|
|
Nejinak je tomu v případě rodinného domu v Roudnici nad Labem – realizace ateliéru architekta Ladislava Lábuse. Investor se na něho obrátil právě proto, že znal jeho předchozí práci. Zároveň však měl jasnou představu, jak by jeho budoucí dům měl vypadat. První krok, který určil mimořádnost díla, byl pozemek. Stavba se přizpůsobila poměrně svažitému terénu. V pohledu zdola je vidět jenom spodní betonový hranol s velkou prosklenou plochou a dřevěným členěním. Z druhé strany, od příjezdové cesty, spatříme pouze přízemní stavbu z lícového zdiva s nástavbou, která vypadá jako velitelský můstek. Navzdory relativně velkému stavebnímu programu působí hmoty na svahu lehce. Je to dáno tím, že se stavba jakoby rozpadla do dvou částí, které jsou odlišné a také jsou posunuty výškově.
Použito bylo rovněž dvou výrazných materiálů. Zděné přízemí vypadá na rozdíl od dvoupodlažní betonové části tradičněji. Kamenné opěrné zdi dům chrání před rušnou silnicí. Hlavní výhodu vily, na níž se kromě architekta Ladislava Lábuse dále podíleli Dagmar Prášilová a Martin Matiska, lze popsat jedním slovem – výhled. Domu leží u nohou celé město a velkorysé řešení umožňuje jeho obyvatelům rozhlédnout se i na opačnou stranu, do údolí Labe.
Dojem dotváří detail Dům reaguje na svažitý terén tím, že jeho podlaží jsou posunuta asi o půl patra. První dojem je tedy ten, že pozorovatel ze strany města vidí jenom spodní betonovou část s velkou prosklenou plochou. Tento pohled dal zřejmě vzniknout přezdívce, kterou stavba záhy po svém dokončení získala – parlament. Tak monumentálně zřejmě působí na své okolí v zástavbě vil běžného standardu ze sedmdesátých a osmdesátých let 20. století.
O prostornosti rodinného domu se však člověk přesvědčí spíše až při vstupu dovnitř, zvenku vypadá mnohem nenápadněji. Jednotlivé obytné prostory jsou propojeny schodištěm, které je pro vilu výrazným výtvarným a kompozičním prvkem.
Každý, kdo zná projekty architekta Ladislava Lábuse, ví, že jsou pro ně charakteristické zajímavě zpracované detaily. Na roudnické vile jsou to výrazné dřevěné prvky, které jakoby propojují dům se zahradou: na terasách, v zádveří, u vstupu a na pracovně – zaskleném ateliéru umístěném na rovné střeše. Dřevěný prvek najdeme také na arkýři.
Kámen ve dvou podobách Výrazným prvkem je použití kamenných zdí. Kámen se tu objevuje v několika formách – sypaný do ocelových sítí, volně ložený a vkládaný do opěrných zdí. Celek je doplněn betonovou částí směrovanou do zahrady. Odlišné materiály a povrchová úprava dodávají stavbě na originalitě. Každého upoutají velké prosklené plochy dopřávající obyvatelům domu hodně světla. Investor si přál mít dům otevřený, aby mohl maximálně těžit z exkluzivní polohy s krásným výhledem. Strach z úniku tepla je však bezpředmětný: použitá skla mají velice dobré koeficienty prostupu tepla, které – pro srovnání – odpovídají normální plné fasádě funkcionalistických domů z třicátých let minulého století.
Celkový dojem nasvědčuje tomu, že řady mimořádných staveb hodných 21. století se opět rozšířily.
Slovo architekta Ing. arch. Ladislav Lábus Pro tuto vilu bylo charakteristické i to, že díky nepřístupnosti staveniště a přání investora zlepšit dostupnost domu bylo nutné provádět náročné terénní úpravy. Původně byl přístup jen zespodu a dodatečně, když už jsme zahájili stavbu, majitel koupil ještě druhou část pozemku, obrácenou dozadu k silnici. Tam se zřídil přístup a garáž se tudíž ocitla na druhé straně pozemku, než se původně předpokládalo. Mělo to svou velkou výhodu, protože dům je opravdu na velkém kopci, vlastně až na horizontu a při jednostranné orientaci na spodní vstup by byl vchod sice blíž k městu, ale přece jen s velkým výškovým rozdílem. Nové řešení umožnilo, že se dá vjet autem nejen do garáže, která je zahrabaná do země jako podzemní stavba, takže nepřekáží na povrchu, ale naopak tvoří akustickou bariéru vůči silnici, ale také až před dům. Do vybavení interiéru jsme příliš nezasahovali. Myslíme si, že náš návrh stavby dům včetně interiérů, a tím i způsob bydlení, dostatečně definuje a netoužíme po tom realizaci dotáhnout až do posledního detailu tím, že nadiktujeme, jaký tam má být nábytek. Pokud jde o spolupráci s investorem, mohu jen konstatovat, že každá práce je diskuse, přibližování se ke společně hledanému cíli. Pokud by mezi námi byla nějaká velká názorová bariéra, tak by si nás asi klient nevybral. V tomto případě investor přišel s poměrně jasnou představou domu jako moderní architektury, kterou jsme pouze přizpůsobili terénu a obohatili o své zkušenosti a schopnosti při společném hledaní výsledné podoby domu.
Kontakty: ARCHITEKTONICKÝ ATELIÉR LÁBUS, Komunardů 5, Praha 7, tel.: 220 808 258; HOSS, Pavlíkova 466, Benešov, tel.: 317 726 455, tel./fax: 317 722 326; LAS.CZ THERMOSTAR, Rudolfská 88 – 202, České Budějovice, tel.: 387 713 317
text: Hana Profousová foto: Iveta Kopicová, Lubomír Fuxa, Jan Malý a Oto Pajer |
Parlament vysoko nad městem
Díla, která se nějakým způsobem vymykají okolní zástavbě, mají zpravidla jen dva druhy kritiků: bezvýhradné obdivovatele nebo neústupné odsuzovatele. Přizvat si jako architekta Ladislava Lábuse v praxi ovšem znamená, že se spíše rozšíří řady prvně jmenovaných.
