 |
Výměna názorů prý byla tak bouřlivá, že se nakonec obrátili na přítelkyni Jane, majitelku studia specializovaného na zařizování bytů. Brzy se ukázalo, jak správné to bylo rozhodnutí. Ta si s nimi sedla, pozorně oba vyslechla a po kratší, ale zásadní oboustranné výměně názorů jí bylo jasné, proč se manželé nemohou domluvit. Zeptala se jich, zda jí důvěřují natolik, že by jí svěřili zařízení celého bytu. Dostala kladnou odpověď a tak se pustila do práce.
Nelehká cestaPozději si Jane nejednou vyčítala, že vzala tuto zakázku, zvláště v oněch vypjatých okamžicích, kdy ani jeden, ani druhý nehodlal ustoupit a vzdát se svého názoru. Teprve když pochopila, že hlavní třecí plocha není výběr a umístění jednotlivých kusů nábytku, ale volba barevnosti, mohla si oddechnout. Už věděla, jak se svými zákazníky jednat.
|
Radostný konecPráce sice ani teď nepokračovaly snadno a bez problémů, ale nakonec se architektce podařilo vše vyřešit k naprosté spokojenosti manželů. Konečně se přiblížil den, kdy do bytu vešli první hosté. Obdivovali, s jakým vkusem je byt zařízen, ale především je okouzlila atmosféra, která na ně dýchla.
|
 |
|
|
   |
 |
