.
O patro výšPřestože dům pochází ze 16. století a zejména v době socialistického kolektivního vlastnictví se mu nedostávalo právě nejlepší péče, bylo všechno dřevo v půdním prostoru v překvapivě dobrém stavu. Proto mohla půdní vestavba proběhnout velmi rychle a bez dalších nadbytečných investic. Stempelovo řešení celého podkroví vychází z dalšího zásadního přání, nebo přesněji řečeno životního názoru manželů Kukurových.
|
|
Největším luxusem je dostatek prostoru. Architekt Stempel ho rozšířil ještě o nadstandard téměř neomezeného přístupu denního světla. V případě této vestavby totiž šlo o vzácný případ téměř idylického porozumění s památkáři, takže se podařilo doplnit stávající počet větracích oken o vyklápěcí střešní okna orientovaná do dvora. Architekt rovněž velmi nápaditě pracoval se zkosenými stěnami interiéru – v praxi se například osvědčil nápad se sprchovým koutem začleněným přímo do výklenku v hlavním obytném prostoru. Stačí jen vyklopit a upevnit dřevotřískové stěny na pantech, otevřít dveře na miniaturní střešní balkonek a můžete se sprchovat s výhledem na hradčanské panorama. |
 |
Rukopis výtvarníkaCelý interiér bytu na první pohled upoutá především jemnou kultivovanou barevností a pocitem vzdušnosti. Každá místnost má svoji půvabnou atmosféru a působí téměř jako kompaktní umělecká instalace. Nejedná se rozhodně o náhodný dojem – celý interiér totiž manželům Kukurovým pomáhal navrhovat a zařizovat výtvarník Ivan Král (podobnost se jménem známého hudebníka je pouze náhodná).
Juraje Kukuru ještě v době probíhajících stavebních prací zaujal osobitý interiér populárního malostranského jazzového baru Blue Light, který navrhoval právě Ivan Král. Již po prvním setkání manželů Kukurových s Ivanem Králem bylo zřejmé, že si jsou názorově velmi blízcí a že bude mít výtvarník dostatek prostoru pro svoji fantazii. Jeho výrazný rukopis a odvážnou kreativitu dnes potkáváte v bytě Kukurových doslova na každém rohu – v jemně mramorované štukové malbě na stěnách, v pseudorenesanční variaci na fresku s florálním motivem lemující jedno ze střešních oken, v patinované úpravě šatní skříně z období biedermeieru. Zvlášť kouzelně působí barevnost a nápadité pojetí celé koupelny. Jednoduše opracované dřevěné prvky s modravou lazurou originálně kontrastují s mramorovými deskami lemujícími vanu a umyvadlo. Pro odlehčení aristokratického genia loci celé koupelny je nad vanou zavěšen skvost z dob socialistického realismu s Klementem Gottwaldem „vracejícím se právě z Hradu“ – jeden z nejoblíbenějších obrazů z tematické sbírky Juraje Kukury. |
 |
HISTORIE KAMPY První zmínky o Kampě jsou z roku 1169. Po celou dobu se však tomuto malebnému koutu Prahy říkalo prostě Ostrov. Od Malé Strany jej oddělovala strouha zvaná Rožmberská, nyní Čertovka. Teprve od konce 18. století se začal používat název Kampa, pravděpodobně v souvislosti se jménem vlastníka jednoho z domů na Ostrově – Tychona Gansgeba z Kampu. Kampa bývala zóna spíš chudších lidí. Bydleli tu voraři, hrnčíři, zahradníci a mlynáři. První honosné paláce začaly na Kampě vyrůstat teprve na sklonku 16. století. |
Kouzelná rána nad ČertovkouJen málokteré místo v Praze vyvolává v návštěvnících z celého světa tak jednoznačné pocity jako právě malebná Kampa. Tajuplná romantika dávno zmizelých časů tu dýchá z každého zákoutí, z každých pootevřených vrat vedoucích do hlubin starých domů, z každého slepého okna s jemnou záclonkou prachu. Ať už si k procházce vyberete teplý letní podvečer, deštivou podzimní noc nebo jarním sluncem zalitý den, pokaždé vás Kampa očaruje svým neodolatelným půvabem. Juraj Kukura, aristokraticky vážný romantik shlížející ze své ložnice přímo na Čertovku, miluje časná mrazivá rána. Vyjít si do čerstvě zasněžených tichých uliček Kampy v době, kdy turisté ještě ani nezasedli k snídaním, je pro něj jedním z nejkrásnějších zážitků, jaké si může dopřát. Sám se tak sžívá s legendou, která dýchá ze zdí staletých domů nejkrásnějšího pražského ostrova.
|
