Lidé, kteří se rozhodují pro stavbu nového domu atypického charakteru, stojí vždy před volbou, jak se tohoto úkolu zhostit. Třebaže často mají dost přesné představy toho, co od svého nového bydlení očekávají, málokteří si troufnou řešit jeho dispozici bez odborné pomoci. Protože zavrhují typizovaná řešení objektů, doporučovaná různými stavebními společnostmi, a třebaže se jim nabízí možnost různých úprav a dílčích změn, jsou rozhodnuti vyhledat toho správného architekta. Ale jak ho poznat? Nejlépe z hotových realizací, kterých má každý renomovaný příslušník architektonického cechu přinejmenším několik na svých webových stránkách. Ještě lepší je však vidět jeho dílo v reálu, kde je patrná také schopnost architekta včlenit objekt do daného prostředí. Stejná krevní skupina Když se poprvé sešel majitel uvedeného domu s architektem Petrem Šulcem, bylo to setkání poznamenané mírnou nedůvěrou na obou stranách. Architekt si nebyl jistý, zda jeho protějšek — úspěšný muž, zvyklý, že jsou jeho názory plně respektovány —, nebude trvat na své představě, která sice nebyla zcela vyhraněná, ale k jakékoli avantgardě měla dost daleko. A investor budoucího domu se zase obával únavných půtek s odborníkem, který ho bude přesvědčovat o řešení na pohled úžasném, ale v denním provozu domácnosti nepraktickém. Naštěstí už první náčrtky majitele zaujaly natolik, že nabízenou nevšední koncepci přijal se zájmem, který postupně přerostl v tvůrčí spolupráci.
Brzy bylo zřejmé, že oba muži mají „stejnou krevní skupinu“, takže hledání optima se stalo spíš povzbuzujícím než nervujícím procesem. Z pracovního vztahu se v průběhu realizace vytvořil vztah příjemně přátelský a důvěra investora ve správnost architektových doporučení vzrůstala. Stanovil sice pro jeho tvůrčí rozlet finanční omezení, ale jak stavba pokračovala a viditelně se začal projevovat její moderní funkcionalistický duch, sám odmítal ústupky, které by snad ušetřily nějaké finance, ale poškodily celkový vzhled. Dům na celý život Požadavek investora zněl, aby vznikl dům a v něm byt, kde nebude problém reagovat na změny, s nimiž se v životě každé rodiny musí počítat, a aby stavba prakticky po celý život investora už nevyžadovala rozsáhlejší renovaci. To přivítal architekt s pochopením, vždyť tak dostal příležitost zvolit opravdu kvalitní materiály, které budou vzdorovat času bez naléhavých oprav či výměny, a dokonce vyzkoušet některá neobvyklá řešení. Investor si také přál, aby v těchto intencích byla vyřešena nejen fasáda domu, ale i jeho vnitřní stěny, podlahy a nejrůznější instalace. Trval i na tom, že interiér a okolí domu musí umožňovat pohyb také tomu členu domácnosti, kterému by v tom zabraňovala nemoc. V současné době však bylo nutné zohlednit zejména přítomnost malých dětí a jejich bezpečnost. V interiéru architekt použil velké množství skla a kovu, tedy materiálů, které zdánlivě pobytu dětí odporují. Sklo je samozřejmě bezpečnostní a je umístěno pouze tam, kde naopak tvoří ochranu před pádem (přepážky, výplně zábradlí), aniž celková hmota těchto prvků působí v interiéru rušivě. Spolu s kovovými prvky a v kontrastu se stěnami z neomítnutých lícových cihel či hrubé bílé omítky se však právě sklo nejvíce podílí na elegantním vzhledu celého interiéru. Dřevěné podlahy a zařízení navrhl architekt v tmavém odstínu, který sem dokonale zapadá a díky velkému prosvětlení okny nijak podstatně neovlivňuje světelné podmínky v místnostech.
Za zmínku stojí i neobvyklý názor majitele na umístění a vybavení koupelny. Zavrhuje dnešní trend, který činí koupelnu někdy přímo nedílnou součástí ložnice, protože soudí, že je to nepraktické. Pokud manželé vstávají v různou dobu, je provoz v ní přímo rušivý. Něco jiného je ale koupelna, která se používá hlavně pro relaxaci. Ta by zase měla být umístěna tak, aby poskytovala nejen dostatek světla, ale také příjemný výhled do přírody. Dokonalost zrozená z detailu Zvolená koncepce pochopitelně ovlivnila i výběr nábytku. Do takto pojednaného prostoru bylo třeba vytvořit zařízení z velké části na míru, případně citlivě vybrat s ohledem na jeho design. Také tento úkol zvládli architekt s investorem ve vzájemné shodě a s vynikajícím výsledkem. Pokud měl majitel někdy o navrženém výrobku pochybnosti, jako třeba o některých svítidlech, důvěřoval „svému“ architektovi už natolik, že jeho doporučení přijal, aby pak zjistil, že je nejen praktické, ale že se mu také líbí.
Dům dnes slouží rodině s malým dítětem a několika dalším dospělým příbuzným. Velký obytný prostor rozčleněný na jídelnu (kuchyň je oddělená), místo ke sledování televize a posezení u krbu umožňuje každému z nich příjemné pobývání ve společnosti ostatních. Oddělené ložnice v prvním patře, kde je také knihovna, zase umožňují nerušené soukromí. V domě je několik koupelen i WC, nechybí zde ideálně vybavená sauna, dobře přístupné garáže a další provozní prostory. Technické zázemí bylo soustředěno do jedné místnosti v nejnižším podlaží, kde se nachází také kompletní malá bytová jednotka pro hosty. Provedení všech detailů je opravdu bezvadné, protože majitel i architekt se shodují v názoru, že dokonalý celek může vzniknout jen na základě dokonalých detailů. V tomto bodě nebyl ochoten ani jeden z nich ustoupit, a proto se dnes mohou těšit z vynikajícího výsledku, k němuž ovšem bylo nutné se dopracovávat přes řadu nesnází v realizaci. Největší překážka, kterou by býval mohl vytvořit nesoulad v přístupu, se však díky otevřené mysli majitele naštěstí neobjevila. Kontakty: AQUA STYL (mozaiky a dlažby), Železničářů 1261, Kladno, tel.: 312 662 805; DVOŘÁK KAREL (stavební práce), Vožická 2604, Tábor, tel.: 381 282 681, fax: 381 282 682; PROJEKTIS (ing. arch. Petr Šulc), T. G. M. 108, Kladno, tel.: 602 303 067; PROŠEK VLADIMÍR (výroba nábytku), Průmyslová 637, Sezimovo Ústí, tel./fax: 381 275 381 text: Bea Fleissigová foto: Pavel Vítek |
Nečekaná proměna
Titulek chce naznačit, že při navrhování a posléze realizaci rozlehlého bytu v nové stavbě došlo k proměně, která rozhodujícím způsobem ovlivnila všechno ostatní. Odehrála se v mysli člověka, v jehož moci bylo všechno zvrátit – vytvořit konvenční interiér v domě, který by nijak nevybočoval z řady ostatních, anebo umožnit vznik mimořádného architektonického díla, na které může být právem pyšný. Nebyl to architekt, kdo musel podstoupit tento vnitřní boj, ale sám majitel.