Skip to content

Návrat domů

Po roce 1989 se do naší republiky začali houfně vracet Češi, které odsud vyhnal do všech koutů světa totalitní režim. Někteří přijeli jen na nostalgickou návštěvu, jiní po příjezdu zatoužili vrátit se do své domoviny natrvalo. K takovým patří i dáma, od roku 1968 žijící ve Švýcarsku, která by chtěla stáří strávit v Čechách, a proto se rozhodla koupit si v Praze malý byt.

 Malá předsíň s šatnovým koutem a prosklenými dveřmi do obývacího pokoje

 Kuchyňská linka s vestavěnými spotřebiči

 Ložnici s vestavěnými skříněmi dominuje lustr od firmy Arteluce, od které pochází i ostatní bytové osvětlení

 Koupelna má dostatek přirozeného světla díky průhledné stěně, která odděluje ložnici

 Rozkládací pohovka slouží k lenošení před televizí i jako lůžko pro případnou návštevu

 Část obývacího pokoje - praktická mobilní police na audiovizuální techniku, diagonálně položená smrková podlaha

Majitelka se rozhodla pro byt na pražských Vinohradech, který jí vyhovoval nejen svou polohou, ale také výměrou 48 m2, jež je pro jednu osobu právě dostačující. Dům, ve kterém se byt nachází, je z roku 1938 a původně patřil Lidovému bytovému družstvu, které se orientovalo především na stavbu ekonomicky úsporných objektů. Po 65 letech užívaní bylo tedy nezbytné provést kompletní rekonstrukci nejen kvůli technickému stavu bytu, ale i zastaralé dispozici.

 

Z koupelny kuchyně, z kuchyně ložnice…

Jako v mnoha bytech z třicátých let i zde byla původně komunikačním centrem rozlehlá předsíň, ze které vedly čtyři vstupy: do pokoje, kuchyně, koupelny a na samostatné WC. Majitelčin dávný přítel a architekt Jaromír Špaček, který celou rekonstrukci naplánoval a osobně řídil, navrhl novou dispozici, která předsíň výrazně zmenšila. Vznikl tu jen šatnový kout a vstup do koupelny, která integrovala také záchod.

 

Aby se zvětšil obytný prostor, byly v podstatě všechny zdi kromě nosných vybourány nebo se z nich staly interiérové příčky. Z původní lázně a pokoje vznikla rozlehlá místnost, která má vlastně dvě plynule na sebe nava-zující části – obytnou a kuchyňskou s jídelním stolem.

 

Z pokoje se vstupuje dvoukřídlými prosklenými dveřmi do ložnice (původně kuchyň), na kterou navazuje malý balkon. Zajímavě si architekt pohrál především se stěnou dělící ložnici od koupelny – mezi dvěma vestavěnými skříněmi skýtajícími dostatek úložného prostoru je včleněno luxferové okno, díky kterému proudí také do koupelny dostatek denního světla. I ostatní dveře a vstupy v bytě jsou atypické, vyplněné pískovaným sklem s polymerovaným povrchem, které je neprůhledné, ale dobře propouští světlo, takže celý byt včetně předsíně je jasný a působí optimisticky.

 

K vnímání „rozlehlosti“ bytu přispěla také podlaha ze smrkových palubek, které jsou ovšem kladeny diagonálně, takže prostor opticky zvětšují a zdůrazňují jeho dynamičnost.

 

Skryté, ale neopominutelné

Nejpracnější a nejnákladnější změny častokrát nebývají ani vidět, a přesto jsou důležité a technicky nezbytné. Pro úplné soukromí byl byt zvukově odizolován, bylo rozvedeno nové ústřední topení a pod sádrokartonové podhledy se schovala i vzduchotechnika. Z maličkého „úsporného“ bytu se tak architektovi podařilo vybudovat opravdu komfortní bydlení, v jehož jednoduše a účelně zařízených místnostech se majitelka cítí uvolněně, příjemně obklopena světlem a teplem, prostě jako doma.

 

Kontakt:

GIA–Studio Špaček, Na Výstupu 7, Praha 4,

tel.: 241 728 459

 

text: Lucie Martínková

foto: Richard Špůr
zdroj: Moderní byt 8/2003