|
|
Dosud vlastně vždycky bydleli s rodinou v panelovém domě, nejdříve v Kladně v malém 2 + kk a donedávna na pražském sídlišti Červený Vrch také v dvoupokojovém bytě. „Toužili jsme mít dům podle vlastních představ a plánů a naše přání se teď stalo skutečností. Objevili jsme hezké místo, snadno dosažitelné z centra Prahy, které se nám zalíbilo na první pohled. Měli jsme sice problémy se stavebním povolením, ale vše se podařilo vyřešit a v říjnu loňského roku se mohlo začít stavět.“
Zařizovali jsme náhodně S architektem konzultovali Šebrlovi pouze projekt a nechali ho vyřídit zmíněné stavební povolení, interiér domku si však zařizovali sami, v podstatě náhodně, podle toho, co se jim líbilo. Nejdůležitější pro ně byl dostatek světla, zejména v hlavních obytných prostorech. Francouzská okna v obývacím pokoji a také v jídelně požadavek splňují na sto procent, místnosti jsou po celý den zality sluncem a působí tak velmi hřejivým a útulným dojmem. Z pohovky stejně jako od kuchyňské linky nebo jídelního stolu se manželům nabízí pohled do zahrady, která sice ještě není dokončená, ale už teď slibuje mnohé. „Určitě chceme bazén a v plánu je také malé hřiště, alespoň 5 x 6 metrů,“ nezapře v sobě Roman Šebrle sportovce.
Začalo to kuchyní Propojenou jídelnu s kuchyňským koutem a obývacím pokojem realizovala firma Tide interiéry. „Začalo to kuchyní. Ještě když jsme bydleli ve Vokovicích, chodili jsme prakticky každý den kolem jejich studia. Manželka tam uviděla kuchyň, která se nám oběma na první pohled zalíbila. Nechali jsme si vyrobit vlastně úplně stejnou, ze stejných materiálů i ve stejné barvě, jen maličko jinak řešenou.“ Z úspěšně realizované kuchyně se vyvinula další spolupráce. Také jídelna, obývací pokoj a ložnice manželů jsou vybaveny nábytkem stejné firmy.
Průchozí řešení interiéru ovšem skýtá nejvíce radosti nejmladšímu členovi domácnosti, rok a půl starému Štěpánovi. Nezapře v sobě geny svých rodičů a tráví většinu času tryskovým obíháním místností, hravě si poradí s překážkami, na sedací soupravě a posteli rodičů již začal trénovat skok do dálky i do výšky, hod „čímkoli“ a zakleknutí do startovních bloků předvede na požádání. „Snažili jsme se interiér zařídit jednoduše, prakticky, moderně. Nemáme tu žádný luxusní nábytek, o který bychom se museli bát. Máme malé dítě a kocoura a chtěli jsme, aby také pro ně byl nový domov k žití. Chtěli jsme sice koženou pohovku, ale ta je v tomto rodinném složení vyloučena. Kocour nábytek škrábe a prcek na něm taky pěkně řádí…“
Za vším hledej ženu Roman Šebrle přiznává, že původně chtěl do zařizování výrazně zasahovat, ale uvědomil si, že manželka tráví doma daleko více času, a proto nechal výběr převážně na ní. „Evu to baví a navíc vím, že nábytek vybere dobře. Dům se zařizoval v období, kdy jsem byl v zahraničí na soustředění, a tak jsme výběr častokrát konzultovali pouze telefonicky. Na kuchyni a koncepci obývacího pokoje jsme byli domluveni, výběr ložnice jsem nechal pouze na ženě, já tam jenom spím.“ Pro relaxaci dává Roman přednost obývacímu pokoji, vlastní pracovně a nejraději místnosti, ve které má kulečník. A co dělá atlet v pracovně? „Myslel jsem si, že ji nebudu příliš využívat, ale trávím tam poměrně hodně času. Sedím u počítače, protože i atlet bohužel musí řešit byrokratické záležitosti… no, a také si tam hraju.“
Roman Šebrle – atlet (desetiboj, sedmiboj) – narozen 26. 11. 1974 – několikanásobný mistr Evropy a světa – Nejlepší atlet ČR 2003
Kontakt: TIDE INTERIÉRY, Kladenská 61, Praha 6, tel.: 233 089 311, fax: 233 089 313
text: Lucie Martínková foto: Filip Šlapal |
Kde trénují budoucí šampioni
V životě našeho nejlepšího současného atleta Romana Šebrleho se v posledních letech řadí je-den úspěch za druhým. Po medaili na Olympij-ských hrách v Sydney, po vítězství v sedmiboji a desetiboji na několika mistrovstvích Evropy i světa, s titulem Nejlepší atlet České republiky za rok 2003 začal také letošní sezonu trium-fálním prvenstvím na Halovém mistrovství světa v sedmiboji. I v soukromém životě se mu daří – pod nohama se mu plete zřejmě další budoucí šampion a rodina má nové bydlení – dlužno říci, že také povedené.
